(14.40 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pane poslanče, já bych vás poprosil - navrhujete to jako který bod?
Poslanec Petr Bratský: Jako první bod dnes.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Jako první bod dnes, ano. Děkuji.
Dále pan poslanec Kováčik s faktickou.
Poslanec Pavel Kováčik: Já se omlouvám vám, pane předsedo, i kolegům a kolegyním poslancům. Svůj návrh, o kterém jsem tady zezadu slyšel, že jde o zahájení impeachmentu, tedy návrh usnesení Poslanecké sněmovny, navrhuji zařadit jako první bod bloku Zprávy, návrhy a další body. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Vojtěch Filip. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím navrhnout jeden docela jednoduchý návrh jako bod zařazený do této schůze.
Zúčastnil jsem se přijetí kancléře Rakouské republiky pana Gusenbauera v Poslanecké sněmovně a měl jsem docela podrobnou informaci o jednání této rakouské delegace v České republice. Musím říci, že souhlasím s návrhem jak našeho premiéra, tak kancléře Rakouska na zřízení společné komise česko-rakouské k otázce vztahů mezi oběma státy vyvolaných provozem Jaderné elektrárny Temelín. Pociťuji to dokonce jako svoji osobní věc, protože jsem z Českých Budějovic, žiji tam a o elektrárnu se zajímám dlouhodobě.
Proto navrhuji, abychom nikoliv jako první bod, ale v tuto chvíli už jako třetí bod - vzhledem k tomu, co navrhoval pan kolega Zaorálek a pan kolega Kováčik - Zpráv, návrhů a dalších bodů zařadili bod "Česká část společné parlamentní komise k otázce Jaderné elektrárny Temelín". Myslím, že by bylo vhodné projednat samotný návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny, resp. české části společné komise, a můžeme jej projednat v tomto bodě. Předložil bych takový návrh písemně po projednání s předsedy jednotlivých poslaneckých klubů. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Já bych zase poprosil předat mi tyto podklady písemně.
Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jeroným Tejc. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi požádat vás o chvilku pozornosti, abych vám mohl zdůvodnit návrh klubu sociální demokracie na zařazení bodu "Zřízení vyšetřovací komise k činnosti specializovaných útvarů policie", a to na program dnes začínající schůze.
S ohledem na to, že v minulosti jsme s tímto návrhem úspěšní nebyli, pokusím se nyní osvětlit několik málo důvodů, které nás vedou k jeho opětovnému předložení. Věřím, že i vy, zástupci ostatních klubů, získáte stejný názor na zařazení tohoto bodu, a proto mi dovolte stručnou rekapitulaci dějů v této věci.
Od okamžiku zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy uplynulo již devět měsíců. Já myslím, že už dnes nikdo nepochybuje o tom, že došlo k ovlivnění voličů a voleb. To dokazuje i výzkum mnoha sociologů. Například exkluzivní výzkum agentury STEM přinesl zprávu, že informace ředitele ÚOOZ Jana Kubiceho obviňující špičky ČSSD ze styku s organizovaným zločinem, která těsně před volbami pronikla na veřejnost, ovlivnila při rozhodování více než čtvrtinu voličů. Je zřejmé, že to byl jediný cíl Kubiceho zprávy. Nikoliv tedy obavy z ovlivňování ze strany státních orgánů nebo náznaky propojení s organizovaným zločinem. Cíl byl skutečně jediný - spojit ČSSD s pověstí organizátora zločinu a vytvořit dojem, že jedině změnou vlády se začnou vyšetřovat zločiny. Kdyby tomu tak bylo, tak nepochybně po půlroce vlády ODS by se podařilo prokázat alespoň nějaká podezření. Ale je tomu naopak. Neprokázalo se žádné ovlivňování a žádné propojení státní správy na organizovaný zločin.
Tato zpráva nebyla a není analytickým dokumentem, nýbrž spojením jakéhosi popisu vyšetřování tří kauz s kusými informačními vstupy z policejních odposlechů, z nálezů jakýchsi domovních prohlídek a z údajů od policejních informátorů. Celek nutně proto vyvolával dojem, že jsou do zprávy jen účelově vloženy, nebyl k nim připojen žádný rozbor, nebylo v nich uvedeno, zda byly vyšetřovány, ověřovány, zda se s nimi pracuje a jak. Chyběla i určitá časová posloupnost. Byly zřejmě vytrženy a účelově poskládány z jakési množiny narychlo shromážděných informací.
Dne 21. 12. 2006 obvodní státní zastupitelství dospělo k závěru, že v daném případě nebude nikdo trestně stíhán, a předalo věc k posouzení, zda v jednání prověřovaných osob nelze případně shledat prohřešky proti služební kázni. Jako důvod uvedlo, že jednání prověřovaných osob sice naplnilo všechny znaky skutkové podstaty několika trestných činů, avšak pro společnost není nebezpečné do té míry, že by se jím nadále měly zabývat orgány činné v trestním řízení.
Sociální demokracie nechávala dost času standardnímu vyšetřování. Plukovníka Kubiceho nikdo neodvolal, ačkoliv u vlády byla ještě dlouhou dobu poté ČSSD a mohla tak učinit několik měsíců po volbách. Když ale selhávají standardní mechanismy a věci se zametají pod koberec, vážné indicie svědčí o ovlivňování vyšetřování, nezbývá než přenést věc na parlamentní, tedy veřejnou úroveň.
O tom, že nedocházelo k ovlivňování vyšetřování ze strany vlády Jiřího Paroubka, svědčí mnohé. Například podle výpovědí jednotlivých policistů ÚOOZ v rámci šetření jejího úniku pracovníky inspekce Ministerstva vnitra byla tzv. Kubiceho zpráva vypracována na základě požadavků nadřízených, tedy pana plukovníka Kubiceho. Podřízení měli poskytnout informace z jednotlivých trestních spisů, vedených pod názvem Antropoid, Pokr, Inferno, Loreta a Vabank. Jak bylo zjištěno, žádný z policistů, který se na odhalování trestné činnosti v těchto případech podílel, nebyl s žádnými politickými tlaky na vyšetřování konfrontován.
Je třeba připomenout, že po vstupu ÚOOZ ve věci tzv. Kubiceho zprávy a následná politická diskuse a mediální výstupy zásadně ovlivnily i volby komunální a senátní. ÚOOZ postupoval ve své nestandardní činnosti dále. Případ údajné přípravy Kubiceho vraždy nesl znaky policejní provokace. Tento případ měl pravděpodobně zajistit nejen přístup ÚOOZ k vyšetřování kauzy Budišov, kterou si převzal útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, ale možná i panu plk. Kubicemu aureolu mučedníka.
Odložením tohoto případu však vyvstávají zásadní otázky, které je nutné jasně zodpovědět. Je tím, kdo měl vraždu provést a následně vypovídal v médiích, policejní provokatér? Proč dostal pan Kubice ochranku, když všichni aktéři, včetně údajného najatého vraha, byli policií zajištěni?
Kromě uvedených následků však způsobila Kubiceho zpráva i jiné následky. Její zveřejnění ovlivnilo vyšetřování okolností vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a objasnění vražd v tzv. solncevské ruskojazyčné mafii. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství a i sama nejvyšší státní zástupkyně jako důvod komplikací v obou případech uvedla stejný. Po zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy ustaly hovory na odposlouchávaných telefonních číslech. Nejvyšší státní zastupitelství kromě toho konstatovalo, že nebylo zjištěno, že by vyšetřování kauz na ÚOOZ bylo ovlivněno politickými či jinými nezákonnými vlivy.
Mnoho se hovořilo i o možném podílu Ivana Langera na zveřejnění samotné zprávy. Z obrazového záznamu, který poskytla policii Česká televize, vyplynulo podezření ze spáchání tohoto trestného činu i poslancem, tehdejším místopředsedou Poslanecké sněmovny, který ponechal otevřený výtisk utajované zprávy na stole v jednací síni výboru, takže přítomní novináři měli možnost do dokumentu nahlédnout a pořídit alespoň částečně jeho obrazový záznam, přičemž výpovědi účastníků se liší pouze v tom, zda mohlo tímto způsobem dojít k vyzrazení celého dokumentu nebo jeho větší části. Mělo být zdůrazněno, že však obě formy zavinění jsou v daném případě trestně postižitelné, neboť na záznamu je patrné, že poslanec po zjištění, že do jeho výtisku nahlížejí novináři, otevřený dokument zavírá, otáčí na zadní stranu, avšak dále jej ponechává ležet na stole a odchází.
Jak uvedl ředitel inspekce ministra vnitra dne 20. 9. 2006 do úředního záznamu, v době hospitalizace na chirurgickém oddělení mimo Prahu mu telefonoval bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny a současný ministr vnitra. Volající se mu sice měl omluvit kvůli telefonátu za těchto okolností, měl však dodat, že je nucen mu oznámit nepříjemnou zprávu v souvislosti s informací o tom, že jsou v rámci šetření tzv. Kubiceho zprávy odposloucháváni poslanci a novináři, což považuje za bezprecedentní vzhledem k době, kdy se činí politická rozhodnutí.
***