(12.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak. A já se omlouvám panu poslanci Bratskému, který se hlásil s faktickou poznámkou a měl tedy vystoupit ještě před panem místopředsedou. Přijměte mou omluvu, pane kolego. Prosím.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl požádat už o ukončení diskuse. Jsme hodinu po době, která byla určena pro interpelace. Díky paní předsedající a i minimálně polovině kolegyň a kolegů, kteří souhlasili, aby diskuse pokračovala dál, protože jsme očekávali, že bude plodná a že se v ní něco nového dozvíme, jsme se už nic nového nedozvěděli. Myslím si, že je opravdu čas, abychom už hlasovali o navrženém usnesení. Produktivita práce této Sněmovny je opravdu velmi nízká a jsou tady, považte, někteří, kteří by opravdu chtěli ještě možná i dnes se vrátit k některým zákonům, možná i z vašich řad, a vy tomu bráníte, vy zavádíte v podstatě takovou destruktivní politiku pro naši práci. Mně to v této chvíli začíná vadit, a proto bych chtěl využít svého práva a navrhuji, abychom okamžitě ukončili diskusi a začali už hlasovat k navrženému usnesení. Děkuji za vaši vstřícnost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Bratského. Předseda komunistického klubu Pavel Kováčik se hlásí.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Paní předsedající, paní a pánové, vy víte, že já vždycky patřím k těm, kteří se snaží neplodnou diskusi přerušit a navést nás k tomu, abychom pracovali, dokonce si tady kvůli tomu někteří děláte občas i legraci. Tentokrát ale musím hrubě nesouhlasit s panem kolegou Bratským, protože téma, o kterém je řeč, je téma, které zaslouží podrobnou diskusi, téma, ke kterému se bezesporu budeme na každé další schůzi, dokud nebude věc dořešena, vracet. Já bych moc prosil, abychom si vždycky dokázali vytvořit prostor k diskusi, která bude ovšem racionálnější než ta dnešní. Mohla být racionálnější, kdyby byl býval schválen návrh na zařazení bodu, o kterém hovořil pan místopředseda Zaorálek. Já bych moc poprosil, abychom až budeme dělat program příští schůze, si uvědomili, že způsob, jak dostat nějaký bod na jednání Sněmovny, není-li schválen při projednávání programu, se vždycky najde, např. cestou interpelací, a pak teprve přichází ke zbytečným ztrátám času, protože věc stavíme dost často do rovin osobních, do rovin osobních napadání, invektiv a urážek. Moc bych poprosil, abychom se tuto atmosféru především snažili odstranit.
Jinak jsem také pro to, abychom teď v této chvíli už hlasovali pro usnesení, které navrhl pan kolega Grebeníček, ale velmi odmítám to, abychom diskusi k tématu nějakým způsobem ustřihávali. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není-li tomu tak, rozpravu končím.
Je před námi usneseni, které navrhl pan poslanec Miroslav Grebeníček, autor této interpelace, a ten navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí na písemnou interpelaci Miroslava Grebeníčka, vznesenou na předsedu vlády, sněmovní tisk 163. Tolik je návrh usnesení. Já jsem ještě přivolávala naše kolegy, doufám, že jsou všichni přítomni a budeme se moci věnovat hlasování, ale až poté, co se znovu přihlásíte, protože na vaši žádost vás odhlašuji a prosím tedy o opětovnou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 75. Táži se, kdo je pro návrh usnesení, v němž vyslovuje Sněmovna nesouhlas s odpovědí. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 75 přítomno 171, pro 79, proti 89. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vyrovnali s jedinou dnešní písemnou interpelací, končí tento blok, tedy blok odpovědí členů vlády na písemné interpelace. Můžeme se věnovat bodům dalším.
Jenom pro vaši informaci oznámím, které body máme před sebou. Prvním bodem bude bod číslo 19, druhým bod číslo 2, dále body číslo 15, 16, 18, 20 atd.
Tedy nejprve zahajuji projednávání bodu číslo 19. Je to první pevně zařazený bod po interpelacích a tímto bodem je
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění
/sněmovní tisk 153/ - prvé čtení
Požádám, aby z pověření vlády tento návrh uvedl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo. A zároveň prosím všechny, aby respektovali jednací řád a věnovali pozornost právě projednávanému bodu. (Hluk v sále.)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych odůvodnil návrh zákona, který je reakcí na nález Ústavního soudu č. 405/2006 Sb., v němž byla s účinností od 1. července letošního roku zrušena ta ustanovení zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která se týkala podmínek pro uznání doby péče muže o dítě do čtyř let věku jako náhradní doby důchodového pojištění. Účinnost nálezu byla odložena, aby mohlo dojít k nové, ústavně konformní úpravě.
Před rokem 1996 platil systém, kdy se doba péče o dítě započítávala pro účely důchodového pojištění pouze ženám, otcům nikoli, přestože se o dítě starali. Od 1. ledna roku 1996 zákon o důchodovém pojištění umožnil započítávat dobu péče o dítě ve věku do čtyř let také mužům, ovšem s tím rozdílem, že stanovil zvláštní podmínky pro otce. Tyto podmínky spočívaly především v povinnosti podávat přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a ještě v návrhu na vydání rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o této péči, a to ve lhůtě do dvou let po skončení péče o toto dítě do věku čtyř let. Dosavadní úpravě Ústavní soud vytýkal, že pro muže stanoví tyto zvláštní podmínky pro zápočet doby péče o dítě, zatímco pro ženy tyto podmínky stanoveny nejsou. Jinými slovy, Ústavní soud napadl nerovnoprávné podmínky pro muže a ženy, v tomto případě nerovnoprávné podmínky v neprospěch mužů.
V návaznosti na závěry Ústavního soudu se navrhuje v této novele jiné řešení, a sice nestanovit pro muže již odchylnou úpravu, nýbrž zavést pro muže stejné podmínky jako pro ženy s tím, že doba péče o dítě by se jak u žen, tak nově podle této novely i u mužů dokládala čestným prohlášením, a to až v souvislosti se žádostí o důchod. Návrh zákona přitom stanoví náležitosti tohoto prohlášení. Vychází se z toho, že - jak ukázala i dosavadní praxe - počet mužů pečujících o dítě v situaci, kdy nejsou z jiného důvodu účastni důchodového pojištění, je velmi malý, jedná se mimochodem zhruba o jedno promile rodičů, takže případné duplicity by byly naprosto výjimečné. Jiná řešení, jako např. stanovit povinnost podávat přihlášky k účasti na důchodovém pojištění i pro ženy, by byla administrativně velmi náročná a ve veřejnosti by měla jistě nepříznivou odezvu.
***