(11.20 hodin)
(pokračuje Nečas)

Druhá možnost je liberalizovaný komerční model, to znamená, že by to zajišťovaly komerční společnosti, ale nikoliv na základě duopolu, ale na základě liberalizovaného přístupu většího počtu subjektů do systému úrazového pojištění. To je druhá možnost. Neméně legitimní než ta první.

A třetí možnost je kombinace těchto dvou návrhů, která v sobě veze za prvé větší veřejnou kontrolu na jedné straně a větší tlak na snižování nákladů a na straně druhé zachovává princip svobody volby, a to je možnost pověřit provozováním úrazového pojištění zdravotní pojišťovny, což je varianta, která by zachovala svobodu volby pro občany a současně by limitovala náklady, tlačila je dolů.

A já velmi prosím, abychom se o těchto třech možnostech - znovu opakuji, každou z nich považuji za naprosto legitimní, každá z nich má své plusy a minusy - abychom se o nich bavili a pokud možno se pokusili naleznout co nejširší shodu nad konkrétní podobou tohoto úrazového pojištění. V žádném případě se ale nedomnívám, že by systém úrazového pojištění byl připraven a mohl fungovat ve znění stávajícího zákona. Česká správa sociálního zabezpečení na to připravena není.

Připomínám, že v návrhu státního rozpočtu nebyly vyčleněny příslušné finanční částky pro Českou správu sociálního zabezpečení. Ten systém je připraven tak, že by vedl k celé řadě problémů, a já jsem přesvědčen, že tím správným krokem je odklad zákona o úrazovém pojištění a nalezení širší politické shody nad konkrétním modelem fungování úrazového pojištění, který by mohl fungovat dlouhodobě, stabilně a bez politických výkyvů. To je podle mého názoru základní důvod pro to, abychom odložili účinnost tohoto zákona o dva roky.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi v rozpravě. Dále v rozpravě pokračuje znovu přihlášený pan poslanec Zdeněk Škromach. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já myslím, že ve vystoupení pana ministra zazněly řekněme pozitivní signály v tom smyslu, že tedy je ochoten o těchto věcech jednat, že bude hledat nějaké konsensuální řešení. Myslím si, že i vlastně argument, který uvedl, že po nikoliv osmi letech, pane ministře, ale po více než deseti dvanácti letech, kdy tento systém, který víme všichni, že už je přežitý a že je potřeba jej změnit, tak skutečně i ti odborníci, kteří vám dnes radí na ministerstvu, prostě nenašli lepší řešení, nepřišli s jiným řešením. A proto se samozřejmě hledaly některé postupy u externích odborníků na tuto problematiku. A mimochodem, například jednu z nejvýznamnějších zákonných norem, a to je občanský zákoník, již léta připravuje externě pro Ministerstvo spravedlnosti skupina špičkových právníků, kteří prostě tento zákon zpracovávají. Čili není to nic neobvyklého a myslím si, že spíš by si měli někteří úředníci na ministerstvu práce posypat hlavu popelem, že nenašli zatím řešení této situace a nechávají to v podstatě na politicích, což si myslím, že je to nejhorší řešení.

Proto také na jedné straně jsme odmítli projednání v rychlém projednání, v devadesátce, protože si nemyslíme, že prostě je to vhodné řešení. Je škoda možná, že i opozice nebyla oslovena již před projednáváním tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, ale je-li už tento zákon, který projednala vláda, tady, tak by bylo asi dobré, abychom tuto diskusi vedli, a proto sociální demokracie podpoří propuštění tohoto zákona do dalšího čtení. Ale v žádném případě nemůžeme garantovat, že podpoříme i schválení tohoto návrhu zákona. Ale myslíme si, že se nebudeme chovat obdobně, jako se chovala opozice v minulých letech, kdy odmítala participovat a hledat řešení. A myslím, že i tento zákon nebo řešení této situace bylo vlastně předmětem jednání Poslanecké sněmovny v minulém období, a my tedy dáme prostor a chceme vést tuto diskusi na výboru a věřím tomu, že bez emocí, které tady předvedla paní poslankyně Páralová, možná najdeme schůdné řešení věci, která samozřejmě je problémem, a to jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

Já osobně bych viděl řešení v určitém systému, který by si spravovali zástupci právě zaměstnanců a zaměstnavatelů a stát by na to nějakým způsobem dohlížel, ale to je věc, která se nepodařila dořešit. To je můj názor k tomu. Jsme konstruktivní opozice, ale nejsme tak úplně zlá opozice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec David Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, čekal jsem, že pan ministr Nečas mi odpoví na moji otázku, proč v rámci návrhu zákona o úrazovém pojištění řeší zásadním způsobem změny ve statutárních orgánech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kde mění ředitele, pozice ředitelů, doby, kdy tam jsou. Vůbec jsem nepochopil, proč v rámci tohoto zákona je měněn úplně jiný zákon s tímto nesouvisející a ještě ve věci, která s tím také nesouvisí.

Já bych znova požádal pana ministra Nečase, aby mi odpověděl, proč v rámci zákona o úrazovém pojištění mění fungování statutárních orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení lhůty pro faktickou poznámku. Kdo další v rozpravě? Pokud nikdo, rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan ministr? Má zájem o závěrečné slovo a zpravodaj také. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, já bych v prvé řadě chtěl opět požádat o to, abychom se seriózně zamysleli nad budoucností úrazového pojištění. Opravdu nikdo nehájí stávající stav. To chci opakovaně zdůraznit a nemá cenu v tuto chvíli rekriminovat, jak dlouho tady tento systém fungoval. Je potřeba ho změnit, ale tou správnou cestou není tato konkrétní podoba zákona. To chci zdůraznit.

Co se týče dotazu pana poslance Ratha, tak já mu velmi rád odpovím. Ta odpověď je velmi jednoduchá. Je běžné, že při vládních návrzích zákona se mění celá řada dalších zákonů, které se vloží do daného návrhu zákona. I tento zákon mění řadu jiných zákonů a v rámci meziresortního připomínkového řízení se prostě provádí vyrovnání připomínek a požadavků jiných ministerstev a tady se vláda rozhodla v rámci připomínkového řízení implementovat do toho i návrh, který dalo Ministerstvo zdravotnictví v této oblasti. Čili je to běžná praxe, která mění celou řadu jiných zákonů, takže není na tom nic překvapivého a nic, co by se tady objevilo poprvé. A dělaly to všechny vlády včetně vlády, ve které seděl pan poslanec Rath, a rozhodně je to čistší způsob než načítat dalekosáhlé změny, které se týkají zdravotních pojišťoven a Všeobecné zdravotní pojišťovny až v průběhu druhého čtení, které zásadním způsobem mění systém zdravotního pojištění v této zemi. Toto je korektní způsob, protože takto tento tisk přijde do Sněmovny a je ho možné podrobit debatě. Takže mě udivuje, že zrovna pan poslanec Rath upozorňuje na tuto skutečnost.

Já bych na závěr chtěl jenom přivítat slova pana předsedy výboru pro sociální záležitosti Zdeňka Škromacha, že jsou připraveni vést debatu o vytvoření systému úrazového pojištění. Znovu opakuji - ta změna je nutná. Je nutná i z hlediska evropské legislativy. Pokusme se naleznout společné, politicky stabilní řešení. Ale já jsem opravdu hluboce přesvědčen, a musím říci i na základě stanovisek odborných složek Ministerstva práce a sociálních věcí, že tento zákon, tato konkrétní podoba není tou dobrou cestou a že povede spíše k mnoha zmatkům a mnoha problémům, takže se pokusme naleznout společné řešení.

Moje poslední poznámka. Já jsem tady nekritizoval fakt, že nějaký zákon je vytvářen externě, ale je skutečně na pováženou, jestliže zákon je vytvářen externě a shledává se s nesouhlasem příslušného kompetentního ministerstva a jeho odborných složek a obchází standardní procedury včetně jednání Legislativní rady vlády a podobně. Pokud vám náhodou tento příběh zákona o úrazovém pojištění něco připomíná, například zákoník práce, procedurou svého projednávání a svým výsledkem, tak velmi rád bych upozornil na obrovské množství omylů, chyb a legislativních technických přešlapů, které jsou v zákoníku práce. Upozorňuji na to, že toto je úplně stejný příběh se stejnými výsledky, a proto bych chtěl znovu požádat Poslaneckou sněmovnu, abychom účinnost zákona o úrazovém pojištění odložili.

Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP