(11.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pokud jde o lidovce, nechci je nějak urážet, jsem zvyklý na jejich flexibilní stanoviska. Ta slovní rabulistika pana ministra Svobody je věcí, které příliš nerozumím.
Chtěl bych porozumět trošku více Straně zelených. Díval jsem se teď právě do jejich programu, kde hovoří o tom, že budou podporovat celostátní referenda, krajská referenda, možná, že to hezky také prosadili do vládního prohlášení právě oni, ale teď pro jistotu neříkají vůbec nic a pro jistotu zřejmě ani neslyší.
Já bych řekl v závěru, dámy a pánové, nepodceňujme občany. Občané opravdu nejsou malé děti. Možná, že se i lid, občané v referendu, někdy mohou zmýlit. I ve Švýcarsku mají s tím hojné zkušenosti, ale pak se k té otázce mohou přeci za pár let vrátit znova a znovu rozhodnout. A možná, že lidé znova zmýlí. Je otázka, co to ta mýlka tedy je, jestli se nemýlí ten, kdo si myslí, že se ten lid mýlí, ale i z toho omylu se přece lidé učí. Myslím, že občané této země mohou a mají rozhodovat o zásadních otázkách v referendu. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím pana poslance Davida Ratha, který je další přihlášený, připraví se Ondřej Liška. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Já myslím, že nám všem by mělo jít, pokud to myslíme s demokracií vážně, o to, aby naši občané měli i větší pocit zodpovědnosti, spoluzodpovědnosti za vývoj České republiky. A proto myslím, že pro nás může být vzorem Švýcarsko, tedy země referend, kde se na řadu důležitých otázek referenda pravidelně konají, a jsou to referenda, kde ty otázky generují samozřejmě i občané. Přece v demokracii jsou pravomoci volených zástupců odvozeny od vůle lidí. Jsem přesvědčen, že systém přece nemůže fungovat tak, jak si představuje často Občanská demokratická strana, že jsou volby, kdy se občanů na něco zeptají a mezi volbami mají právo občané tak akorát mlčet, tedy držet ústa, a pokud se jim to nelíbí, tak v příštích volbách mohou rozhodnout jinak. To byla svého času poměrně frekventovaná teze Václava Klause.
Přece my se musíme snažit spoluobčany přitáhnout k rozhodování, protože jak tady zaznělo, kdo o něčem rozhoduje, nese zodpovědnost. Ti lidé mají často oprávněný pocit, že politika, politická reprezentace se jim vzdaluje, že žije v nějakém akváriu, svém světě, že řeší otázky, které se jich zas tak netýkají. Proč proboha nechceme, nebo resp. pravá strana politického spektra nechce spoluobčany přitáhnout ke spoluzodpovědnosti za rozhodování v důležitých věcech?
Pan premiér Topolánek tady celkem logicky řekl, že o některých otázkách je skutečně problematické dělat referendum, ale bohužel tím odkryl to, že si ani nedal práci ten návrh prolistovat, protože kdyby si ho aspoň prolistoval, tak by takové hlouposti tady neříkal, protože by věděl, že s tím už autoři tohoto návrhu dávno počítají.
Také bych se chtěl zeptat příslušníků Občanské demokratické strany, proč si myslí, že drtivá většina občanů je hloupější než ti, kteří byli zvoleni a reprezentují tedy občany. Já tedy musím konstatovat, a tady bych se odvolal na některé invektivy premiéra Topolánka na moji adresu, že ve svém okolí skutečně znám jen málo lidí duševně méně potentních, než je náš současný premiér. (Bouchání do lavic v řadách ODS.) A tedy může-li on být se svými schopnostmi, zkušenostmi premiérem této republiky, tak v referendu může bez problémů rozhodovat 80 procent občanů téměř o všem! Nemyslím si, že jejich názor, jejich zkušenosti, jejich znalosti, jejich schopnosti by byly nižší než schopnosti současného premiéra! Já žasnu nad tímto velkopanským přístupem Občanské demokratické strany, která občany takto podceňuje, takto jimi pohrdá a myslí, že oni tím, že byli zvoleni a mají funkce, že jim i pánbůh nadělil rozum. Nenadělil! (Většina poslanců ODS demonstrativně odchází z jednacího sálu.) Z funkcí rozum nedostanete!
Dámy a pánové, referendum je věc, která do demokracie a vyspělé demokracie jednoznačně patří a občané mají právo si sami ty otázky, na které chtějí odpovídat, samozřejmě v referendu dát. Děkuji (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ondřej Liška. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Ondřej Liška: Kolegyně, kolegové, dobrý den. Ta otázka možná nezní jenom, zda referendum ano, či ne, nýbrž zda tento návrh usiluje o skutečné přijetí, uzákonění referenda, či pouze o odškrtnutí si položky na seznamu toho, co jsme se pokusili, a když se nám to nepodaří, což je velmi pravděpodobné, tak pak s klidem voličům říci: zkusili jsme to.
Problém je v tom, že vyhlídka na to, že referendum v této navržené podobě projde, je minimální. Nepodařilo se to opakovaně v minulosti - a nepodařilo se to proč? Protože neexistovala ústavní většina. Neexistuje ani dnes ústavní většina pro podporu tohoto návrhu. To znamená, chceme, aby tento referendový návrh pouze prošel do dalšího čtení a pak byl tzv. zamáznut, anebo usilujeme o nějaký skutečný politický kompromis, aby konečně byla naplněna ústava?
Nevím, jestli si navrhovatelé dali tu práci a ještě předtím, než tento návrh předložili, se pokoušeli vyjednat podporu u těch, kteří dlouhodobě odmítají zákon o obecném referendu. Jsou to shodou okolností naši vládní partneři. My jsme v situaci, kdy jsme součástí vládní koalice, která má pevně daný koaliční program. Tu větu z koaličního programu, kterou citoval pan poslanec Paroubek, on ji neřekl celou. Ta věta zní: "Podpoříme možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy," to jste řekl správně, ale ta věta pokračuje: "k předem jasně definovaným otázkám." Více se nám přes veškerou snahu nepodařilo do společného koaličního programu prosadit.
My jsme strana odpovědná. (Pobavení v řadách ČSSD.) My jsme strana odpovědná a nedokážeme i přes váš smích hlasovat s lehkým srdcem proti dohodě, k níž jsme se zavázali. Jestli to dokážete vy, prosím, dělejte to tak dále, ale my chceme hlasovat a získávat podporu pro takové návrhy, které odpracujeme a s nimiž si dáme skutečnou námahu a vyjednáme podporu u našich koaličních partnerů.
Ta situace, v níž se zelení ocitli, samozřejmě není jednoduchá, to víme všichni. Ale my si ji ani jednodušší dělat nebudeme. I my bychom byli v mnohem možná jednodušší pozici, kdybychom teď hlasovali společně s komunisty a společně s ČSSD a odškrtli si ve svém seznamu to, že jsme hlasovali pro referendum. Ale udělali bychom to bez šance, že by takovýto návrh prošel. Takovýto návrh vláda bohužel, já říkám za zelené bohužel, odmítla, a proto musíme hledat cestu, jak ústavu naplnit, a pokusit se formulovat jiný návrh, který tu žádoucí většinu získá. I kdyby většinu získal tady ve Sněmovně, řekněte mi, co uděláme v Senátu. Copak vy do svých úvah nezahrnujete tuto úvahu? Vrátí se to a přehlasujeme ji? A budeme mít ústavní většinu ve Sněmovně? Já si to nemyslím! Řekněte mi, co se změnilo od roku 2005, kdy ten totožný návrh neprošel?
Ten návrh, který nyní komunistická strana předkládá, vychází doslovně z návrhu vlády z roku 2005 na vydání ústavního zákona o celostátním referendu, a to včetně důvodové zprávy. Jediné, v čem se liší, jsou tři body, a to řekněme za prvé, že navrhuje nižší počet občanů - namísto původního půl milionu 200 tis. Za druhé, není předkládán spolu s prováděcím zákonem, což považujeme za docela významný problém. A za třetí, v části dvě návrhu, která se týká novelizace ústavního zákona č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších ústavních zákonů, ponechává dosavadní, již obsolentní ustanovení týkající se přístupového referenda k Evropské unii.
***