(9.30 hodin)
(pokračuje Hojda)
Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a stejně tak o ochranu životního prostředí, nevidím žádný důvod tuto lhůtu prodlužovat a její běh obnovovat. Věřím, že na tyto argumenty slyší zejména, jak už jsem řekl, poslanci Strany zelených a všichni poslanci, kterým leží na srdci stav našeho životního prostředí a bezpečnost.
Tento návrh je zvlášť pikantní od představitele ODS, který nás tímto přesvědčuje, abychom schválili pokračování nerovných podmínek na podnikatelském trhu. Od té ODS, která soustavně prosazuje rovné podmínky podnikání. V tomto případě je navrženo, aby po více než sedmi měsících od vyjití zákona ve Sbírce zákonů mohli ti, kteří neuvedli svá zařízení do souladu se zákonem a neplní stanovené podmínky, podnikat nepostižitelně ještě dalších deset měsíců.
Táži se pana předkladatele, jak k tomu přijdou ti podnikatelé, kteří podmínkám zákona vyhověli, a proč by měli mít podnikatelskou výhodu ti, kteří tyto podmínky nesplňují dodnes. Na všechny stejně, jak z hlediska bezpečnosti provozu jsou tyto parametry nastaveny, tak z hlediska omezení negativního vlivu na životní prostředí. A to jsou ony rovné podmínky podnikání. Proto považuji předložený návrh na neférový vůči podnikatelské sféře.
Osobně by mi to nevadilo, kdyby se jednalo pouze o výdej pro vlastní potřebu, ale tady se jedná o prodej, a to je právě ten problém. Pan předkladatel v důvodové zprávě k bodu 2 novely uvádí, že konečný termín pro uvedení čerpacích stanic pohonných hmot, které nejsou stavbami v souladu se zákonem, což bylo 31. 12. 2006, zasahuje do zimního období, a proto některé stavební a technologické úpravy mohou být obtížně realizovatelné. Nevšiml si přitom, že tato lhůta běžela už od 23. května 2006, a tehdy žádná zima nebyla. To ostatně určitě sám uzná. Naopak, vlastníky čerpacích stanic čekalo parné léto. Já bych mohl zase namítnout, že jím navržený termín 31. 10. 2007 je rizikový, protože v tomto termínu již můžeme očekávat první příznaky nové zimy. V této souvislosti se nabízí otázka, zda by zase přišel s tímtéž návrhem odložení platnosti zákona do nějakého teplejšího data.
Dále pan předkladatel uvádí, že stavební úřady mají nedostatek zkušeností s povolovacím procesem a že po metodické stránce ani nemají k dispozici žádné pokyny od svého Ministerstva pro místní rozvoj. Tady bych pouze poznamenal, že se ukazuje pravdivou teze z úvodu mého vystoupení, že je tato vláda k ničemu. To dávám do uvozovek.
Panu předkladateli bych navrhl, aby tento problém řešil ve vládě a netahal do těchto projevů neschopnosti některých ministerstev Poslaneckou sněmovnu.
Neodpustím si jen malou poznámku, protože podle původního vládního návrhu zákona o pohonných hmotách měli o povolení rozhodovat starostové obcí a až Sněmovna přenesla tuto pravomoc na stavební úřady. Jak by to asi dnes vypadalo se zkušenostmi těchto starostů a jak si vláda představovala, že to asi zvládnou? Na druhou stranu bych vůbec nepodceňoval odborné schopnosti stavebních úřadů, jak to dělá v důvodové zprávě právě pan předkladatel.
Poslední protiargument, který bych rád přednesl, vychází z konstatování předkladatele v důvodové zprávě, že předkládaný návrh je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Toto tvrdí pan poslanec a ministr, který opakovaně a veřejně sliboval, že bude dodržovat mimo jiné také ústavní pořádek. Pravda je taková a domnívám se, že předložený návrh je v rozporu s ústavním pořádkem, neboť obnovuje běh zákonné lhůty, která již uplynula 31. 12. 2006. To konstatuje vláda i ve svém stanovisku. Přesto neuvěřitelně v tomtéž stanovisku vláda současně vyslovuje souhlas s předloženým návrhem a pro mě těžko pochopitelně navrhuje místo bodu 2 poslaneckého návrhu přijmout nové přechodné ustanovení do 31. října 2007. Zřejmě si vládní úředníci nevšimli, že přechodné ustanovení již v zákoně je. Jeho lhůta už skončila a vláda protiústavně novým přechodným ustanovením obnovuje její běh. Říká tím vlastně, že zákon už sice platí, ale milí podnikatelé, nemusíte jej ode dneška dodržovat, a to bez jakéhokoliv postihu.
Kdybychom, dámy a pánové, přistoupili na takový způsob zneplatnění zákonů, mohla by vláda přijít s obdobnými návrhy přechodných ustanovení i u jiných zákonů, které se jim nelíbí, a navrhnout, že sice tyto zákony platí, ale nikdo je ode dneška nemusí dodržovat. A mohlo by jít o zákony, které platí rok, pět let nebo patnáct let. Na lhůtě totiž nezáleží. Šlo by o princip, který by se vám zřejmě asi moc nelíbil. Mně se nelíbí vůbec a navíc je podle mého názoru v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Ze všech uvedených důvodů bych pokládal za minimálně slušné od pana předkladatele, aby tento svůj nešťastný návrh vzal zpátky. Pokud tak neučiní, navrhuji Poslanecké sněmovně zamítnutí novely již v prvním čtení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Hojdy. Teď tedy musím na chvilku přerušit, protože jsem si tu věc ověřoval. Zjistil jsem, že skutečně organizační výbor určil Milana Urbana zpravodajem pro tento zákon. Takže, přátelé, takhle by to nešlo. (Veselost v sále. Poslanec Urban chce hovořit.) Prosím, můžete, pane poslanče, ale myslím, že to není vaše vina. Nemusíte se nějak hájit. Prosím.
Poslanec Milan Urban: Pane předsedo, já jsem rád, že jste řekl teď tu poslední větu, že takhle by to nešlo. Já s tím souhlasím, ale já o tom, že jsem zpravodaj u tohoto zákona, o tom, že tak rozhodl organizační výbor, já to vůbec nevím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já jsem předpokládal, že jste nevinen. (Veselost v sále.) Podívejte, celá věc má řešení. Já předpokládám, že hospodářský výbor chce tedy změnit svůj návrh. Pan předseda Vojíř tedy navrhl sebe jako zpravodaje. Samozřejmě to lze, ale my o tom musíme hlasovat. Protože jsme v prvém čtení, tak o této změně musí Sněmovna hlasovat.
Takže vás požádám, abyste se přihlásili. Je tady návrh na změnu zpravodaje oproti tomu, jak to určil organizační výbor. Měli bychom hlasovat o návrhu, aby tím zpravodajem byl pan poslanec Vojíř. To je to, co budeme nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby pan poslanec Vojíř zpravodajoval tento tisk, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 45. Přítomno je 174, pro hlasovalo 127, proti 6. Takže návrh byl přijat.
Mám pocit, že pan ministr Říman se hlásil do obecné rozpravy a chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Hojdy. Je to pravda, takže já mu udělím slovo. A prosím opět o klid!
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji za slovo, pane předsedo.
Já jsem zíral, jak z drobné změny, která má jediný cíl, a to ulehčit už tak těžký život těm spíše drobnějším a menším podnikatelským subjektům České republiky, se dá vyrobit takový velbloud, jak to přednesl pan poslanec Hojda.
Nejpůvabnější a nejpikantnější na celém jeho vystoupení byla jedna skutečnost, která se jím táhla jako červená nit, totiž že skutečně považuji za paradoxní, s jakou vervou pan poslanec Hojda za Komunistickou stranu Čech a Moravy ve svém vystoupení bránil do krve postavení a zisky těch velkých kapitalistických, imperiálních, nadnárodních olejářských společností, jako jsou všichni ti shellové, Conoco, ESSO, OMV a podobně, kterých se tato novela samozřejmě netýká, pro které je svým způsobem samozřejmě nevýhodná, protože likviduje část trhu, a to toho trhu malého, toho trhu, který je umístěn zhusta v těch zařízeních, která komunisté s takovou vervou budovali, jako bývala minulá jednotná zemědělská družstva. (Potlesk zprava.)
***