(17.00 hodin)
(pokračuje Parkanová)
V tomto smyslu mohu také potvrdit, že jsem řekla i to, že mezi námi, mezi mnou a panem ředitelem, nefunguje důvěra.
Pokud se mám vyjádřit ke genezi této situace, pak můžu říci, že když jsem po svém nástupu do funkce zvažovala úroveň práce ředitele Vojenského zpravodajství, zaznamenala jsem mimo jiné, že pan ředitel organizuje v médiích kampaň na svoji podporu. Hovořil dokonce o jakémsi spiknutí temných sil proti své osobě. A já to považuji u představitele tajné služby za něco, co není přijatelné. V jistém nadsazeném slova smyslu jsem hovořila i o tom, že by ředitel tajné služby neměl být veřejnosti vůbec znám, což sice reálně možné spíše není a byla to záměrně vyhrocená mediální nadsázka, ale rozhodně je tento postoj blíž optimálnímu stavu než ten extrém opačný. Trvám si na tom, že mediální vystoupení osoby, jakékoli osoby v této pozici, zejména když vystupuje v kampani na svoji podporu, je věc, kterou nelze přijmout.
To byl důvod, proč jsme se v pondělí s předsedou vlády dohodli, že ředitel Vojenského zpravodajství ukončí působení ve funkci dříve, než je dáno jeho služebním závazkem. Mohu také potvrdit, že panu řediteli tedy tento služební závazek skončí, a to k 30. červnu. Je to tak, aby tato změna ve vedení Vojenského zpravodajství mohla proběhnout v rámci chystané reformy zpravodajských služeb, tedy tak, jak zde uvedl pan předseda naší vlády zhruba před dvěma hodinami.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec položí doplňující otázku.
Poslanec Miroslav Svoboda: Já se vám, paní ministryně, přiznám, že jsem konečně pochopil slovo nebo formulaci "být odejit". Protože být rozhodnut o tom, že odejdu, třetí osobou nebo druhou osobou, je opravdu zvláštní. Ale holt asi generálu Krejčíkovi nic jiného nezbývá, než respektovat názor druhé osoby.
Doplňující otázka. Nemáte pocit, že generálu Krejčíkovi to, že prezentoval určité problémy ve svém resortu, že to bylo podle hesla tonoucí se stébla chytá? Protože zkrátka když neměl oporu u svých nadřízených, protože evidentně byla snaha mu podkopávat autoritu při jeho krocích k profesionalizaci, stabilizaci jeho služby, kdy neměl zastání u svých nadřízených, takže se musel obrátit na veřejné mínění proto, aby vůbec se něco dělo (upozornění na čas), protože pochopitelně tou postupnou erozí… Ta byla namířena proti němu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Paní ministryně odpoví na doplňující otázku.
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Ne. Já tento pocit absolutně nemám. Můj pohled je odlišný. K tomu, co jsem zde uvedla, a k postoji k této věci celkově mám přirozeně více důvodů, než je ona mediální aktivita pana ředitele. Ale ze zřejmých důvodů tyto věci přece nelze zveřejňovat.
Já vás mohu všechny ujistit o tom, že zcela vylučuji, že by tento postup jakkoli souvisel se snahou krýt korupci. I to jsem zaznamenala v některých reakcích. Důkazem toho ostatně je, že dnes se píše 15. březen, pan ředitel zatím zůstává ve funkci, a pokud má nějaké poznatky, tak má dostatek času k tomu, aby je během této doby Policii České republiky předal. Já si myslím, že více pro vyloučení jakéhokoli podezření v tomto směru už učinit nemohu. A to, že boj s korupcí je mojí velkou prioritou, to říkám dlouhodobě a budu si na tom vždy trvat. Chci to i v tuto chvíli zdůraznit.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Následuje interpelace pana poslance Vladimíra Hinka na ministra financí pana Miroslava Kalouska ve věci velikostní kategorie obcí - rozpočtového určení daní. Pane poslanče, máte prostor pro vaši interpelaci.
Poslanec Vladimír Hink: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, zákon 243 o rozpočtovém určení daní platí ve vztahu k obcím od roku 2001. V době přijetí zakotvil tento zákon stabilitu rozpočtových příjmů územně samosprávných celků, ale v posledních letech začíná být tento zákon silně kritizován. Nároky na výdajovou složku obecních rozpočtů a krajských rozpočtů jsou vysoké a tento zákon přestává být pro tyto celky užitečný.
Jedním z diskutovaných problémů rozpočtového určení daní je nastavení 14 velikostních kategorií obcí, kde se jeví jako nejsnadnější linearizace křivky, podle které by nárůst či pokles příjmů vzrůstal či klesal s počtem obyvatel. Dalšími kroky, které by si jistě zasloužily pozornost, jsou posílení motivačních prvků při financování obcí, zapojení podílů spotřební daně do příjmové části místních rozpočtů a v neposlední řadě je to řešení počtu obcí České republiky, který nemá v Evropě obdoby.
Moje otázka zní: Počítáte, pane ministře, v připravované reformě veřejných financí se změnou alespoň části rozpočtového určení daní?
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Odpoví ministr financí, pan Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Vážený pane poslanče a paní předsedající, kolegyně, kolegové, nelze s touto novelou samozřejmě nepočítat. Pochopitelně počítáme už jenom proto, že počítáme s výraznou změnou daňových sazeb, takže ten mix sdílených sazeb se změní, a pokud se změní, tak musí být novelizován RUD, aby dopady do státního rozpočtu, rozpočtů krajů i rozpočtů obcí byly rozloženy rovnoměrně.
Vedle toho souhlasím v zásadě se všemi připomínkami, které jste řekl ve své interpelaci, a ty jsou také předmětem prací na Ministerstvu financí, které směřují k novelizaci zákona 243/2000. Pracuje na nich pracovní skupina Ministerstva financí, Svazu měst a obcí, Asociace krajů a Senátu. A ta pracovní skupina se shodla na celé řadě zásad, z nichž většinu z nich vy jste vyjmenoval. To, co je kritizováno nejbolavěji, je samozřejmě ona skoková progrese, kdy často několik obyvatel rozhodne o velkém rozdílu na podílu sdílených daní. Mohu říci jeden příklad, který znám z hlavy - příklad obce České Budějovice, které chybí pět a půl tisíce obyvatel do 100 tisíc, a tato skutečnost má pro ně dopad 360 milionů do příjmu rozpočtu. Což samozřejmě v těch extrémních mezních okamžicích, kdy teoreticky dva obyvatelé mohou rozhodnout o 100 milionech příjmů, je jednak zjevná nesystémovost, nespravedlnost, jednak to logicky vede ke spekulativním úvahám o slučování obcí či o účelových statistikách.
Takže zavedení plynulých přechodů mezi velikostními kategoriemi je určitě princip, který chceme zavést. Chceme tam použít zhruba podobného principu, jako je dnes uplatňovaná klouzavá progrese u daně z příjmu fyzických osob.
***