(10.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Další bod je
23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.
/sněmovní tisk 189/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Prosím, aby návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, předloženým návrhem se do zákona č. 589/1992 Sb. zapracovává definice vyměřovacího základu zaměstnavatele pro pojistné na sociální zabezpečení, která od 1. ledna letošního roku v tomto zákoně chybí. K tomu, že od 1. ledna 2007 chybí výslovné vymezení tohoto vyměřovacího základu, došlo v důsledku posunutí účinnosti zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Vymezení tohoto vyměřovacího základu je totiž obsaženo v novém zákoně, který je sice platný, nikoliv však účinný.
Jako dočasné řešení, aby nedošlo k ohrožení výběru pojistného na sociální zabezpečení, vláda přijala 28. února nařízení vlády, které tuto chybějící definici upravilo. Nařízení vlády však nemohlo obsahovat úpravu, která je možná jen zákonem. Jde zejména o odkazy na příslušná ustanovení v zákoně č. 589/1992 Sb. a o reakci na posun účinnosti změn v tomto zákoně. Forma zákona je vhodná též proto, aby všechny potřebné náležitosti byly upraveny v jednom předpise.
Vláda proto předložila návrh zákona, který definici vyměřovacího základu zaměstnavatele pro pojistné na sociální zabezpečení zapracovává do zákona č. 589/1992 Sb., kam tato definice systémově patří. Tato definice je přitom shodná s minulou úpravou, s úpravou obsaženou v zákoně č. 189/2006 Sb. i s úpravou obsaženou v nařízení vlády č. 39/2007 Sb., tj. vyměřovacím základem zaměstnavatele je jako dosud úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Věcně tedy nedochází v této definici k žádné změně.
Vzhledem k malému rozsahu návrhu zákona, který se zabývá jen vymezením uvedeného vyměřovacího základu, a k potřebě přijmout co nejdříve zákonné řešení vláda navrhla projednávání v režimu prvního čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Věřím, že tento návrh zákona, který by neměl být nijak konfliktní, podpoříte v rámci tohoto režimu prvního čtení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A nyní bych požádal zpravodaje pro první čtení Kostu Dimitrova.
Poslanec Kosta Dimitrov: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku č. 189, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Jedná se o vládní návrh zákona, který byl schválen na jednání vlády dne 4. dubna 2007 usnesením č. 326.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se upravuje okruh poplatníků, kterými jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. Dále je upraven způsob stanovení pojistného a příspěvku a způsob odvodu těchto plateb.
Vyměřovací základ zaměstnavatele pro odvod pojistného, které zaměstnavatelé odvádějí za sebe a za své zaměstnance, byl do 31. prosince 2006 upraven spolu s vyměřovacím základem zaměstnance v § 5 zákona o pojistném za sociálním zabezpečení. Posunem účinnosti zákona č. 189/2006 Sb. z 1. ledna 2007 na 1. ledna 2008 zákonem č. 264/2006 Sb. nastala situace, kdy od 1. ledna 2007 chybí v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení definice vyměřovacího základu zaměstnavatele. Vláda svým nařízením č. 39/2007 Sb. vyměřovací základ zaměstnavatele v souladu s čl. 78 ústavy definuje. Nicméně toto nařízení nemůže suplovat zákonnou normu, a to znamená, že úpravu je potřebné řešit u nového zákona č. 189/2006 Sb., kde kromě úpravy vzájemných odkazů je nezbytné do novely zákona tuto definici zakotvit.
Předchozí snaha o doplnění chybějící definice vyměřovacího základu zaměstnavatele formou pozměňovacího návrhu k tisku č. 94 byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu č. 37/2007 Sb.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR, předmět zákona není v rozporu s právem EU ani není upraven mezinárodními smlouvami. Zákon se nedotýká oblasti rovnosti mužů a žen a nemá vliv na životní prostředí. Návrh zákona nemění dosavadní metodiku odvodů pojistného na sociálního zabezpečení, a nemá tedy dopad na podnikatelské prostředí.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v závěru své zpravodajské zprávy sděluji, že doporučuji návrh navrhovatele, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas, a to již v prvém čtení v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Časové hledisko přijetí zákona je podstatné vzhledem k možným komplikacím odvodů pojistného na sociální zabezpečení, s dopadem do příjmů státního rozpočtu, právě vzhledem k současné absenci definice vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného. Dále návrh zákona nezakládá významnou změnu. Vymezuje především chybějící definici vyměřovacího základu v obsahové shodě s úpravou účinnou do 31. 12. 2006.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď snad můžu otevřít obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, můžeme obecnou rozpravu ukončit.
Končím tedy obecnou rozpravu a vzhledem k tomu, že nebyla podána žádná námitka proti záměru, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, musíme rozhodnout podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Proto jsem zazvonil na poslance, protože to budeme muset odhlasovat.
A já vám přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 189 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
***