(10.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 56 přítomno 179, pro hlasovalo 150, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

 

Znamená to, že můžeme pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Pokud se opět nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím a můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyjadřuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., podle sněmovního tisku 189."

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout text tohoto usnesení, tak jak jsem ho přednesl, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 57, přítomno je 179, pro hlasovalo 149, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a můžeme definitivně ukončit projednávání tohoto návrhu.

 

Takže hotovo, končím projednávání bodu č. 23. A máme tu bod

 

24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění
zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona
o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 110/2006 Sb., o životním
a existenčním minimu, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 190/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

 

Tady také byla představa podle § 90 odst. 2, nicméně bylo předloženo veto, tady mám kopii seznamu vetujících poslanců (ukazuje).

Poprosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane ministře, o uvedení.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové. Cílem předloženého návrhu zákona je pouze odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a všech souvisejících zákonů o dva roky, tj. k 1. lednu roku 2010. Důvodem k posunutí účinnosti zákona je nutnost vytvoření dostatečného časového prostoru k zevrubné analýze a přípravě potřebných změn a dále umožnit dostatečnou legisvakanci. Dalším důvodem pro odložení účinnosti je, že ve státním rozpočtu na rok 2007 není počítáno s potřebnými prostředky na realizaci nového zákona u nositele pojištění, tj. u České správy sociálního zabezpečení.

Pokud jde o potřebu analýzy a úpravy zákona, dovolte mi tuto potřebu doložit tímto citátem z odborného tisku:

"Cesta této normy by byla vhodným námětem například na diplomovou práci na téma jak nemá vypadat legislativní proces. Věcný záměr ministerského zákona nepřipravovali zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí. Vypořádání připomínek se řídilo zvláštními pravidly, paragrafované znění návrhu zákona prodělalo během své cesty tolik změn, že si jen málokdo pamatuje, co bylo ve věcném záměru a v první verzi paragrafů. Legislativní rada vlády České republiky už neměla sílu se návrhem zabývat počtvrté a její pracovní komise daly tolik připomínek, že by to vydalo na dva nové zákony. Vláda schválila a poslala do Poslanecké sněmovny v podstatě nezralou normu, plnou problémů a nezapracovaných věcných připomínek nejen připomínkových míst, ale i připomínek své Legislativní rady.

Do politického souboje odešla norma zastíněná diskusemi o zákoníku práce a lze odhadnout, že málokterý poslanec se asi návrhem tohoto zákona zabýval do podrobností. Položíte-li vedle sebe dvě normy ze stejného ministerstva, zákon o nemocenském pojištění a zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, ještě nic nepoznáte. Ale když je začnete číst a porovnávat, zjistíte, že budou-li schváleny, bude mít ten, kdo je uvede do života, mnoho problémů, než se v nich vůbec zorientuje."

Tolik citace, která je z článku "Co s návrhem zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců?", který byl uveřejněn v příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom dne 27. dubna roku 2006, čili před rokem. Zvolil jsem pro úvodní slovo poněkud netradiční formu citace z tisku před rokem, ale myslím, že právě tato citace velmi výstižně a nejlépe charakterizuje způsob přípravy zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců i kvalitu tohoto zákona. A proto jsem si dovolil tuto delší citaci z tisku, který je považován za seriózní.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Původně uvažovaný termín účinnosti nové úpravy úrazového pojištění k 1. lednu roku 2008 již není reálný a skrývá řadu rizik v nedostatečném organizačním i rozpočtovém zajištění. Znovu opakuji, že nositel tohoto pojištění, Česká správa sociálního zabezpečení, nemá podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2007 schválené finanční prostředky pro implementaci tohoto zákona. Posun účinnosti o dva roky však hlavně vytvoří dostatečný prostor k analýze a přehodnocení této úpravy sociálního pojištění.

Vzhledem k tomu, že některé povinnosti uložené zákonem o úrazovém pojištění zaměstnanců mají být splněny již do konce srpna roku 2007, je potřebné, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Proto také je navrhováno jeho schválení v Poslanecké sněmovně v režimu prvého čtení.

Prosím, dámy a pánové, abyste z uvedeného důvodu s návrhem zákona v režimu prvního čtení vyslovili svůj souhlas. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych nyní pana poslance Miroslava Opálku, jestli by se nyní ujal jako zpravodaj pro prvé čtení slova.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení přítomní členové vlády. Předmět úrazového pojištění vychází z pracovního práva při řešení úrazů či nemocí z povolání a chrání poškozené zaměstnance. Platný zákon, který má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2008, mění zejména systémově správu pojištění a názor na jeho uplatnění je věcí politických pohledů, ať už to kterýkoli sdělovací prostředek vykládá jakkoli.

Pokud vláda předkládá další legislativní úpravy jiných zákonů, konstatuji, že je mohla předložit nezávisle na hlavním záměru - postupně zrušit nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, tak jak je snaha u nemocenského pojištění, zákoníku práce, registračních pokladen apod.

Současná právní úprava platná do 31. 12. 2007, která byla považována v době svého schvalování za provizorní a dočasnou, je již v platnosti 15 roků a je v kolizi jak s legislativou České republiky, tak s legislativou Evropského společenství.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP