(10.20 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
A nezbývá než poslední pikantní, ale pro budoucnost velmi důležitý doklad toho, jak je písemná odpověď ministra spravedlnosti na mou interpelaci přinejmenším povrchní. Ve své interpelaci jsem vedle Choltic uvedl také případ zámku Opočno a nyní vznášených nároků na jeho mobiliář nevyčíslitelné hodnoty. Pokud jsme v nedávné době zaznamenali, že v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu byl zámek Opočno převeden po právu opět do vlastnictví státu, pak pokusy o zcizení jeho mobiliáře pokračují. V odpovědi pana ministra se zbytečně a zcela v rozporu s tím, co interpeluji a co píšu, plete - jak to říci diplomaticky - asi páté přes deváté.
Za daných okolností mně nezbývá nic jiného, než navrhnout nesouhlasné usnesení. Nesouhlas s odpovědí ministra spravedlnosti. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Pokud se nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Grebeníček navrhl usnesení, které zní, že Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila na interpelaci Miroslava Grebeníčka.
Odhlásím vás na žádost z pléna, zagongoval jsem na přání pana ministra, poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě registruji poslance, kteří docházejí do jednací síně. Za malou chvíli zahájím hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 85 z přítomných 140 poslankyň a poslanců pro návrh 70, proti 64. S usnesením nebyl vysloven souhlas.
Chvíli počkám, protože dochází ke kontrole hlasovacích listin. (Probíhá kontrola hlasování.) Chci se zeptat pánů, jestli kontrola proběhla. Ještě ne.
O slovo se hlásí poslanec Křeček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedo, kolegové a kolegyně, zpochybňuji hlasování. Hlasoval jsem pro usnesení a údajně mám, že jsem se zdržel, na listině.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s námitkou, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 86 z přítomných 146 poslankyň a poslanců pro návrh 106, proti 17. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.
Nyní budeme znovu hlasovat o návrhu usnesení pana poslance Grebeníčka.
Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 87 z přítomných 151 poslankyň a poslanců pro návrh 78, proti 68. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Chviličku počkám, než dojde ke kontrole hlasovacích listin. (Probíhá kontrola hlasování.) Pánové, ptám se, jestli je všechno v pořádku. Je všechno v pořádku, takže konstatuji, že usnesení bylo přijato.
Nyní budeme pokračovat další interpelací, a to je interpelace na paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Danu Kuchtovou. Ta odpověděla na interpelaci Václava Exnera ve věci podpory lužickosrbského školství. Interpelaci spolu s odpovědí předkládá jako tisk 199.
Ptám se pana poslance Exnera, jestli chce vystoupit. Chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, ve své interpelaci jsem se obrátil na paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy s cílem nevést nějakou konfrontační debatu o tomto problému. Domnívám se, že pokud jde o vztah k Lužickým Srbům, je dlouhá tradice českého národa, který poskytoval podporu a pomoc tomuto malému západoslovanskému národu, který dnes žije na území Spolkové republiky Německo. V současné době však dochází k určitému tlaku, který je zdůvodňován především ekonomikou, na lužickosrbské školství. Ekonomika je založena na tom, že údajně je málo žáků projevujících zájem vzdělávat se v lužickosrbském jazyce a malý zájem celkově obyvatel dosáhnout vzdělání v lužické srbštině, jak také potvrzuje paní ministryně Kuchtová ve své odpovědi. Avšak zájem omezovat vzdělávání v lužickosrbském jazyce tady tedy zřejmě je, i když tomu může nahrávat zmenšující se zájem vzhledem k ostatním okolnostem. Máme tady však různé dokumenty na úrovni Rady Evropy, Organizace spojených národů, na úrovni Evropské unie a dalších organizací týkajících se ochrany menšin, ze kterých vyplývá, že právě určitá pozitivní diskriminace v této oblasti je záměrem moderní doby na podporu menšin. Jestliže tedy zavírání lužickosrbských škol ve Spolkové republice Německo je skutečností, potom je to jasné, že je to omezování vzdělávání v lužickosrbském jazyce.
Paní ministryně mě upozorňuje, že by bylo správné, aby protesty Lužických Srbů proti uzavření lužickosrbské střední školy v Panschwitz-Kuckau byly směřovány spíše k Ministerstvu kultu Svobodného státu Sasko, ale to předmětem nějakých mých výhrad nebylo a samozřejmě, že v rámci SRN a Svobodného státu Sasko Lužičtí Srbové za svá práva bojují a o jejich plné nastolení usilují. Myslím si také, že bych byl rád, kdyby paní ministryně se jasně vyjádřila na mou otázku, zda při jednání s představiteli jak státu Sasko, tak Spolkové republiky Německo uplatní náš zájem na posílení práv a vyřešení některých problémových otázek při ochraně lužickosrbské menšiny ve Spolkové republice Německo.
***