(15.40 hodin)
(pokračuje Mertinová)
6. argument. Každoročně se vynakládají nemalé finanční prostředky na chod instituce CERMAT - bývalý, teď CZVV, a přípravné programy. Roční rozpočet Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání zatím v přípravném režimu je kolem 27 milionů Kč. Každý odklad znamená neefektivní nakládání s těmito finančními prostředky ze státního rozpočtu. Přerušení chodu instituce nebo jakákoliv její transformace by výrazně narušila kontinuitu činnosti nejen na straně této instituce, ale znamenala by i novou nepřipravenost na straně škol. Kvalita připravenosti je dána především kvalitou odborníků, kteří zajišťují přípravu testů. Přerušení této kontinuity by znamenalo ochromení této odborné základny v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání.
7. Byla by ohrožena motivace lidí podílejících se na přípravě. A to je velmi významný argument. Maturitní zkouška byla za posledních šest let přípravy již dvakrát odložena. Především z tohoto důvodu byla na adresu instituce připravující státní maturitu vznášena kritika s nasčítáním finančních nákladů na každý rok přípravy. O ztrátu motivace by se jednalo nejenom na straně bývalého CERMAT, dnes CZVV, ale i na straně odborů školství krajských úřadů, které se na přípravě významně podílejí, ale především na straně škol. Pracovníci CERMAT s vidinou spuštění maturitní zkoušky v roce 2007-2008 podávají mimořádné pracovní výkony. S tímto lidským potenciálem u všech zainteresovaných by se již dále nemělo hazardovat.
8. Maturitní zkouška bude pro školní rok 2007-2008 připravena. Takzvané chyby v textech v maturitě nanečisto v roce 2006, jak bylo prezentováno v médiích, nejsou argumentem o nepřipravenosti. Nehledě na to, že všichni dobře víme, že šlo o mediální zveličení jedné nešťastně zvolené otázky zapadající právě do předvolebního období.
9. Není možné, a to je velmi důležitý argument, čekat na náběh rámcových vzdělávacích programů. Čekání na náběh rámcových vzdělávacích programů ve všech studijních oborech s maturitou by znamenalo odklad maturitní zkoušky minimálně o pět let. Návaznost na rámcové vzdělávací programy není nutná především z následujících důvodů:
a) Katalogy požadavků k maturitní zkoušce, na základě kterých jsou postaveny maturitní zkoušky, vycházejí z dosud platných pedagogických dokumentů. To platí i o mezipředmětových zkouškách, jako jsou přírodovědně-technický základ, informačně-technologický základ a občanský základ. U zkoušek nové maturitní zkoušky jsou tedy ověřovány pouze takové znalosti a dovednosti, které by si žák střední školy s maturitou měl možnost na této škole osvojit již nyní.
b) Rámcové vzdělávací programy budou definovat cíle vzdělávání na různé úrovni obecnosti. Definování očekávaných výstupů, podobně jako je tomu již u rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, bude znamenat definování znalostí a dovedností jako výstupů ověřitelných. Nelze očekávat, že na této úrovni vymezení obsahu učiva budou rámcové vzdělávací programy výrazně jiné než v současné době platné pedagogické dokumenty. Rámcové vzdělávací programy přenesou důraz na klíčové kompetence a v částech nejkonkrétněji vymezeného učiva budou spíše redukcí dokumentů stávajících. Z tohoto důvodu nelze očekávat nutnost příliš radikální proměny obsahu nové maturitní zkoušky v částech zajišťovaných Ministerstvem školství s náběhem rámcových vzdělávacích programů.
10. Poslední argument. Není pravda, že nová maturita bude znamenat snížení úrovně maturantů. Přisuzování nové maturitní zkoušce snížení úrovně maturantů na elitních školách vyplývá z neznalosti podoby nové maturity, jak je definována ve školském zákoně. Tomu patrně napomáhá i zaměňování programu maturita nanečisto s podobou nové maturity podle zákona.
Dámy a pánové, společná část, což jsou tři zkoušky, představuje společnou garantovanou minimální úroveň znalostí a dovedností pro každého absolventa středního vzdělání s maturitou: 1. český jazyk, 2. cizí jazyk, kdy má žák možnost volit si ze šesti cizích jazyků, 3. volitelná zkouška, kdy si žák volí z možností: matematika, občanský základ, přírodovědně-technický základ a informačně-technologický základ. Pak je zde profilová část, to jsou tři zkoušky. Ta je v režii ředitele školy a na volbě žáka. Ředitel stanoví výběr, může, ale nemusí k tomu využít nabídku zkoušek centrálně zadávaných ministerstvem. Žák volí tři předměty povinně, ale může volit i další čtyři nepovinné zkoušky. To znamená, to spektrum nabídky je tady skutečně velmi široké, podle toho, jak se dál chce žák profilovat.
Součástí nabídky pro nepovinné zkoušky jsou vždy zkoušky zadávané ministerstvem. Předpokládá se, že výsledky ministerstvem zadávaných zkoušek především v profilové části maturity budou vysoké školy zohledňovat v přijímacím řízení.
Dámy a pánové, společná část tedy znamená nastavení výšky laťky pro všechny stejně, profilová část dává dostatek prostoru řediteli školy, aby žákům nastavil laťku tak vysoko, jak on sám uzná za vhodné. Zkušenosti z osobních setkání a z e-mailové korespondence s řediteli a učiteli škol neodpovídají silně negativnímu mediálnímu obrazu nové maturitní zkoušky, který byl vytvořen těsně před volbami. Ředitelé i učitelé, kteří jsou s CZVV, CERMAT, v kontaktu, se vesměs zajímají velmi intenzivně o novou podobu maturitní zkoušky a jejich otázky a úsilí směřují k tomu, aby i oni a jejich žáci byli na školní rok 2007-2008 co nejlépe připraveni. Tomuto stanovisku odpovídají i výsledky rychlých šetření prezentované Ústavem pro informace ve vzdělávání. To je vlastně konkrétní důkaz.
Dámy a pánové, dovolte mi jednu osobní poznámku. Sami zvažte, zda těchto deset mnou zde vyjádřených bodů není dostatečným argumentem pro to, abychom skutečně zvážili, zda tuto důležitou - jak my známe dobře z rétoriky naší krásné řeči - zkoušku z dospělosti odložit, či zda zvolíme tu možnost, dát našemu školství zelenou a udělat krok vpřed. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji za pozornost, vážená paní zpravodajko. Než otevřu obecnou rozpravu, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pleva a udílím mu slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je to spíš procedurální připomínka ke kolegyni zpravodajce. Já vím, že nová poslankyně ještě nezná úplně zvyklosti, které v Poslanecké sněmovně jsou. Ale je takovým nepsaným pravidlem, že zpravodaj informuje o zákoně a argumenty se přednášejí v obecné rozpravě. To, co zde paní kolegyně předvedla, je zcela legitimní, pokud by bylo předvedeno v obecné rozpravě. (Hlas z řad ČSSD: Nepsaným pravidlem. - Hlas: Příště.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Příště, pane poslanče.
Dovoluji si tedy otevřít obecnou rozpravu, do které se zatím přihlásilo pět poslanců a poslankyň a paní ministryně. Jako první vystoupí pan poslanec Morava. Připraví se paní poslankyně Ladislava Zelenková. Pane poslanče Moravo, ujměte se slova.
***