(17.20 hodin)
(pokračuje Exner)
Abych vás o této skutečnosti přesvědčil, tak přečtu názvy jednotlivých institucí, které se nově zřizují nebo jejichž činnost se tímto rozhodnutím dále posunuje.
Jedná se o vytvoření národních koordinátorů pro Lisabonskou strategii, o Evropskou radu pro výzkum, která má být nově zřízena, Evropský technologický institut, tady vzešel návrh z této Evropské rady. Má se vytvořit Aliance pro rodiny. Má se vytvořit Výbor pro hodnocení dopadů zlepšování právní úpravy a nezávislý Výbor odborníků pro provádění akčního programu pro snížení administrativní zátěže. Dále mají být zřízeni koordinátoři pro čtyři prioritní projekty evropského zájmu v oblasti energetiky a nově zřízena Evropská observatoř pro dodávky energií. Má vzniknout rozšířené Fórum o energetice z obnovitelných zdrojů a konečně také Skupina pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpady na vysoké úrovni, jejíž vytvoření se předpokládá.
Pokud jde o ty nové programové dokumenty a základní rozhodnutí, z nichž vyplývají úkony pro Evropskou komisi, ale také pro členské státy, potom jde o následující dokumenty: Program zlepšování právní úpravy pro dynamičtější podnikatelské prostředí, Integrovaná evropská politika v oblasti klimatu a energetiky, další Tříletý cyklus obnovené Lisabonské strategie a v něm tedy hlavní směry pro růst a zaměstnanost na období 2008 až 2011. Dále revidovaný Pakt o stabilitě a růstu s vizí jednotného trhu. Dále Pracovní program vzdělávání a odborné přípravy 2010. Do roku 2008 má být zpracován Návrh strategie na podporu ekologických inovací. Evropská rada rozhodla o akčním programu Komise pro snížení administrativní zátěže, ten je přímo přiložen, ale na základě něj se má také aktualizovat program sjednocení právních předpisů v této oblasti. Má být sdílena vize pro ochranu klimatu, kde jsou stanoveny ty cíle, o kterých mluvil pan předseda vlády, a Evropská rada tedy přijala pevný nezávislý závazek snížení skleníkových plynů ve výši 20 % do roku 2020. Vytváří se systém obchodování nejen už s těmi emisemi skleníkových plynů, ale navrhuje se rozšířit ho také na využívání půdy a jeho změny, lesnictví a podzemní dopravu. Vzniká komplexní akční plán pro energetiku pro období 2007 až 2009, který s sebou, jak se píše, nese rozvoj stávajících právních předpisů. Vytvářejí se akční plány členských zemí pro energetickou účinnost a akční plán Komise pro energetickou účinnost. Vznikají vnitrostátní akční plány pro zabezpečení odvětvových cílů pro energie z odvětvových zdrojů. Má vzniknout akční plán pro biomasu, který je z roku 2006, rozhodnutí o něm, a má se tedy přistoupit k jeho bezprostřední realizaci. Je zmiňován evropský strategický plán pro energetické technologie a nakonec také mechanismus pro stimulaci výstavby a provozu až dvanácti demonstračních elektráren s využitím udržitelných technologií pro fosilní paliva do roku 2015.
Dámy a pánové, z toho vyplývá, že nejen Evropská komise a její početný byrokratický aparát, ale také vlády všech členských zemí a jejich aparát budou mít co dělat a že ten návrh snížit administrativní zátěž o čtvrtinu do roku 2012 je tímto jediným zasedáním Evropské rady vážně ohrožen, ačkoliv právě takový cíl stanovila.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Požádám ho tedy, aby sledoval další rozpravu z titulu zpravodaje. Reagovat na tato slova bude premiér. Já jenom upozorním všechny kolegy, že na půl šestou jsme si svým hlasováním rozhodli, že zařadíme bloky volby, tedy o půl šesté já tento bod přeruším a pokračovat v něm budeme až tehdy, až se Sněmovna rozhodne.
Slovo má premiér Mirek Topolánek. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za slovo. Přiznám se, že neznám zvyklosti projednávání podobných zpráv a informací, takže budu reagovat ihned, protože to byla spousta otázek. Některé byly spíše skoro řečnické, anebo na ně neznám v této chvíli odpověď.
Co se týká snižování nezaměstnanosti v rámci Lisabonské strategie, tak tam žádný závazný cíl není. Tam je spíše konstatování, že se to vyvíjí dobrým směrem a že je předpoklad, že to dobrým směrem půjde i dále. Podobných formulací v tomto materiálu najdete řadu. To znamená tam, kde není takový konsensus 27 států, že by stanovil závazný parametr buď proto, že je nesmyslný, nebo proto, že ho prostě některé státy odmítají naplnit, tak jsou tam podobné věty.
Nicméně, a teď naprosto korektně, v České republice dochází ke zvyšování zaměstnanosti a postupnému snižování nezaměstnanosti. Teď nechci pitvat, proč to tak je. Každopádně tato vláda má v úmyslu celou řadou prostředků v tomto procesu pokračovat.
Věda a výzkum. Mohou vás ubezpečit, že v diskusích o rozpočtu na příští rok je to jedna z mála položek, ve které dojde k výraznému růstu v rámci státního rozpočtu, když pominu to, že se bude v rámci těch dvou operačních programů speciálně do vědy a výzkumu, do celé řady projektů souvisejících, dávat řada peněz. Ta čísla, kdyby tady byla paní ministryně, tak mi upřesní, ale je to podle toho, co o tom vím, za těch pět let zhruba 150 miliard ve dvou operačních programech. To je skutečně příležitost, jak využít těchto peněz pro technologické zvýšení a konkurenceschopnost české produkce.
Zachytil jsem diskusi nebo otázky, které se týkají snižování administrativní zátěže. Já teď nechci dávat kolegovi Exnerovi za pravdu, že tento ambiciózní cíl v Evropské unii bude stěží naplněn. Souhlasím s tím, že by to muselo znamenat daleko razantnější přístup Evropské komise a z té tvorby směrnic by musela být nejenom jednosměrka, ale musela by to být silnice, která vede oběma směry, a to připouští ve svých vystoupeních i Angela Merkelová, že by se musela opravdu v rámci toho procesu celá řada překonaných směrnic, překonaných ustanovení zrušit, případně zjednodušit, jinak není možné tento cíl naplnit. A já tu ambici vidím jako přehnanou.
Co se týká České republiky, my máme samozřejmě v úmyslu předložit některé zákony, které půjdou ve směru zjednodušení, rušení některých norem, ale to množství evropské legislativy je takové, že bez výrazného tlaku na Evropskou komisi se ani České republice nepodaří tento cíl naplnit. Nedávno v Německu vypracovali studii a zjistili, že 80 % německé legislativy je fakticky už legislativa evropská, takže to jenom stejná pochybnost. Naštěstí ten cíl není v tomto smyslu závazný, protože bychom ho z hlediska evropských norem a jejich implementace velmi složitě plnili.
Lisabonská strategie. Mrzí mě, že jsem dnes odeslal na tiskový odbor Úřadu vlády materiál, který jsem chtěl nechat rozmnožit, přeložit, a který hovoří o naplňování Lisabonské strategie Českou republikou. A není to veselé čtení. A možná by bylo dobře, aby si kolegyně a kolegové, a pokud na to nezapomenu, tak slibuji, že tento materiál dodám do schránek, aby si uvědomili, co nám vytýká Evropská komise v rámci Lisabonské strategie, což se samozřejmě kryje částečně i s těmi reformami, na kterých Evropská komise trvá, tak jak jsem hovořil o finanční a hospodářské politice v článku 6 těch závěrečných ustanovení závěrů Evropské rady, samozřejmě ne předsednictví Evropské rady. To je chyba.
Myslím, že se stojí za to odrazit nebo popsat tu diskusi kolem, jak už pan poslanec vzpomněl, Palestiny. Právě že závěry kvarteta jsou celkem jasné, a to je uznání státu Izrael, vzdání se teroristických činů atd. Rozumím rozpakům pana poslance, ale v současné chvíli to neumožňuje plnou spolupráci s novou palestinskou vládou, která tyto závěry kvarteta odmítá. Což, když budu velmi otevřený, umožňuje jednat s těmi, kteří je neodmítají, i když je třeba říci, že pozice Hamásu v této vládě je podstatně silnější než al-Fatahu.
***