(Jednání pokračovalo v 18.35 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat po přestávce, která byla vyhlášena na žádost klubu sociální demokracie. Prohlasovali jsme všechny pozměňovací návrhy, nikdo nic nenamítal, a protože bylo o všech návrzích hlasováno, měli bychom přikročit k hlasování o návrhu zákona jako o celku.
Ještě předtím se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan Lubomír Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, pro sociální demokracii je toto mimořádná situace, a proto mi dovolte, abych sdělil, že zvolíme také mimořádný postup.
Já jsem se, přiznám se, původně chtěl bez vazby na tento bod obrátit na českou vládu s tím, aby věnovala větší pozornost situaci v Polsku, protože… (Smích z pravé strany sálu.)
Nezlobte se, ale já bych vás rád přesvědčil, že to, co se děje v Polsku, se nás bezprostředně týká. Jestli před pár dny Bronislaw Geremek řekl větu, že se nebude zpovídat policii Národní paměti, tak bych vám rád všem připomněl, že Bronislaw Geremek je ten, který v roce 1968 byl možná jediným Polákem, který se ozval proti okupaci České republiky a Československa zeměmi Varšavské smlouvy. Je vám to tedy jedno, že tento člověk přestane být poslancem Evropského parlamentu? A je vám jedno, že tam zůstane jiný poslanec, který napsal antisionistickou knížku, který chválil veřejně Salazara v Portugalsku, který chválil Franca a frankistické Španělsko? Ten v Evropském parlamentu zůstane! Stejně jako v polském skupina poslanců, kteří žádají modlitby, aby přišel déšť.
Já jsem si myslel, že těmto věcem jsme my schopni v této zemi čelit. Dokonce sociální demokracie se snažila i v této věci v případě Ústavu paměti národa hledat dohodu. Podali jsme pozměňovací návrhy a čekali jsme, jestli bude ochota s námi vést dialog. Dnes víme, jak ty návrhy dopadly. V podstatě to hlavní, proti čemu jsme protestovali, to, že o tomto ústavu bude rozhodovat politická instituce, o volbách jeho vědecké rady bude rozhodovat politická instituce. Prostě poprvé po sedmnácti letech jsme se dostali k tomuhle. Zítra možná budeme volit vedení Akademie věd a dalších akademických institucí.
Sociální demokracie byla strana, která v průběhu svého vládnutí zpřístupnila dvěma zákony archivy Státní bezpečnosti. Nám vždy šlo o svobodné bádání. A když jsme žili v tom socialismu, kterým se ten ústav má za vašich podmínek takto manipulativním způsobem zabývat, tak my jsme měli pravděpodobně jinou představu o té společnosti, kterou jsme chtěli budovat. Pro mě to byla společnost pluralistická, s pluralismem proti monopolu moci, kde by se preferovala rozmanitost proti konformitě, tolerance proti jakékoliv jedné ideologii, která by vtloukala lidem do hlavy, co si mají myslet.
Tento propagandistický ústav je podle mě popřením důstojnosti a práv nebýt majetkem státu. Vy, kteří máte plnou pusu omezování role státu, vy ho tady cpete tam, kam nepatří. (Potlesk.) Sociální demokracie s tímhle nechce mít nic společného, protože tohle není podoba společnosti, kterou my bychom chtěli stavět, a proto odcházíme. (Potlesk, hluk v sále. Poslanci sociální demokracie odcházejí ze sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo vystoupení místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Nyní se přihlásil o slovo předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, také vážená vládo, vážení odcházející kolegové ze sociální demokracie, rád bych sdělil postoj poslaneckého klubu KSČM.
Dovolte mi, abych to, co se tu dnes s vysokou pravděpodobností za chvíli při hlasování stane, rozvinul do budoucna. Tím, že nebylo slyšet na velmi vážné, velmi propracované, velmi objektivní připomínky, že nebyla slyšet varování, může se docela dobře stát, že za takových dvacet třicet let - to už bude možná i zákon o státní službě - při přijímání, pardon, výběrovém řízení na místo uklízečky v základní škole v Horní Dolní bude pan ředitel vyžadovat, protože zákon to tak bude po něm chtít, stanovisko Ústavu paměti národa, jestli pradědeček kandidátky nebo kandidátek na toto místo náhodou nebyl funkcionářem Socialistického svazu mládeže, případně prababička náhodou nebyla v Lidových milicích.
***