(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Pan poslanec Hamáček si přeje přednést doplňující dotaz a má pro něj prostor.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Já bych jenom upozornil, že peníze neuvolňuje administrativa, ale Kongres. A administrativa v něm právě většinu nemá.
Jsem ale rád, že jste zmínil ty ruské výhrady. Víte, nám bylo ze strany Ministerstva zahraničních věcí tvrzeno, že ruské výhrady jsou v zásadě politického rázu. Českou republiku navštívil náměstek ministra zahraničí Ruské federace Kisljak a on nám přednesl některé velmi zásadní argumenty vojenského rázu. Já jsem využil té schůzky s panem generálem Oberingem a tu otázku, kterou položil pan náměstek Kisljak, jsem položil i jemu. A on mi na ni neodpověděl. Ta hlavní ruská obava pramení z toho, že radar je údajně schopen pokrýt základny meziplanetárních balistických střel Ruska, které dosud nejsou pokrývány. Já jsem se na to ptal generála Oberinga. On neodpověděl.
Pokud říkáte, že ty argumenty jdou lehce vyvrátit, tak je vyvraťte. Já jsem tu odpověď zatím nedostal.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já se omlouvám. Samozřejmě, že schvaluje rozpočet Kongres. To bylo přeřeknutí.
Všechny otázky, které kladete, na které já teď třeba neumím odpovědět, jsou otázkami, které budeme samozřejmě klást svým partnerům i my. Jenom chci říci, že v kontextu toho, co dnes ruská administrativa prezentuje směrem k evropské a české veřejnosti, mně připadají ty argumenty trochu malicherné. Ale - musíme se jimi zabývat. Já s tím souhlasím.
Já si opravdu myslím, že nesmíme zapomenout na datum 30. června 1991, kdy československou půdu tehdy opustila holinka posledního sovětského okupantského vojáka.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S další interpelací vystoupí paní poslankyně Zdeňka Horníková. Předmětem interpelace je mezinárodněprávní ochrana dětí. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, má interpelace byla popsána jako stav mezinárodněprávní ochrany dětí. A musím říci, že když jsem se včera na tuto interpelaci připravovala, shodou náhod jsem si pustila televizi a tam probíhal pořad Na vlastní oči. A ten mě zaujal ze dvou důvodů. Ona to byla vlastně stejná tematika jako ta, o které tady já chci teď hovořit. Byl to únos dítěte, ale v české rodině, mezi českými manželi. Zaujalo mě to také proto, že to bylo město Náchod, odkud pocházím. O to raději jsem, že tuto interpelaci dnes mohu přednést, protože jak je vidět, toto téma je velmi závažné.
Současný stav ochrany protiprávně přemísťovaných dětí je v současné době nevyhovující. Postup při exekucích dítěte upravuje zastaralá instrukce, a to instrukce z roku 1988. Touto instrukcí se také řídí i naše soudy. A proto bych tady připomněla případ malé, nezletilé Sarah Barao, jejíž případ byl pražským soudem v lednu 2007 vyhodnocen tak, že po rozhodnutí tohoto soudu byla odvezena do Portugalska ke svému otci. Následně matka požádala portugalský soud. Portugalský soud rozhodl, že Sarah bude vrácena do České republiky. V únoru se vrátila do České republiky. Byla předána do péče matky a dneska obě žijí v Praze. Podobný případ byl i případ Martiny Krajčíkové, která se musela v květnu v roce 2006 vrátit po čtyřech letech k otci do Argentiny.
O čem svědčí tyto dva případy? O tom, že dnes mezinárodněprávní ochrana dětí je velmi nedokonalou právní úpravou. Soud v Praze se řídil mezinárodní Haagskou úmluvou - (předsedající upozorňuje na čas) - o únosech dětí. Prosím proto pana premiéra, aby mi sdělil, zda tato vláda se touto problematikou zabývá, zda už učinila nějaké kroky k nápravě této věci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji paní poslankyni za ten dotaz. Já jsem samozřejmě ten případ Sarah Barao sledoval stejně jako vy. Nicméně to konstatování, které jste řekla v úvodu, že stav ochrany protiprávně přemísťovaných dětí je nevyhovující také proto, že je to úprava z roku 1988, je pravdou. My se pokoušíme zahájit realizaci celé řady významných změn, o nichž bych vás chtěl informovat.
Samozřejmě platí, že ústředním orgánem České republiky zodpovědným za mezinárodněprávní ochranu dětí je Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který vystupuje ve dvou rolích. Jednak je to orgán sociálně-právní ochrany dětí podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jednak je to ústřední orgán, který reprezentuje Českou republiku navenek podle mezinárodních úmluv. Patří samozřejmě do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí.
To, co dnes tento úřad dělá, se dá seřadit do několika bodů. Za prvé samozřejmě vymáhá výživné od povinných osob v zahraničí ve prospěch osob oprávněných, které jsou v České republice. Za druhé zprostředkovává mezinárodní osvojení. A za třetí vede řízení o návrat protiprávně přemístěných dětí a o zabezpečení práva styku s dítětem.
V poslední době má Ministerstvo práce a sociálních věcí vážné pochybnosti o tom, že tento úřad postupuje správně, a zvolilo následující postupy. Analyzovalo činnost úřadu a shledalo celou řadu závažných pochybení v tom, že úřad nedostatečně hájí práva nebo zájmy nezletilých dětí, nedostatečně podporuje smírné řešení těchto konfliktů rodičů a nezohledňuje ani újmu, kterou může být návrat dítěte k druhému rodiči, kterou může způsobit, která je zákonným důvodem pro nenavrácení dítěte. Úřad proto nebude nadále vykonávat roli opatrovníka těchto dětí, ale budou jím místně příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Ty budou odborně podpořeny expertním panelem, který se bude skládat z odborníků v oblasti mezinárodního práva, psychologie, mediace a sociální práce. Členové panelu již byli předběžně vybráni a budou jmenováni v nejbližší době. Samozřejmě dochází také k systematickému školení těch dotčených místních orgánů nebo úřadů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí - a on to je dotaz spíše na ministra Nečase - se také podílí na činnosti pracovní skupiny k mezinárodněprávní ochraně dětí, která vznikla z iniciativy Jiřího Pospíšila, ministra spravedlnosti, kde je hlavním cílem sladit postupy orgánů sociálně-právní ochrany dětí a soudců na druhé straně. Také samozřejmě chceme distribuovat informační materiály.
Byla aktuálně novelizována instrukce upravující postupy sociálních pracovníků, soudců a policie v rámci provádění výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí neboli exekuce. To zní hrozně - exekuce dětí.
Ty další významné změny budou realizovány v oblasti mezinárodních adopcí. Jsou ověřovány postupy směrem k tomu, aby se mezinárodní adopce stala skutečně posledním řešením situace dítěte, aby bylo dostatečně ověřeno, že nelze nalézt novou rodinu v rámci České republiky.
Mohl bych pokračovat dlouho. Chci říci, že činnost Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí je podrobně supervidována, je podrobena supervizi ministerstva. Byl odvolán ředitel úřadu. Je prováděno přehodnocení personálního a profesního obsazení úřadu a definováno nové personální zabezpečení nebo pokrytí těch agend, které má úřad na starosti.
Věřím tomu, že v nejbližší době velmi rychle budou všechny ty postupy, které jsem tady velmi krátce naznačil, zahájeny a dokončeny tak, aby ta praxe, která je zatím velmi nevyhovující, vedla samozřejmě k ochraně dětí a jejich zájmů a řekl bych i ke spokojenosti těch, co se touto problematikou zabývají.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda si přeje položit doplňující dotaz. Není tomu tak.
Dalším interpelujícím je tedy pan poslanec Ladislav Libý, a to ve věci nedostatků v zákoníku práce. Pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Anna Čurdová.
***