(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Paní ministryně, chviličku. Žádám Sněmovnu o klid! Projednáváme programové prohlášení vlády a otázku důvěry vlády. Je potřeba, abychom to vyslechli v klidu. Kdo nemá zájem o vystoupení paní ministryně, nechť své diskuse přenese do předsálí!
Můžete pokračovat, paní ministryně.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová Já chápu, že jsem měla vystoupit předtím, a omlouvám se vám, ale myslím, že hlavní poselství mého krátkého vystoupení je, že školství by rozhodně nemělo trpět tím, že tady momentálně v České republice je politická situace velmi vyostřená. Alespoň se mi zdá.
Pro mě toto moje první vystoupení a tato zkušenost ze Sněmovny je velice drsná. Jak říkám znovu, prožívám osobní výpady velice, vadí mi to, myslím si, že bychom se tady na takovou úroveň opravdu neměli snižovat. Vyzývám vás k věcné spolupráci na tématu školství. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Kuchtové. Slova se ujme pan poslanec Jiří Paroubek. Připraví se pan poslanec David Rath. (Velký hluk a protestní hlasy z pravé strany sálu.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Protože jsem byl několikrát osloven ve vystoupení pana poslance Melčáka, několikrát použil mé jméno, já bych chtěl říci, že to vystoupení považuji za lidsky i věcně tak ubohé, že mohu, bývalý příteli, jenom vyslovit svou lítost, a opravdu - nechtěj, abych se tak ponížil, abych na to vůbec reagoval. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tuto chvíli poslední písemně přihlášený do rozpravy, pan poslanec David Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, je potřeba si říci pár slov k tomu, co tady zaznělo od kolegy Miloše Melčáka. Já myslím, že je to do jisté míry nepochopení, protože přece každá politická strana má svůj hlavní cíl, prosadit největší část svého programu. To jistě jde snadněji ve vládě než v opozici, byť opozice je v demokracii klíčovou. Takže přece chtít prosazovat zásady svého programu přes vládu a přes nějakou dohodu, přes konsensus, není nic špatného. Konečně, co chce pan Topolánek a jeho skupina? No, samozřejmě prosazovat program a zájmy své skupiny nebo svých voličů. Dokonce mnozí voliči ani neví, co je vlastně čeká, až se to prosadí.
Já bych se tedy prostřednictvím předsedajícího zeptal kolegy Melčáka, proč chce pomáhat této partě prosazovat jejich volební program, bez prakticky jakékoliv korekce. Přece byl zvolen pod jiným programem, pod jinými hesly, pod jinými cíli, jinými vizemi. A teď prostě přichází s tím, že říká "ano, já umožním existenci vlády, která nemá žádný kompromisní program". Nám se nepodařilo odklonit to od Modré šance. Dokonce ona je v té brutálnější podobě, která nebyla ani prezentována jako součást předvolebního programu. Vždyť přece v předvolebním programu, jen si vzpomeňme, ODS neměla žádné poplatky u lékařů. Dokonce mohu citovat jak současného ministra Julínka, tak tehdy stínového ministra financí Tlustého, kteří v médiích v rozhovoru prostě jasně řekl, žádné poplatky, to nechce ODS, to je přece věc někoho úplně jiného.
Otázka daní. Já jsem se zájmem vyslechl to, co říkal ministr financí ohledně toho, že by rád, aby i chudí byli bohatí, a proto dělá tu reformu. No, já bych byl také moc rád, ale nevím jak ti "chudí", tedy příjmová skupina někde kolem těch deseti patnácti tisíc měsíčně, zbohatnou tím, že daňovou reformou na daních ušetří nějakých dvacet třicet korun měsíčně - to tedy na to bohatství budou šetřit tak tři sta čtyři sta let, možná i déle - aby na druhou stranu zaplatili - a já se teď ptám ministra financí, ať řekne, o kolik procent zvedne minimální sazbu daně z DPH. O 3, 4, 5, 10 procent, aby ti lidé už dnes věděli, na co se mají připravit, o kolik více zaplatí za léky, o kolik více zaplatí za dopravu, o kolik víc zaplatí za bydlení, energie, potraviny a další důležité komodity. Vždyť přece všichni víme, jak je nastaven spotřební koš jednotlivých sociálních skupin. Sociální příjmová skupina někde kolem 15 tisíc obratem utratí všechny své peníze právě za tyto komodity, jako jsou potraviny, jako je doprava, jako je bydlení, jako jsou energie, zatímco vydělám-li 200 tisíc měsíčně, tak tam ten spotřební koš a jeho váha do mého příjmu je úplně jiná. Tam se utrácí za Louise Vuittona, za rolexy, za mercedesy, za dovolené na Seychelách atd. Vždyť je to přece jasné!
Takže samozřejmě že já nemohu říkat, že tato daňová reforma nedopadne zdrcujícím způsobem na nízkopříjmové skupiny. To je přece nabíledni, to je přece evidentní. A tomu všemu chce sekundovat člověk, který byl zvolen na kandidátce sociální demokracie. Prostě já bych pochopil, kdyby zde byl nějaký kompromis, nějaké vstřícné gesto, ale já jsem tady vysvětloval, co v sobě skrývá privatizace nemocnic. Vždyť co vy jste dojednali? Nic. Že nebudou privatizovány fakultní nemocnice, které, jak jsem říkal, stejně nikdo nechtěl privatizovat. Ale zprivatizují nemocnice tam, kde bydlíš, tam, kde bydlíte. Všechny!
(Velký hluk z pravé strany sálu.)
Jak dopadne zdravotní pojištění? Opět privatizací. A teď nezapomínejme na jeden fakt. Když tato vláda důvěru dostane, tak není nikde psáno, že tyto její velmi asociální experimenty nespatří světlo světa. Samozřejmě mohou spatřit, protože to není jako v minulém volebním období, kdy tady byl Senát či prezident, takže neprošlo nic, co by zde nemělo zajištěnou alespoň stojedničkovou většinu. Tady se skutečně můžeme brzy dočkat - a i když kolega Melčák změní názor a řekne "s těmito zákony, asociálními zákony nechci mít nic společného", tak bude stejně jako my všichni v roli pasivních pozorovatelů, protože jak to tady touto Sněmovnou projde, tak samozřejmě že to modrý Senát nebude vetovat a Václav Klaus to nebude vracet do této Sněmovny. A jsou to věci, třeba privatizace zdravotních pojišťoven, privatizace nemocnic. Tato daňová genocida doslova (protestní výkřiky z pravé strany), tak ta je už skoro navždy. To nepůjde, i když v příštích volbách drtivě vyhraje sociální demokracie, protože občané uvidí, co se na ně navalilo, k jakým věcem dochází, tak i kdybychom drtivě vyhráli příští volby, tak tyto věci nebude vůbec jednoduché vrátit. Jak budeme stavět nové nemocnice, jak budeme budovat nové zdravotní pojišťovny? Velmi velmi obtížně.
Čili z toho titulu já myslím, že každý soudný člověk si názor udělá, že tady nejde o program, nejde o nějaké dojmy, ale tady skutečně jde o to, že nyní vznikne vláda korupce, založená na politické korupci a na velmi nemorálním přeběhlictví. To jsme tady ještě neměli.
Tady byl zmíněn poslanec ODS Kott. Ale vzpomeňme si, jak to bylo. On byl nejdříve vyloučen z ODS pro opilost. Nyní jednoho ze svého středu ODS překvapivě nevyloučila, který dokonce řídil v opilosti, čili řídit v opilosti je menší prohřešek než se opít ve Sněmovně. Budiž, tehdy takový řekněme názor byl, tak byl vyloučen, a teprve poté, co byl vyloučen z ODS, přešel k Unii svobody, ale v ten okamžik vlastně pároval poslance Vrbíka, který zase z Unie svobody přeběhl k ODS. Taková je realita.
Takže, dámy a pánové, viďme ty věci skutečně tak, jak jsou, nazývejme věci pravými jmény, tedy tuto vládu, vládu založenou na zradě a politické korupci.
***