(9.30 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Nyní k těm otázkám. První otázka, kterou mi Miroslav Grebeníček položil, zněla: Považujete za možné jednat s vládou USA o jejím požadavku na dočasné či trvalé rozmístění vojsk a vojenského zařízení USA na území republiky dříve, než se USA smluvně zaváží, že jejich základny a vojenská zařízení budou podrobeny trvalé a plné české a současně také mezinárodní kontrole, včetně kontroly Organizací Spojených národů, kontrolními orgány EU a zástupci každého evropského státu, který o to požádá?
Odpověděl jsem: Nejprve musím zdůraznit, že by konečný právní režim případné americké základny na území České republiky byl výsledkem jednání s americkou stranou. Nicméně již během konzultací během vlády Jiřího Paroubka ve Washingtonu v srpnu 2006 americká strana jasně uvedla, že tzv. exteritorialitu, tj. vynětí z územní výsosti, nebude po České republice požadovat. Předpokládá se, že by případná americká základna v České republice měla podobný režim jako již existující základny USA na Islandu, v Dánsku, Bulharsku, Rumunsku.
V příslušných smlouvách mezi těmito státy a USA se stanoví, že americká základna podléhá suverenitě a právnímu řádu přijímajícího státu. Lze proto jednoznačně počítat s tím, že případná vojenská základna by nebyla mimo kontrolu českých orgánů. Naproti tomu teritoriální kontrolu OSN, EU a jiných evropských států nad případnou americkou základnou ani jinou částí státního území České republiky nepředpokládám. Mezinárodní organizace vykonávají správu nad územím států, jako je Východní Timor, jako je Kosovo, a já nepočítám Českou republiku mezi státy s tímto statusem, jako je Kosovo, Východní Timor nebo Bosna a Hercegovina v současné době. Jiné formy kontroly, například inspekce odborných mezinárodních organizací či jiných států, nevylučujeme, budeme s nimi samozřejmě muset souhlasit.
Druhá otázka Miroslava Grebeníčka k této problematice: Požádáte vy osobně vládu USA, aby se smluvně a pod jasně stanovenou sankcí zavázala k dodržování Charty OSN, norem mezinárodního práva válečného a Ženevských konvencí a mezinárodních úmluv o lidských právech?
Odpovídám a do úvodu musím říci, že je velký rozdíl mezi nezpochybňováním těchto právních norem a porušováním těchto právních norem. USA nikdy nezpochybňovaly existenci a závazek mezinárodního práva, ať už se jedná o Chartu OSN nebo mezinárodní smlouvy atd. Současně však beru na vědomí - odpovídám Miroslavu Grebeníčkovi - že boj s mezinárodním terorismem je zdrojem řady nových mezinárodněprávních otázek, na které není jednotný názor nejen v rámci mezinárodního společenství, ale dokonce ani uvnitř Spojených států samotných, jak například dokazuje nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Hamdan versus Rumsfeld.
V této souvislosti podotýkám, že Česká republika a ostatní členské státy EU, a navazuji tím na svoji úvodní poznámku, nesdílejí v každé z těchto otázek názor Spojených států amerických, nicméně, dodávám, oceňuji poctivou snahu USA dostát svým mezinárodněprávním závazkům v případech, kdy se jejich vojáci dopouštějí zločinů podle mezinárodního práva. Páchání těchto zločinů se přitom netýká pouze ozbrojených sil USA, viz například nedávný skandál příslušníků bundeswehru v Afghánistánu, vedení vojenských akcí Ruskem v Čečensku a podobně. V případě USA bych chtěl upozornit na velmi tvrdé tresty, které vynesla americká vojenská justice nad vojáky, kteří mučili Iráčany ve věznici Abú Ghrajb a kteří se dopustili masakru v irácké vesnici Hadíta.
Třetí otázka Miroslava Grebeníčka: Jaké vy osobně, když jste před projednáním v zákonodárných orgánech vyjádřil jako premiér souhlas s pobytem amerických vojsk a rozmístěním vojenských zařízení na našem území, můžete dát občanům záruky, že tato vojska a zařízení nebudou využita k vojenských akcím odporujícím mezinárodnímu právu? Žádal jste po vládě USA takové záruky?
No, nevím, jestli je žádal Jiří Paroubek, my je při těch vyjednáváních určitě žádat budeme. Nicméně když o tom nebudu chtít žertovat - žádný souhlas s pobytem ozbrojených sil USA v České republice dosud vydán nebyl. Tato otázka bude v souladu s Ústavou České republiky předmětem rozhodování Parlamentu, nikoli exekutivy.
Vzhledem k tomu, že systém protiraketové obrany je systémem obranným, nikoli útočným, si lze jen stěží představit jeho použití v rozporu s mezinárodním právem. Právo na individuální či kolektivní sebeobranu před ozbrojeným útokem, kterým by odpálení balistické rakety na Českou republiku nebo spojence bezesporu bylo, je zaručeno již článkem 51 Charty OSN. Právo na sebeobranu jako okolnost vylučující protiprávnost dále jasně uznala komise OSN pro mezinárodní právo.
Otázka číslo 4 Miroslava Grebeníčka, která se týká toho, že vláda USA v minulosti lhala Dánům, lhala ve Vietnamu, lhala v Iráku, jestli nebude znovu lhát občanům České republiky.
Já vysvětluji, jak to bylo v Dánsku, a došlo nakonec k dodatku této smlouvy, která rozšiřuje v podstatě působení americké základny na dánském území. Znovu bych odkázal na svůj komentář v tom, že není možné dát rovnítko mezi účastí na protiraketovém deštníku nebo obranném projektu USA a souhlasem se všemi aspekty politiky Spojených států amerických. A vypustím - i když nemusel bych, pokud se ptáte. Píši, zda věřím vládě USA, pak říkám ano, a to právě proto, že nám na rozdíl třeba od komunistické strany v minulosti nelhala.
Za páté - otázka Miroslava Grebeníčka: Považujete za demokratické, abyste upíral občanům právo rozhodovat ve věci rozmístění vojsk a vojenských zařízení USA na území republiky, jestliže rukojmím a obětí nevypočitatelné silové politiky USA mohou být v blízké či vzdálenější budoucnosti především oni, protože s výjimkou… atd., atd.
Odpovídám: Nemám informace o tom, že by se v některém státě konalo referendum o bezpečnostních otázkách, jako je umístění cizí vojenské základny. Já si nemyslím, že námořní a druhá letadlová americká základna ve Španělsku je tam proti vůli španělského lidu. Nemyslím si, že současný premiér Zapatero za sociální demokracii tyto americké základny na španělském území nějakým způsobem zpochybňuje. A nevšiml jsem si, že by nás španělská vláda a premiér Zapatero žádali o náš souhlas s tím, aby tyto základny na španělském území nadále mohly být. Nevšiml jsem si, že by to udělala kterákoli jiná země, která již těch 18 základen na evropském území umístila.
Parlamentu České republiky nic nebrání v tom, aby případný ústavní zákon o referendu k této otázce schválil. Pokud k tomu nedojde, nedomnívám se - a doplním tu větu, která byla úmyslně krácena Miroslavem Grebeníčkem - s ohledem na článek 2 Ústavy České republiky, že by rozhodování formou zastupitelské demokracie bylo upíráním práva občanů rozhodovat ve věcech veřejných.
Úplně závěrem chci říci, že já se vůbec nebráním diskusi o tomto tématu, protože to pokládám za poměrně velmi zásadní a důležité rozhodnutí svéprávné, svébytné, svrchované České republiky, a to rozhodnutí parlamentní, a proto neupřu ani v budoucnu Parlamentu žádné informace, které budou dostupné. Pokládám ovšem situaci, kdy ještě vláda nerozhodla ani o odpovědi na nótu Spojených států amerických, cokoli spekulativně Parlamentu předkládat.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Písemně se přihlásil pan poslanec Maršíček. Uděluji mu slovo. A z místa se přihlásil pak pan poslanec Sobotka a pan poslanec Exner. Pane poslanče, máte slovo.
***