(9.40 hodin)
(pokračuje Bursík)
My jsme tohle velmi obšírně diskutovali ve vládě, Ministerstvo životního prostředí to konzultovalo na Ministerstvu životního prostředí ve Spolkové republice Německo, protože v několika ohledech nám německá právní úprava byla inspirací, a shodli jsme se na vládě, že ten termín by měl být jeden rok. To z toho důvodu, že nám vyplynulo z analýzy, že zkrácení intervalu na půl roku by nepřineslo žádný efekt, protože to nikterak nezlepšuje možnost kontroly, ale naopak zvyšuje administrativní náročnost celého systému, protože se musí vykazovat namísto jednou ročně dvakrát ročně. To za prvé.
Za druhé. Je to ustanovení, které vlastně nahrává podpoře jednoho typu biopaliv, a to je to povinné přimíchávání biosložky do benzinu a nafty, a je mírně diskriminující směrem k vysokoprocentním biopalivům, což my nepovažujeme za příznivé, protože je potřeba si uvědomit,že od prvního čtení zákona mezitím Česká republika přijala na Radě ministrů 8. a 9. března závazek v podobě závazného podílu deseti procent biopaliv na spotřebě benzinu a nafty do roku 2020 a je zcela zřejmé, že tohoto závazku nedosáhneme pouze povinným přimícháváním biopaliv do benzinu a nafty, ale že potřebujeme vytvořit na našem trhu prostor i pro vysokoprocentní biopaliva.
Dalším důvodem pro ponechání ročního období, které navrhla vláda, je i vyzkoušená praxe v sousedních státech. Mluvím o Německu, o Rakousku i o Švédsku, kde jsou biopaliva do motorových benzinů a nafty přimíchávána právě v ročním intervalu. A navíc je rozumné tam ponechat tu flexibilitu kvůli tomu, že dodavatelé mají odlišný přístup v zimním období a letním. Rozkládají si vlastně tu povinnost tak, že v zimním období přimíchávají menší množství biopaliv kvůli tomu, že u benzinu a nafty by to mohlo vést k horším parametrům při provozu v zimním období, a proto ta strategie firem je taková, přimíchávat větší objem v letním období a menší objem v období zimním.
Tolik vyjádření předkladatele k závěrům tří výborů, které návrh zákona projednaly. Já jim za to velmi děkuji a vyjádřím se poté konkrétně k návrhům zde načteným ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za úvodní slovo. My jsme ten návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí a zemědělskému výboru. Máte tady příslušné sněmovní tisky s usnesením výborů. Já bych požádal možná nejdřív pana poslance Libora Ambrozka, aby nás seznámil se stanoviskem výboru pro životní prostředí jako první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Libor Ambrozek: Ano, děkuji. Pane předsedo, kolegyně a kolegové, náš výbor projednával jako garanční výbor tuto novelu zákona, přijal usnesení pod sněmovním tiskem 161/2, které máte všichni na lavicích.
Vedle legislativně technických úprav a úprav, které jsme přijali po diskusi s ministerstvy životního prostředí a financí a Generálním ředitelství cel, které upravují kontrolní mechanismy, jsme také doporučili velkou většinou, aby účinnost zákona i povinnost přimíchávání vznikla dnem 1. září. Domnívali jsme se, že stanovení pevného termínu je pro všechny subjekty, které v této oblasti působí, přece jenom lepší. A protože vláda už vloni na podzim při projednávání zákona o spotřebních daních, novely tedy, slíbila, že tato norma bude platit co nejdříve, potom vládní návrh byl přijat mnohem později a předpokládal účinnost až k 1. lednu 2008, tak jsme přijali pozměňovací návrh, který tuto účinnost posunuje na 1. září 2007 pro metylester řepkového oleje.
Já si myslím, že ve veřejné diskusi se mluvilo nejvíc o tom, že je to velmi důležité pro naše zemědělce, kteří očekávají rekordní úrodu řepky a pro které je to samozřejmě jeden z důležitých pilířů při nepotravinářském využití zemědělské produkce. Já bych chtěl ale zmínit, že tato novela zákona bude mít pozitivní dopad i ekologický směrem k ochraně ovzduší, a samozřejmě i když ne v tak výrazné míře, určitý dopad bude alespoň v minimálním snížení závislosti České republiky na dovozech ropy ze zahraničí.
Takže je to zákon, ze kterého by mělo profitovat mnoho subjektů, a já velmi podporuji jeho schválení a postoupení Senátu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych nyní dalšího, pana poslance Jiřího Hanuše, který je zpravodajem zemědělského výboru, o stanovisko k tomuto textu. Prosím.
Poslanec Jiří Hanuš: Přeji pěkný den. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zemědělský výbor projednal tuto záležitost 11. dubna, přijal usnesení, které máte v tisku 161/1, a protože nechci zneužít postavení zpravodaje, tak bych se tímto chtěl přihlásit do obecné rozpravy k tomuto zákonu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Mám tady ještě jeden výbor, to je výbor kontrolní, kde bych požádal pana poslance Koníčka, který se iniciativně ujal projednání tohoto návrhu zákona, takže ho prosím, aby i on nám přednesl stanovisko za výbor.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, výbor se sněmovním tiskem 161 zabýval na své 9. schůzi 12. dubna. Usnesení výboru máte rozdáno jako tisk 161/3 a kontrolní výbor v něm mimo jiné doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh zákona. Konstatoval, že v souvislosti s přimícháváním biosložek do pohonných hmot existuje riziko daňových úniků na spotřebních daních, a požádali jsme ministra financí, aby předložil kontrolnímu výboru analýzu možných rizik daňových úniků v souvislosti s biopalivy. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. To jsou všechna stanoviska a můžeme otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí, jak už avizoval, pan poslanec Hanuš. Poprosím ho rovnou, aby v obecné rozpravě vystoupil jako první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Jenom pár poznámek. K tomuto zákonu tady bylo řečeno panem kolegou Ambrozkem, že tlak na uspíšení tohoto zákona je dán tím, že zemědělci očekávají skutečně rekordní úrodu metylesteru řepkového oleje nebo řepky, z níž se vyrábí metylester řepkového oleje. Zhruba se očekává, pokud nepřijde nějaký problém, kolem jednoho milionu tun, což by byl rekord vůbec České republiky v této komoditě. Dalším důvodem pro to je, že jsou zde vybudována zařízení na výrobu, lisovny, na výrobu metylesteru řepkového oleje a prakticky dneska tento program běží jenom díky tomu, že se všechno vyváží. Pokud se týká problému biolihu, jehož nastartování nebo přimíchávání se počítá od příštího roku, tak zde je již v provozu jeden lihovar v Dobrovicích zhruba o kapacitě jeden milion hektolitrů ročně a další dva by měly být dostavěny v letošním roce.
Já jenom k tomu usnesení zemědělského výboru bych chtěl říci, že my jsme zvažovali otázku, zda by účinnost tohoto zákona měla být k 1. září, nebo dnem vyhlášení. Uvidíme, na čem se tady nakonec Sněmovna shodne, a problematické samozřejmě je - a tady budeme muset asi si nechat udělat analýzu - nebo prostě otázka zkrácení rozhodného období na pololetí, zda to nebude podléhat nové notifikaci v rámci EU, protože ve snaze urychlit tuto záležitost a přimíchávat paliva co nejdříve, tak bychom si to mohli také zkomplikovat, takže by se nám to nepodařilo ani od Nového roku 2008.
Já osobně si myslím, že najdeme v tomto shodu a skutečně dojde konečně po několika pokusech k tomu, že se začnou používat tady biopaliva.
***