(15.50 hodin)
Poslanec Jan Morava: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, já se trošku zdržím tady u řečnického pultíku, protože se necítím tam úplně bezpečný pod těmi novináři. Ale jdu na to.
Proč vlastně byl předložen návrh odložení státních maturit? Zde je dvanáct důvodů, dvanáct argumentů odborné veřejnosti.
Za prvé. První absolventi budou znevýhodněni oproti pozdějším, protože nebudou mít na přípravu ke státní maturitě celé čtyři roky studia.
Za druhé. Státní maturity znevýhodňují studenty středních odborných učilišť a středních odborných škol oproti studentům gymnázií. Na středních odborných školách žáci v profilové části maturity skládají další odborné zkoušky, zatímco gymnazisté si mohou zvolit stejné předměty jako ve společné testovací části. Na gymnáziích byla v roce 2006 navýšena hodinová dotace maturitních předmětů, na středních odborných školách nikoli.
Za třetí. Státní maturita je v mnoha ohledech připravena v rozporu s dnešním obsahem výuky. V současné podobě obsahuje i to, co není cílem ani obsahem současných učebních osnov.
Za čtvrté. Hrozí vytváření žebříčků škol, aniž by bylo zohledněno, jak nadaní a připravení žáci na školu přišli. Srovnávala by se pouze úroveň studentů na výstupu bez ohledu na úroveň, ve které studenti přišli.
Za páté. Vysoké školy nebudou zohledňovat výsledky státních maturit, protože jsou málo odborné a neobsahují test z obecných studijních předpokladů.
Za šesté. Státní maturity jsou v rozporu s reformou, která se připravuje pro rámcové a školní vzdělávací programy.
Za sedmé. Odborná veřejnost je proti státním maturitám a plošnému testování. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes tisíc učitelů, ředitelů a žáků středních škol, vyšly tyto výsledky: 64 % dotázaných nesouhlasí s podobou jednotné maturitní zkoušky, jak byla připravena Cermatem, 70 % dotázaných nesouhlasí s povinností absolvovat státní maturitu v roce 2008. I další výsledky průzkumu dávají za pravdu těm, kteří volají po odložení státních maturit, aby je bylo možné lépe připravit.
Za osmé. V rámci projektu maturita nanečisto nebyla ověřena ústní zkouška z literatury a funkční stylistiky.
Za deváté. Forma a obsah státní maturity nebyly dostatečně prodiskutovány s odbornou veřejností. Katalogy požadavků k maturitě se neustále mění.
Za desáté. U zkoušky z cizího jazyka nebyl převzat mezinárodně uznávaný standard.
Za jedenácté. Není možné nastavit základ zkoušky spravedlivě. Pro studenty gymnázií bude společná část maturity příliš snadná, nebo bude naopak příliš těžká pro studenty odborných učilišť.
Za dvanácté. Státní maturity zpětně negativně ovlivní obsah výuky. Kvalitní cíle vzdělávání budou nahrazeny cílem připravit studenty na státní maturity. Obsah výuky bude přizpůsoben testům, nikoli specializaci studentů.
Na závěr ještě ocituji ze dvou z mnoha dopisů, které do Sněmovny dorazily. První dopis je od rady Společnosti středoškolských pedagogů. Cituji ze závěru dopisu: "Rada Společnosti středoškolských pedagogů vyzývá všechny poslance, aby podpořili návrh na odložení státních maturit nejméně o dva roky." Další úryvek je z e-mailu studentky Veroniky Bradové z Plzně. Cituji: "Je asi podivující, proč zrovna já píši do Poslanecké sněmovny. Důvod je ovšem prostý. Státní maturity trápí každého v mém věku. Jsme zoufalí my i naši rodiče.Vše by vyřešil odklad a opětovné zhodnocení. Začněte s tím konečně něco dělat."
Kolegyně a kolegové, začneme s tím něco dělat? Možná máme poslední šanci. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní se slova ujme další přihlášená do obecné rozpravy, paní poslankyně Ladislava Zelenková (syčení v sále) a připraví se paní poslankyně Vlasta Bohdalová.
S faktickou poznámkou pan kolega Hojda. Neviděla jsem ho. Nereagovala jsem na syčení. Omlouvám se za to. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Já děkuji. Jenom k té poslední poznámce mého předřečníka, že obdobný mail jsem dostal také, ale od jiného studenta ze severočeského kraje, resp. z Libereckého, a měl stejné znění. Takže asi zřejmě to bude nějaká předloha, kterou studenti používají.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní má tedy slovo řádně přihlášená paní poslankyně Zelenková.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych i já přispěla se svojí troškou do mlýna k diskusi o odložení či neodložení, a v mém případě zdůrazňuji slovo neodložení, reformy maturitní zkoušky.
Úvodem chci říci, že já se připojuji k argumentům, které hovoří o nutnosti zavést tuto zkoušku bez zbytečných odkladů. O tom, že maturitní vysvědčení z jednotlivých typů a druhů škol musí mít určitý prvek srovnatelnosti, o tom už tady řeč byla. Zkrátka stav, kdy se na školách měří každému jiným metrem, není dlouhodobě udržitelný. Myslím, že se ještě nikdo nezmínil o alarmující realitě naší současné maturitní zkoušky, tak jak u nás léta běží.
Dámy a pánové, každý, kdo kritizuje reformu, každý, kdo na ní hledá chyby, každý, kdo hledá důvody, proč je reformovaná maturita špatná, škodlivá atd., každý takový by se měl podívat na lesk a bídu současné maturitní zkoušky v naší zemi. Možná že nebudete věřit, že značná část našich absolventů středních odborných škol nemusí, když nechce, konat maturitní zkoušku z cizího jazyka. Současná legislativa to prostě umožňuje. A zdá se, že to nikomu nevadí. Nikomu nevadí, nikomu z těch, kdo tolik volají po odkladu maturitní zkoušky, nikomu nevadí, že mladý člověk v naší malé zemi, kde se mateřštinou domluvíme opravdu jenom doma, nemusí umět cizí jazyk alespoň na té základní úrovni, kterou maturitní zkouška představuje. A nemusím dodávat, že je to právě reforma, která zkoušku z cizího jazyka objektivizuje a samozřejmě, a to je to hlavní, ji činí povinnou. Stát pak může garantovat, že žák, který bude vlastnit maturitní vysvědčení, cizí jazyk na požadované základní úrovni, tj. v rámci onoho požadovaného minima, které je základní filozofií této reformy, opravdu zvládat bude.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, hovoříme stále o současnosti reformy maturity. Dovolte mi v krátkosti zrekapitulovat, co všechno předcházelo.
Já opravím své předřečníky: institucionálně se maturita začala řešit už v roce 1997. Bylo to Centrum pro hodnocení výsledků vzdělávání. Já ty instituce nebudu vyjmenovávat, protože už to tady zaznělo. Řeknu jenom, že to stálo stamiliony a že další odklady si z finančního hlediska jistě umíme představit.
Ale proč já chci upozorňovat nebo proč se chci vracet k tomu, jak se ta reforma vyvíjela? Víte, ono je totiž důležité si uvědomit, že současná koncepce je odborným názorovým kompromisem a jako každý kompromis prostě nemůže být dokonalá. Samozřejmě že byla svedena veliká bitva, jestli má být matematika povinná, či nepovinná. Samozřejmě že byla svedena veliká bitva o filozofii onoho státem garantovaného minima. Během celé té doby byla na stole celá řada jiných názorů a jinak pojatých koncepcí s jinou filozofií. A já to říkám proto, že prostě není dobře, když se teď někdo podívá na tu koncepci, teď tady nebo před týdnem nebo před čtrnácti dny, a řekne: Tohle je špatně. A tohle se mi nelíbí. Měl se té diskuse účastnit dříve, před dvěma lety, před třemi lety, před pěti lety. Dnes ty věci, které leží na stole, jsou dávno vydiskutované. A já říkám, že výsledkem je kompromis a je to nejlepší možný kompromis.
V této souvislosti považuji za důležité říci, že drtivá většina vyspělých zemí dávno zavedla nějakou formu externí objektivně vyhodnotitelné zkoušky. A zůstali jsme zde i za zeměmi postkomunistickými. Ale to už tady také zaznělo. Nebudu to opakovat. Jenom řeknu, možná se někdo ptá, proč tolik bereme ohledy na zahraničí.
***