(9.50 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hanuš. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane předsedo, já bych si dovolil reagovat na dvě věci, které tady zazněly.
Jako bývalý starosta, řekl bych docela úspěšný, města, osm a půl tisíce obyvatel, které mělo 350 nájemních bytů, se musím ohradit proti tomu tvrzení, že starostové nejsou ochotni dávat nájemné vybrané na úpravu těchto domů. Já ho chci upozornit na to, že města dávají podstatně více, protože zastaralý bytový fond, který jsme podědili, tak víceméně ještě ze svých rozpočtů jsme museli dotovat, pokud jsme ho chtěli dát do pořádku. Otázka zateplení paneláků, řešení vytápění těchto dálkových rozvodů tepla. Všechny tyto záležitosti nejsme nikdy schopni pokrýt z vybraného nájemného. Takže si myslím, říkat tady, že starostové nejsou ochotni dávat, není pravdou. Ten bytový fond by vypadal podstatně hůř, než vypadá dneska, kdyby tomu tak bylo. Rozpouštěli jsme peníze v běžných výdajích rozpočtu.
Další věc je otázka bydlení v družstevním bytě. Nemluvme tady, prosím vás, o nájemném. Já jsem člen bytového družstva, byt jsem si postavil, já neplatím nájemné, já splácím půjčku nebo prostě úvěr, anuitu, kterou jsme si vzali od banky po třicet let, na kterou platíme náklady na údržbu, na správu bytového fondu a nevím co všechno. Ale není to klasické nájemné, je to o něčem jiném.
Dál bych si dovolil navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí odpověď na interpelaci pana kolegy Opálky. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr Jiří Čunek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Jiří Čunek: Pane předsedo, poslankyně, poslanci, já bych rád učinil závěr v takovém širším kontextu, nejenom v té odpovědi, protože ona se až tak úplně nenalézá v tom cílovém řešení, jenom v tom konkrétním výpočtu.
Samozřejmě ten spor, na který naráží pan poslanec Opálka, to je spor, který vyhrála paní Hutten-Czapska, tedy občanka Polska, a vyhrála spor tedy se státem. Já jsem podle všech podkladů, o kterých tady hovořil i pan kolega, či můj předchůdce exministr Martínek, dospěl k názoru, že Česká republika je trošku, ale tím vás nechci uklidňovat, přece jenom v trošku lepší situaci, než bylo Polsko v tomto sporu.
Nicméně rád bych uzavřel tuto svou odpověď poukázáním na některé konsekvence, které samozřejmě budou výrazně ovlivňovat naše, a především vaše, protože já nejsem poslanec, rozhodnutí ve věci přijetí určitých zákonů.
Především je to novela občanského zákoníku, která se připravuje, a to je novela ve věci vztahu nájemník a vlastník nebo nájemce a nájemník, a v této novele budeme diskutovat o tom, jakou míru ochrany nájemníka chceme dále vyžadovat. Jeden z návrhů je, že míra ochrany, že ten smluvní vztah, který bude zákonem preferovaný, tak ten je nadřazen. To znamená - především klademe důraz na dohodu mezi vlastníkem a nájemníkem. To je první věc.
Druhá věc, kterou musíme určit, je, jaká je výpovědní lhůta, když se tito nedohodnou na další řekněme koexistenci. To nejsou záležitosti jenom finanční. To je ochrana řekněme vlastníka proti tomu, aby si tam nájemník dovlekl 20 členů buď vlastní rodiny, nebo kohokoliv jiného, určil mu tam trvalé bydliště a podobně. V těch návrzích, které jsem viděl, jsou různé doby, ale taková doba, která se nejvíc frekventuje, je, že pokud se nedohodnou, tak se rozejdou po dvou letech. Ta doba je dva roky. To znamená, toto už je jeden mantinel, který záměrně otevírám, kdy na trhu s byty budou řešeny tyto otázky. To znamená, tam, kde nájemník nebude spokojen s výší nájmu, tam, kde také vlastník nebude spokojen s chováním nájemníka a podobně, tak tam se mohou dohodnout a bude tam nějaká ochranná lhůta - já nechci říci teď jaká, ale řekl jsem jenom to, co jsem viděl v návrhu - a poté se tito dva smluvní partneři rozejdou. To je ta jedna strana, kdy to zakotvení přísné, jak mají přesně jít nájmy, už nebude v tu chvíli základním principem ochrany, jak je to dnes.
Co se týká těch jednotlivých výší a výpočtů, já s panem poslancem Opálkou nechci tolik polemizovat. Přece jenom ta cena 22 korun za metr čtvereční, tedy průměrná, vypočtená, řekněme plus tři koruny, které jste přidal teď, to jsou všechno věci, které bychom, chtěli-li bychom být opravdu spravedliví, museli přece počítat úplně jinak. To bychom museli počítat na každého jednotlivého vlastníka určitého domu, protože jeden vlastník restituoval, restituoval barák, který byl, to znamená získal ho jakoby v restituci zadarmo, ten byl opravený a on vybírá nájem, žádné náklady neměl. Vlastník vedle ho zrestituoval, barák byl polorozpadlý, plný nájemníků a on do něj musel investovat atd. Vlastník další vedle, ten si to koupil. To znamená tři domy v jedné ulici, v jedné lokalitě, úplně jiné výchozí podmínky. A to samozřejmě není jenom v Praze, je to v celé České republice.
Pak bych se chtěl přidat k předřečníkům, kolegům, myslím tím kolegům starostům, byť bývalým. Ano, je to tak. Je spousta obcí, a já bych to mohl dokládat i na Vsetíně, ale je to asi zbytečné, kdy vybrané nájemné v určitých letech, a ano, máte pravdu, posledních možná dnes už 50 nebo 40 let, se s nájemným nehospodařilo, tak podle toho bytový fond také vypadal, nehospodařilo tak, že by vybrané nájemné šlo do oprav bytů. S tím souhlasím, ale to není řekl bych u všech obcí, skoro bych řekl u většiny to není případ po roce 1990. Většina obcí se s tím, a vidíte podle stavu měst a obcí, jak vypadají, se i na základě programů, které má Ministerstvo pro místní rozvoj, a které získaly, to znamená dotací, vypořádává se svou odpovědností dobře. Dávají samozřejmě své prostředky do oprav domů. Bohužel ale musím konstatovat, a věřte mi, že obecnímu rozpočtu pořád ještě rozumím dostatečně dobře, že dodnes nájemníci v obcích, které zrekonstruovaly bytový fond, který jim zůstal, v zásadě žijí na dluh, který jim poskytli ostatní občané měst a obcí.
Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Táži se, jestli se někdo hlásí dále do rozpravy. Ano, pan poslanec Opálka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi přece jenom ještě krátce reagovat, protože mám dojem, že někdy mícháme jablka s hruškami.
Jde tedy o to, jestli chceme připravit podklad, který bude relevantně využit v soudním řízení, anebo jestli budeme tento podklad už tady zpochybňovat a soud si vytáhne ze stenozáznamu rozporuplné názory, které využije ve prospěch žalující strany.
Já na adresu těch, kteří zde hovoří o tom, že se vynakládá v obcích více prostředků, než se vybere. Samozřejmě, že jednotlivě se můžeme dopracovat něčeho jiného, ale rozumím tomu, že tam, kde se 90 % bytového fondu privatizovalo, tak nájem z těch 10 % už nemůže stačit na bytovou politiku. Rozumím tomu, že kde prostředky jsou vkládány k výstavbě nových domů, případně nových bytů nadstavbou, vestavbou, přístavbou, tak že i tam jde o pořizování nových a není to tedy vracení do rekonstrukce a zkvalitňování bytového fondu.
***