(11.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Padne jakási pomyslná železná opona, která stále ještě dělí starou a novou Evropu v tom smyslu, že neumožňuje občanům v uvozovkách nových členských zemí užívat si plně jedné z těch základních svobod, na níž je myšlenka evropské integrace postavena.
Pro Českou republiku a pro českou vládu se stala realizace této myšlenky základní prioritou a v tomto smyslu již několik měsíců vyvíjí obrovské úsilí pro to, aby v okamžiku, kdy se ukázalo, že vstup do schengenského prostoru v rámci tzv. projektu SIS II se odkládá prakticky naneurčito, aby tento problém byl řešen jiným způsobem, a to co možná nejrychleji.
Česká republika usiluje o vstup do schengenského prostoru k 31. prosinci tohoto roku. V koordinaci s jinými členskými zeměmi vyvíjela enormní diplomatický tlak na poli Evropské unie vedoucí nejprve k příslibu otevření hranic k tomuto datu, a rozšíření schengenského prostoru k uvedenému datu bylo potvrzeno na zasedání Rady Evropské unie dne 5. prosince loňského roku.
Nezbytnou podmínkou pro vstup států do schengenského prostoru je připojení k tzv. schengenskému informačnímu systému. Tento informační systém představuje společný nástroj v boji proti kriminalitě a nelegální migraci. Systém obsahuje sdílenou databázi hledaných osob, pohřešovaných osob, osob požadovaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení a nežádoucích osob. Systém dále obsahuje databázi věcí, které jsou hledány za účelem zabavení nebo za účelem zjištění důkazů v trestním řízení. K těmto důležitým údajům následně mají v členských zemích přístup příslušné policejní, celní a justiční orgány a orgány, které jsou zodpovědné za ochranu hranic. V omezeném - a to chci zdůraznit - v omezeném rozsahu se umožňuje přístup i orgánům odpovědným za vydávání osvědčení o registraci vozidel a orgánům vydávajícím víza.
Rutinní provoz tohoto systému je třeba zahájit ještě před samotným odstraněním kontrol na vnitřních hranicích. Přesné datum spuštění schengenského informačního systému v nových členských zemích bude stanoveno zvláštním rozhodnutím Rady Evropské unie s tím, že toto rozhodnutí bude pravděpodobně přijato ve dne 12. až 13. června tohoto roku. Ze stávajících informací, právních dokumentů, které máme k dispozici, vyplývá, že informační systém bude v České republice a v nových členských zemích, které usilují o realizaci tzv. projektu SIS I for all, spuštěn již 1. září. A prosím, abychom si uvědomili, jak obrovský časový pres to je a v jak extrémně krátkém časovém rozmezí se má realizovat tento, a nebojím se tomu dát přívlastek velkolepý, projekt.
Připojení k schengenskému informačnímu systému není podmíněno jen přijetím technicko-organizačních opatření. A tady bych chtěl zdůraznit, že již od loňského podzimu pracuje na Ministerstvu vnitra speciální tým Task force pro Schengen, který je složen jednak z pracovníků Ministerstva vnitra a jednak ze všech zainteresovaných složek, které se na této problematice podílejí. Ale je třeba také toto úsilí podpořit přijetím odpovídající právní úpravy.
Česká republika již část nezbytného schengenského acquis do svého právního řádu v uplynulém období převzala, a tento balík zákonů, resp. tento předkládaný zákon, završuje proces implementace schengenského acquis vytvořením právních podmínek pro fungování schengenského informačního systému ve variantě SIS I for all.
Za tímto účelem se navrhuje v tomto zákoně novelizace hned 14 právních předpisů. V těchto novelizacích se navrhuje zejména stanovení působnosti Policie České republiky pro zpracování a výměnu informací včetně osobních údajů v schengenském informačním systému, stanovuje se centrální odpovědnost Policie České republiky za provozování národní části schengenského informačního systému podle schengenské prováděcí úmluvy. Dále se stanovuje oprávnění Policie České republiky přistupovat do evidence diplomatických a služebních pasů za účelem zpracování údajů o ztracených, odcizených, neoprávněně užívaných nebo za neplatné prohlášených pasů, cestovních dokladů v SIS.
Umožňuje se dále orgánům činným v trestním řízení prostřednictvím Policie České republiky využívat pro potřeby trestního řízení informace obsažené v tomto informačním systému. Dále se stanovuje oprávnění pro Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelské orgány a orgány Policie České republiky přistupovat k záznamům v tomto informačním systému pro účely výkonu působností v oblasti udělování víz a vydávání povolení k pobytu týkající se příslušníků třetích zemí při uplatňování acquis Evropských společenství o pohybu osob.
Zavádí se rovnocennost záznamu pořízeného v schengenském informačním systému za účelem zatčení a vydání osoby s žádostí o vzetí osoby do předběžné vazby podle článku 16 evropské úmluvy o vydávání. Zavádí se rovnocennost záznamu v informačním systému o vyžádané Evropě (osobě?) s evropským zatýkacím rozsahem. Upravuje se oprávnění soudu v přípravném řízení státního zástupce žádat Policii České republiky o pořízení záznamu v SIS pro účely pátrání po osobě v cizině za účelem doručení.
Do trestního řádu se doplňuje institut předběžného zajištění věci. Tady se jedná zpravidla o odcizené motorové vozidlo pro účely mezinárodní pomoci podle trestního řádu. Do stávajícího registru řidičů se zavádějí dvě nové databáze. Je to evidence ztracených, odcizených, poškozených nebo zničených řidičských a mezinárodních průkazů a evidence vyrobených a nevydaných tiskopisů těchto průkazů, jež by mohly být z pohledu schengenského informačního systému zneužitelné. Do stávajícího registru silničních vozidel se zavádí evidence ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci, technických průkazů a tabulek s přidělenou registrační značkou a evidence vyrobených a nevydaných tiskopisů těchto osvědčení, průkazů a tabulek.
Upravuje se dále přístup orgánů celní správy k informacím obsaženým v schengenském informačním systému a v souladu s výsledky tzv. schengenských evaluací, které probíhaly, probíhají a ještě budou po omezenou dobu probíhat, se vymezuje přesně působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů jako ústředního správního orgánu nebo ústředního správního úřadu pro oblast ochrany osobních údajů, a to včetně výkonu dozoru v této oblasti.
Dovoluji si tímto Poslanecké sněmovně navrhnout, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Tento postup považuji za nezbytný, neboť Česká republika se musí plně zapojit do schengenského informačního systému již v okamžiku jeho spuštění pro nové členské státy. A jak jsem již uvedl, předpoklad toho spuštění, toho startu, který původně byl předpokládán někdy v závěru tohoto roku a který se posunul, je tedy první den měsíce září.
Pro úplnost sděluji, že toto doporučení a tento postup doporučil rovněž výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny na svém jednání dne 5. dubna tohoto roku. Návrh tohoto postupu je obsažen i v záznamu o předběžné konzultaci k návrhu zákona s výborem pro evropské záležitosti. A chtěl bych z tohoto místa poděkovat členům výboru pro evropské záležitosti za velkou součinnost při této předběžné konzultaci.
Vážené kolegyně a kolegové, jsem skutečně přesvědčen, že tento návrh zákona je jednou z nejvýznamnějších legislativních norem, které tato Sněmovna bude v letošním roce projednávat. Je to jeden z kamínků mozaiky, která vytváří celý obraz problémů a úkolů, který musíme splnit. A jsem přesvědčen, že bez ohledu na to, jakou politickou stranu v této Sněmovně zastupujeme, by nás měl spojovat jeden základní cíl - a to je umožnit našim občanům užívat stejná práva a stejné svobody, jako mají občané jiných členských zemí Evropské unie, a společně dosáhnout toho, že ona pomyslná železná opona, která stále ještě rozděluje Evropu, bude stržena, a že občané České republiky budou moci nejpozději v závěru tohoto roku cestovat volně po zemích Evropské unie, aniž by byli podrobováni kontrolám na hranicích.
Děkuji vám za společnou práci a děkuji vám za podporu tohoto návrhu zákona.
***