(11.20 hodin)
(pokračuje Gandalovič)
Další věc, kterou vláda Mirka Topolánka udělala, je významná decentralizace celého systému čerpání a tím pádem posílení úlohy regionů. Víte, že jsme o celých 7 % zvýšili alokaci pro regionální operační programy, tudíž jsme dali daleko větší prostor lidem, aby si rozhodovali o svých prioritách sami. Myslím si, že to je správné. Od té doby je to vnímáno velmi pozitivně, protože energie, která je na obcích, městech, na jednotlivých krajích, je veliká. Chuť peníze smysluplně vyčerpat je zárukou toho, že nebude problém na úrovni regionálních operačních programů oproti některým obavám, které v té době se vznášely, čerpat.
Velkým problémem, a to už jsem zde ve Sněmovně několikrát zdůrazňoval, je pořád otázka vodního hospodářství a tzv. vodohospodářských projektů. Zde bych objektivně chtěl říci, že velká část viny je nepochybně na straně Evropské komise, která v průběhu projednávání změnila svůj názor na organizaci českého vodárenství, tudíž vlastně přišla v průběhu roku 2006 se zcela novými požadavky, které jsou v podmínkách českého vodárenství, které v řadě případů je organizováno tzv. provozním způsobem, tak tyto podmínky jsou v této chvíli velmi obtížně splnitelné. S tím se potýkali prakticky všichni ministři od pana ministra Martínka. Já jsem dokázal projednat alespoň některé z těch podmínek, některé z těch projektů tak, aby nedošlo zase k propadnutí peněz alokovaných v roce 2004, nicméně problém dále trvá.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem bych chtěl říci, že čerpání z evropských fondů je a bude jednou z priorit, kterou bychom měli sledovat, které bychom se měli věnovat. Chtěl bych, aby to nebylo použito jako jakýsi politický klacek jednoho na druhého, protože ten proces se vyvíjí. My si zkušenosti skutečně musíme spíše předávat z jednoho na druhého a z chyb, které se v minulých letech udělaly, především v oblasti nadměrné byrokratické zátěže, se musíme poučit do budoucna.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Paroubek, poté další poslanec, kterým je v tuto chvíli Michaela Šojdrová.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já jsem se zájmem poslouchal vystoupení pana místopředsedy vlády. Musím říci, že jeho řeči byly tak dlouhé, že na jejich konci jsem zapomněl, co bylo na jejich začátku. To mi tak trochu brání, abych pochopil, co bylo jejich obsahem. Nicméně musím říci - ať se na mě pan vicepremiér nezlobí - že přece jen je vidět, že pokud jde o tuto problematiku, která je jedna z klíčových problematik, pokud jde o rozvoj České republiky, přece jen je vidět za prvé, že prostě má své osobní problémy, své politické problémy, za druhé, že nemá kolem sebe vhodné lidi.
Řekl bych, že i já, když jsem přišel na Ministerstvo pro místní rozvoj, tak jsem si říkal, že mi člověk, který tam vedl útvar pro evropské fondy - shodou okolností to byl lidovec - trochu lezl na nervy. Nicméně když jsem si vyhodnotil pro a proti, byl to člověk, který znal už problematiku předvstupních fondů, který věděl, za kterou kliku v Bruselu vzít. Byl to člověk, kterého jsem nemusel mít rád, ale kterého jsem musel respektovat. Najednou tito lidé zmizeli a přišli lidé noví, často lidé noví alespoň na rozhodujících pozicích. Je zřejmé, že tito noví lidé se také budou učit nové věci. A toto je velmi specializovaná činnost. A nemohu se zbavit dojmu, že to je jeden z těch faktorů, které budou v dalších obdobích, pokud se vůbec někteří tito lidé to naučí, budou limitovat čerpání peněz z evropských fondů.
Myslím si, že v prvním vystoupení pana vicepremiéra byly podstatné dvě věci, kde se snaží vyvinit ze situace, která je tam teď na Ministerstvu pro místní rozvoj, což je ministerstvo, které je administrátorem evropských fondů, jak se ty věci vyvinuly.
Údajně vysoký počet operačních programů 24. Myslím, že Radko Martínek zde velice dobře zargumentoval, že vlastně je tam nárůst sedmi regionálních programů, něco u Prahy, takže když se to sečte a odečte, zjistíte, že programů není zdaleka tolik.
Kromě toho bych chtěl také říci, jestliže pan vicepremiér hovoří o pozdním předložení, o údajně pozdním předložení Národního strategického referenčního rámce, prostě dřívější předložení nebylo možné. To tady zargumentoval také Radko Martínek. To prostě záleželo na určitých dokumentech bruselských a my jsme museli čekat, až ty dokumenty budou hotové. Prošlo to vládou ještě pod mým předsednictvím. Vláda Mirka Topolánka dostala začátkem října připomínky z Bruselu. Podle mého názoru v tu chvíli mohla konat. Bohužel ta povolební jednání zřejmě poznamenala i tuto oblast. Důsledkem toho bylo, že místo toho, aby se jednalo, aby se jednalo o připomínkách, které byly vzneseny v říjnu, začalo se jednat až teď. A to je velký časový skluz.
Takže já bych nebyl takovým optimistou jako pan vicepremiér, že do konce října bude dojednáno všechno. Znám bruselské úředníky a skláněl bych se před genialitou toho vyjednávacího týmu, pokud by to uměl. Je velmi pravděpodobné, že to nemusí skončit ani v červnu. Může to být až v září. To by pak znamenalo, že se k penězům za rok 2007 dostaneme až někdy v průběhu roku 2008. Já si myslím, že tady je možnost čerpání v tomto roce zhruba 55 miliard korun, čistých peněz tedy, v průměru jednotlivých let 97 miliard korun. A těch 97 miliard korun, dámy a pánové, to je částka, která představuje 3 % hrubého domácího produktu. Jestli za rok nebo za rok a půl bude tato vláda, pokud bude ještě existovat, bude mít problém s dynamikou růstu hrubého domácího produktu, tak si vzpomene na tuto problematiku, protože se zbavila jednoho prorůstového faktoru, který na konci roku 2008 prostě nebude fungovat. O ty peníze v zásadě by mohl být vyšší v tom příštím roce hrubý domácí produkt. Jinak řečeno, k penězům za rok 2007 se dostanou žadatelé až v průběhu let 2008, 2009 a 2010.
Abych tady probral z mrákot pana premiéra, obrátil bych se také na něj, protože mě zaujal svým vystoupením v naší debatě v televizi Prima, kdy řekl, kteří premiéři jsou jeho přátelé. Já bych si přál mít tolik přátel, se kterými se vidím poprvé v životě, pane premiére, ale budiž. Já jsem velice intenzivně v druhé polovině roku 2005 pracoval s britským předsednictvím, setkal jsem se s tehdejším předsedou a dnešním předsedou britské vlády Tony Blairem čtyřikrát, několikrát také s ministrem zahraničních věcí Strawem, velmi intenzivně pracovaly týmy na Ministerstvu zahraničních věcí, naše zastoupení v Bruselu. Výsledkem bylo to, co nikdo nemohl čekat dopředu - že Česká republika byla nejúspěšnější, co se týče peněz, které získala z evropských fondů na jednoho obyvatele. Myslím, že mám určitě morální právo tedy jako člověk, který u toho byl a který ty věci ovlivnil, abych žádal po této vládě, aby konala stejně kvalifikovaně, jako jsem tehdy konal já.
***