(12.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
A to nejen starobního či plného invalidního důchodu, ale i částečného invalidního důchodu, který předpokládá další, i když omezenou pracovní činnost. A tak se může stát, že úspěšný olympionik, který bude pobírat částečný invalidní důchod, bude úspěšně kandidovat například do Senátu či Evropského parlamentu, bude pobírat například svůj částečný invalidní důchod spolu se zvláštním příspěvkem i k platu senátora či evropského poslance. Podotýkám, že tento příklad není nikterak nereálný, jelikož známé a uznávané osobnosti jsou často úspěšnými kandidáty. Přiznávám, že může být schválen i takovýto velkorysý zákon zákonodárci, ale pak žádám, nebalme jej do takzvaných sociálních zabezpečení. Prostě přiznejme to jako odměnu za výkon.
Z navrženého znění zákona tedy vyplývá, že - žel - pan kolega Ploc je povinen v duchu paragrafu 8 zákona 159/2006 Sb., o střetu zájmů, oznámit svůj poměr k projednávané věci, i když ho všichni známe. Prostřednictvím paní předsedající vás, pane kolego, ujišťuji, že z mé strany nejde u vaší osoby v žádném případě o závist. Prohlašuji, že jsem vám vždy držel palce a sám byl nadšen, když jste získal olympijský bronz v Sarajevu, stříbro v Calgary, ale i jiné cenné medaile. Sám jste však zvážil důvody, proč jste se stal předkladatelem, a určitá povinnost zde z toho také vyplývá.
Nezlehčoval bych ani připomínky ostatních sportovců, kteří vytvořili světové rekordy mimo olympijské hry, připomínky paraolympioniků, národních či zasloužilých umělců, ale také akademiků, vědců, kteří posunuli poznání lidstva.
Chtěl bych také upozornit, že se zákon týká rovněž občanů České republiky, kteří mají trvalý pobyt na území jiného státu. Ta paralela s takzvanými slovenskými důchody není rovněž nemožná.
Mám také obavu, že případné pouhé vypuštění slov v paragrafu 1 "nebo České republiky" předloženého návrhu, jak bylo diskutováno, jestli mám správnou informaci, v podvýboru pro mládež a sport ještě před tímto prvním čtením, může vygenerovat stížnosti k Ústavnímu soudu z důvodu napadení diskriminace.
A k poznámce o nízkých důchodech. Chtěl bych ujistit, že vše má své konkrétní a jedinečné důvody. Ty však nejsou navrženy ke zkoumání, a proto jen pár poznámek k příkladu, který zde byl zveřejněn, k příkladu pana Jaroslava Jiříka. Pokud mám dobrou informaci, tak byl po roce 1989 osobou samostatně výdělečně činnou. Tento problém se táhne již několik let i Ministerstvem práce a sociálních věcí, kdy ministři dostávají žádosti, s kterými se na ně obracejí osoby ve složité sociální situaci, na změkčení tvrdosti zákona. Dochází prostě k tomu, že příjmy jsou přiznávány nízké, z těchto příjmů, optimalizovaných, jsou odváděny nízké příspěvky na sociální zabezpečení a z těch je pak vypočítán také nízký důchod. Čili v tomto konkrétním případě se domnívám, že nejde o nedostatek špatného sociálního zabezpečení před rokem 1989, ale už o důsledek současného tržního hospodářství, který řadu lidí přivedl na cestu vlastního podnikání a pak se s tím nedokázali perspektivně nijak vyrovnat.
A další problémy. Vidím i kolizi v paragrafu 6 s důvodovou zprávou. Návrh zákona nestanovuje, z které části státního rozpočtu budou prostředky vyplaceny. Upozorňuji, že by to mohlo být nakonec i z výběru na důchodové pojištění. Také si nemyslím, že Česká správa sociálního zabezpečení je tím správným místem, které by mělo tuto agendu spravovat. Nejde o důchody a snad ani o odškodňovací zákon. A vezmu-li v úvahu, že Česká správa sociálního zabezpečení má nemalé problémy s dodržováním včasného zúřadovávání obrovské agendy v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, problémy, které jsme jí připravili se změnou účinnosti zákona o nemocenském pojištění, problémy, které se můžou projevit s avizovaným snížením zaměstnanců, a jiné, pak musím konstatovat, že řešení odškodňovacího zákona spojeného s rokem 1968 na Ministerstvo vnitra bylo správným řešením. A zde bych se připojil k návrhu paní ministryně.
Myslím si, že předkladateli navržené řešení je nešťastné. Dle mého přesvědčení by bylo průhledné a i v duchu toho, co bylo předkladateli řečeno, kdyby byl tento tisk předkladateli stažen a předložen nový, který by tuto problematiku řešil konkrétně výčtovým zákonem nebo sociálně výběrově, a to v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Českým olympijským výborem, případně i jinými organizacemi. Já si myslím, že vůli k tomuto řešení případů, které si to zaslouží, všichni máme a můžeme ji veřejně deklarovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Prosím o slovo pana kolegu Jiřího Hanuše.
Poslanec Jiří Hanuš: Přeji pěkný den. Já bych chtěl jenom vyjádřit svůj názor, proč nemohu tento zákon podpořit. Nemohu to potvrdit z jednoduchého důvodu, že se snažíme tady nějakým způsobem škatulkovat sportovce, kdo byl jak úspěšný. Musel bych se zeptat z té druhé strany, proč jenom olympijští vítězové, proč zde nejsou také mistři světa, kteří měli tu smůlu, že jejich sport nebyl v té době olympijskou disciplínou. Takovéto příklady tady máme. A mohl bych pokračovat. Myslím si, že to není šťastné, tuto sportovní veřejnost takto rozdělovat - jenom olympijské vítěze. A to nemluvě o všech dalších kategoriích obyvatel, o kterých se tu hovořilo, o vědcích, učitelích a dalších. Hledejme způsob, jak těmto lidem skutečně poděkovat za mnohonásobnou reprezentaci, nejenom třeba za jedno zazáření na jedněch olympijských hrách.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Také mě požádala - zeptám se, zda se ještě hlásí někdo do rozpravy - paní kolegyně Šojdrová. Na závěr rozpravy mě žádá o slovo ještě paní ministryně Kuchtová. Slovo má paní poslankyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se domnívám, že to vyjádření, které jsme tady slyšeli od paní ministryně Kuchtové, ulehčí mnoha z nás rozhodování. Protože my jsme slyšeli, že Ministerstvo je připraveno ve spolupráci s Českým olympijským výborem řešit problematiku některých olympioniků, kteří skutečně žijí i v nedůstojných podmínkách ve stáří. Patřím mezi ty poslance, kteří si přejí, aby tito olympionici byli řádně oceněni, takže pro mě je to důležité sdělení. Kdyby nic jiného, tak tento návrh vyvolal tuto diskusi, upozornil na tyto problémy a já si myslím, že splnil svůj účel. Já si myslím, že v podvýboru pro tělovýchovu a sport budeme dále tuto situaci olympioniků sledovat a můžeme reagovat na řešení, které ministerstvo a Český olympijský výbor připraví.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. Registrovala jsem přihlášku z místa. Faktická poznámka - pan kolega Raninec. S přihláškou se hlásí potom ještě pan poslanec Bratský.
Poslanec Juraj Raninec: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Já bych měl jenom jednu krátkou poznámku. Já také nemám nic proti panu poslanci Plocovi, ale chtěl bych ho požádat, aby nejpozději před hlasováním podle paragrafu 8, tak jak už ho žádal pan poslanec Opálka, vyjádřil svůj poměr k věci, protože paragraf 8 říká, že veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání by mu mohla vzniknout osobní výhoda.
Děkuji za pozornost.
***