(15.30 hodin)
(pokračuje Mejstřík)
Není pravda, že vaše Sněmovna, tento ctěný sbor, náš návrh zamítl. Já jsem o tom hovořil na začátku. Takže zavádíte tu debatu někam jinam. Sněmovna nikdy ten zákon nezamítla. Vrátila ho Senátu k dopracování. Je zde v úplně stejném znění, jako už jste ho jednou probírali.
Právě proto, a znovu navazuji na pana kolegu Jičínského, že ČR je republikou nejméně religiózní, tak se domníváme, že právě tato země má zapotřebí zdůraznit, kde jsou naše kořeny. I toto je dědictví komunismu, i toto je vaše sémě, že jsme tak málo religiózní zemí, že si tak málo uvědomujeme naše kořeny! Pan kolega Jičínský nás nebude přeci učit liturgii.
Pan kolega Bublan, u kterého mě to velmi mrzí, hovořil o tom, že Velikonoce jsou svátky tří dní: Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty. A říká, buď schválíme všechno, to znamená i Zelený čtvrtek, anebo nic. Nezlobte se, domnívám se, že - může to být váš názor, ale nemohu s ním souhlasit. Takto pojaté svátky velikonoční má v Evropě jenom Dánsko a Norsko. Jinak Velká Británie, Irsko, Finsko, Bavorsko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, tyto státy prostě Zelený čtvrtek neslaví, mají státní svátek jenom na Velký pátek a nejsou o nic méně křesťanskými.
Ke kolegovi Grebeníčkovi snad už se vyjadřovat nebudu.
Jenom jsem chtěl připomenout, že můj návrh byl návrh na Velký pátek a neztotožňuji se s názorem, který se snaží někteří z vás podsunout Senátu, že si neuvědomujeme důležitost rovných práv a šancí pro ženy. Ale s tím opravdu náš návrh na vyškrtnutí MDŽ ze zákona nemá nic společného.
To jsem nyní hovořil k naší levici. Pokusím se promluvit krátce ještě k pravici. Vystoupil zde pan kolega Kalousek s jakousi parabolou, které jsme se zasmáli. Ano, Velký pátek je postním dnem a někteří z nás se snaží zdůvodnit, vyargumentovat to, že nemá žádný dopad na ekonomiku tím, že se - předpokládáme - zvýší spotřeba. Beru to od kolegy lidovce jako parabolu, ale doufám, že tento zákon jako křesťan podpoří.
Já jsem si dal tu práci a udělal jsem si rešerši od analytiků, od ekonomů a přečtu vám jenom tři z nich.
Analytik Volksbank pan Pikora říká, že Velký pátek, přidá-li se mezi volné dny, nebude mít zásadní negativní dopad na ekonomiku. "Počty pracovních dní se mění a nikdy z toho nebyla recese. Letos bude, hovořím o roce 2006, 253 pracovních dní, loni to bylo 254, přesto však ekonomika zrychluje tempo růstu."
Radomír Jáč z finanční skupiny PPF: "I o státních svátcích fungují služby, otevřena je většina obchodů, restaurací, funguje i doprava, delší víkend vybízí k cestování. V tomto ohledu tedy může mít státní svátek na HDP naopak pozitivní dopad."
A poslední názor - Daniel Münch, ekonomický analytik ústavu CERGE: "Dopad na HDP je velice těžké změřit. Je velice těžké dokázat, že bude mít negativní dopad, protože v ekonomice to není jako ve fyzice, kde si můžete nastavit parametry a jednoduše je změřit. Tady máte miliony lidí, kteří se nějakým způsobem v tomto prostředí chovají, a když změníte parametry, tak i oni změní své chování."
Takže to jsou ekonomové-analytici. Ty odhady, jak jsem říkal, těch samých analytiků, těch samých odborníků, se pohybují mezi maximálně 0,1 % HDP až po 0,4 % HDP, to znamená, hrubým odhadem mezi 3 až 11 mld., ale i tito analytici hovoří o tom, že v podstatě to je velmi mechanické přepočítávání. Takže se domnívám, že bychom se mohli dohodnout na tom, že ten dopad ekonomický, na ekonomiku státu, bude minimální. Máme 13 svátků, řekli jsme si, že jich je 12 v podstatě jenom, z nichž průměrně volných dní je 7 až 9. To znamená, toto číslo je velice relativní, to číslo 12 volných pracovních dní.
Stanovisko vlády. Řekli jsme si, nebo zaznělo zde, že stanovisko vlády k našemu návrhu, a musím říci, že to byla vláda, menšinová vláda tvořená ODS, náš návrh projednala 12. prosince 2006 a konstatovala: "Vláda nepovažuje návrh za ekonomicky vyvážený." O tom jsem již hovořil, o té ekonomické vyváženosti. Vláda nekonstatovala, co si pod tím představuje. A já váženým kolegům po mé pravici připomenu jinou důvodovou zprávu, kterou předkládal nynější ministr financí pan Vlastimil Tlustý a která se týkala podobné věci… (Námitky z pléna.) Pardon - bývalý. Nestačím sledovat, promiňte! (Pobavení a potlesk.) Bývalého pana ministra, který v roce 1999, kdy zdůvodňoval žádost o zavedení nového státního svátku, a tím byl 17. listopad, tak ve své důvodové zprávě konstatoval, že zákon je v souladu s ústavním pořádkem ČR a není v rozporu se zákonodárstvím EU a uzavřenými mezinárodními smlouvami a "zavedení nového státního svátku nebude mít měřitelný dopad na státní rozpočet". Jaký je rozdíl mezi 17. listopadem a Velkým pátkem? Je to den pracovního volna. Takže jednou bude mít dopad a je to ekonomicky nevyvážené, a podruhé nebude mít dopad?
Už velmi krátce. Já doufám, že to vydržíte. Něco pro naše - já pořád ještě doufám - pro naši poučitelnou levici. Dovolte mi přeci jenom se vrátit ke smyslu Velkého pátku.
Předesílám, vážené dámy a pánové, já nehovořím jenom k vám, ale samozřejmě hovořím i k veřejnosti, protože my ji zde zastupujeme. Já bych rád zdůvodnil to, co komunisté pokládají za nezdůvodněné. O smyslu Velikonoc pro křesťany nemusíme dlouze debatovat. My jsme, a ještě pořád jsme, křesťanskou zemí s hlubokými křesťanskými kořeny, které si v běžném životě možná ani neuvědomujeme. Snad bych v tomto kontextu měl připomenout, že tuto zákonodárnou iniciativu, a hovořím nyní o Velkém pátku tedy, podporuje Česká biskupská konference církve římskokatolické i Ekumenická rada církví, v níž jsou včetně katolíků zastoupeny i ostatní, zejména evangelické církve.
Víte dobře, že poselství evangelia, tedy oné dobré zprávy pro lidstvo, začalo v Betlémě narozením Ježíše Krista, jak o tom byla řeč, a uzavřelo se, vyvrcholilo Kristovým ukřižováním a jeho následným vzkříšením po třech dnech. To jsou Velikonoce, svátky velké, veliké noci; noci, kdy Ježíš přemohl smrt. Já nejsem teolog a nepřísluší mi zde hlubokomyslně hovořit o tajích Velikonoc. Ale pro všechny z nás, kdo nejsou křesťany, kdo nejsou věřícími, může být poselství Velkého pátku poselstvím naděje, že jsou věci, jsou hodnoty, které ani to největší utrpení, ba ani smrt nepřemůže. Soucítění, prostá lidská vnímavost, schopnost naslouchat, odpouštět, pomoct v nouzi, ano, milovat.
***