(14.50 hodin)
Poslanec Ladislav Libý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážená Sněmovno, po více jak půlročním projednávání v Poslanecké sněmovně byl v květnu loňského roku schválen, tehdy těsně před volbami do Poslanecké sněmovny, zákoník práce, dle mého mínění velmi nepovedený zákoník práce. Místo moderního zákona, který by upravoval vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, byla pouze oprášena socialistická norma ze 60. let, která navíc obsahuje řadu chyb a neprovázaností s dalšími platnými právními normami. Nemluvě o konfliktu, který řeší v této chvíli Ústavní soud. Svým způsobem pochopitelné přehnané zpolitizování v době volební kampaně bohužel nepovolilo ani v tomto volebním období, kdy byl levicovou částí Poslanecké sněmovny zamítnut návrh ministra práce a sociálních věcí na odložení jeho platnosti a získání času na odstranění alespoň některých zásadních pochybení.
Protože se setkávám často jak se zaměstnanci, tak se zaměstnavateli, mohu tedy potvrdit velice vysokou míru nespokojenosti naprosté většiny z nich, jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců, kupříkladu ve zdravotnictví, s fungováním tohoto zákoníku práce v praxi.
Já se vás tedy ptám, vážený pane premiére, zda se vláda aktuálně zabývala či kdy se bude zabývat problematikou zákoníku práce, resp. zda a jaké kroky vláda připravuje k nápravě tohoto dle mého mínění jak legislativního, tak i věcného právního zmetku. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, není třeba plakat nad rozlitým mlékem, i tak je v něm vody dost. Ten zákon od 1. ledna platí. A to, že je podle všech analýz v rozporu se zákonem o advokacii, o střetu zájmů, o sociálních službách, o evropské družstevní společnosti, o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, o nemocenském pojištění, o zaměstnanosti, a mohl bych pokračovat, že předjímá zákon antidiskriminační, který se teprve zpracovává a měl být dávno zpracován samozřejmě dříve, ale to je jiný problém, to je všechno pravda. Nicméně ten zákon platí. To, že se aplikuje velmi složitě ve zdravotnictví, v dopravě apod., tak to také víme a ty zkušenosti už tu jsou. Nicméně my tady nejsme od toho, abychom nad tím plakali, my jsme tady od toho, abychom ten problém řešili.
My jsme se pokusili, a nemluvím o tom ani poprvé, ani naposled, už v té minulé vládě to řešit v materiálu Věcné a právní problémy nové úpravy pracovněprávních vztahů. A Legislativní rada vlády tento materiál, který dostala k dispozici i Poslanecká sněmovna jako sněmovní tisk, 15. října 2006, to znamená už před půl rokem, Sněmovna projednala, a konstatovala, že adekvátním řešením ve vztahu ke všem těm problémům legislativním, technickým, aplikačním, možná protiústavním, protože to samozřejmě řeší Ústavní soud, je pouze novelizace.
To se také stalo. My jsme se pokusili nepolitickou novelu - která neřešila ty střetové, řekl bych ideologické rozpory mezi námi, která řešila spíše technické, technicistní úpravy, které umožňovaly aplikovatelnost - pokusili řešit odložením tohoto zákoníku o jeden rok na 1. ledna 2008 ve sněmovním tisku 87 loňského roku… Chtěli jsme opravdu ty problémy odstranit a zapadlo to bohužel do velmi excitované podoby nebo doby této Sněmovny, a proto ten zákon nebyl schválen v prvním čtení.
Rovněž musím říci, že ty nedostatky, které se týkají ústavních pochybností a některých ustanovení nového zákoníku práce, jak už jsem uvedl, jsou předmětem poměrně rozsáhlé ústavní stížnosti poslanců a senátorů, která byla podána v listopadu loňského roku a o které Ústavní soud dosud nerozhodl. Je to opravdu velký galimatyáš a mě to mrzí, protože zákoník práce, tato část občanského práva, si zaslouží být v podobě, která je v Evropě obvyklá.
V současné době se završuje ta část legislativního procesu, která se nazývá meziresortní připomínkové řízení, a my se pokusíme znovu do Sněmovny dodat novelu nového zákoníku práce, která by měla opět řešit pouze ty nekonfliktní nepolitické, neideologické části a opravit ty věci, které umožní vůbec aplikaci tohoto nového zákoníku v praxi. A já doufám, že pokud se vláda bude touto novelizací zabývat někdy v červnu a pokud ji schválí, tak ji ještě během léta předložíme k projednání Poslanecké sněmovně.
My samozřejmě máme opravu zákoníku práce mezi cíli vlády, je to samozřejmě i obsaženo v naší koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády, nicméně jak rozhodnutí Ústavního soudu, tak ta technická novela, kterou předložíme, doufám, že nekonfliktně a bez problémů, může ten stav zlepšit ještě na konci letošního roku.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Pane poslanče Libý, přejete si položit doplňující otázku? Je tomu tak. Máte slovo. Prosím.
Poslanec Ladislav Libý: Děkuji. Vážený pane premiére, drobné přirovnání. Jestliže získáte, koupíte si automobil, který byl vyroben v pondělí po dovolených a je to zmetek, tak je lépe, než ho opravovat, se ho zbavit a pořídit si nějaký jiný lepší.
Moje otázka zní, jestli vláda neuvažuje, nebo jestli by nestálo za úvahu připravit nový, zcela nový vládní návrh zákoníku práce, který by skutečně byl pojat moderně a který by skutečně řešil ve vztahu k naší době vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. I na tuto otázku vám odpoví předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Mně kolegové napovídají, ať řeknu ano, ale já vás, pane poslanče, možná zklamu. Ten legislativní proces vůbec není jednoduchý. Mandát této vlády je takový, jaký je, a my se opravdu pokoušíme v té první fázi, než budeme chtít nějakým razantnějším způsobem novelizovat zákoník práce, přistoupit k opravám aspoň těch největších chyb, které znemožňují dnešní aplikaci a které znemožňují provádění tohoto zákona v praxi. Takže já jsem člověk poměrně v tomto pragmatický a opravdu chci dosáhnout aspoň toho, že bude aplikovatelný ten podle nás, politicky podle nás chybný zákoník práce, protože to bude pořád lepší než neaplikovatelnost a nemožnost provádět některé činnosti v oborech, které se tímto zákoník práce musí řídit. Takže vás zklamu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní vystoupí se svojí interpelací ve věci Evropské unie I paní poslankyně Anna Čurdová, připraví se pan poslanec David Rath. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně a kolegové, vážený pane premiére, je tomu zhruba měsíc, co jste pronesl zahajovací projev k evropskému roku rovných příležitostí v divadle Archa. Pouze moje vrozená úcta k úřadu, který momentálně shodou okolností zastáváte vy, mi nedovoluje tento projev nazvat blábolem, ačkoli si osobně myslím, že blábolem byl.
Nicméně pojďme k meritu věci a k otázkám, na které se vás chci zeptat.
Politika rovnosti příležitostí, a proto také Evropská unie vyhlásila tento rok rokem evropských příležitostí pro všechny, je jednou z priorit, ke které se Evropská unie přiklonila, a proto také doporučuje, aby jednotlivé členské země přijímaly afirmativní neboli vyrovnávací akce, které by vedly k odstranění diskriminace.
Pane premiére, vy skutečně nevíte, že pojem pozitivní diskriminace už je dávno zapomenut a že se nepoužívá?
***