(17.50 hodin)
(pokračuje Melčák)
Co jiného si mohu myslet o výroku pana Paroubka proneseném na jednání ústředního výkonného výboru ČSSD, který pronikl do médií, že když nebudeme u moci, budou nás zavírat? Mám si to vysvětlit tak, že již nežijeme v demokratickém státě, že tak dlouho tolerované využívání a zneužívání a používání principu presumpce viny v politickém boji již pokročilo tak daleko, že si již nikdo nemůže být jistý? Nebo si to mám vysvětlit tak, že má k těmto obavám svůj racionální důvod?
Já si dobře pamatuji na uplatňování principu presumpce viny na politické oponenty, v jazyku nomenklaturních kádrů na zrádce a ztroskotance, z doby nechvalně známé normalizační minulosti naší země a nechci to znovu zažívat. Toto je také jeden z významných důvodů, proč jsem se rozhodl ke svému kroku, který jsem transparentně a veřejně oznámil a zdůvodnil. Místo otevřené diskuse a zamyšlení se nad politickou kulturou v zemi se však na naši hlavu ze strany našich bývalých kolegů Jiřího Paroubka a Davida Ratha snesla celá řada veřejně vyřčených, nepodložených, lživých a urážejících a protiprávních výroků. Bohužel tyto aktivity jen zviditelňují a dokreslují současnou situaci v ČSSD, kdy svoboda názoru je hrubě potlačována, a když se to nedaří, tak nastoupí mechanismy lidí z okolí předsedy Paroubka a jejich praktiky, jako je zastrašování, nátlak a dehonestace oponentů. Když si to pamatuje z období před rokem 1989, a ptám se vás, jestli vám to něco nepřipomíná.
Hrozby o mém pronásledování až do konce života by měly patřit k žargonu mafiánských klanů, a ne parlamentních politických špiček. (Potlesk.)
Kategoricky prohlašuji, že v souvislosti s tímto naším postojem není a nebude spojena žádná naše funkce ani jiný prospěch, a aby to bylo všem jasno, stvrdili jsme to s trojkoalicí písemně. Proto musím nekompromisně odmítnout jako lživé veškeré urážky a pomluvy, které jsou v tomto směru o nás šířeny, a to bez jakéhokoliv důkazu.
O korupci a výhodách tady káže Jiří Paroubek, člověk, který by byl ochoten udělat jakékoliv programové ústupky na straně jedné a jakékoliv obstrukce na straně druhé, jen aby pro sebe a pro své okolí si vynutil vládní křesla - anebo, chcete-li, koryta. Člověk, který tři měsíce od voleb stále hovoří o vládě s KSČM a s poslancem z řad pravice, člověk - a tady prosím o pozornost celé Sněmovny i veřejnosti - který takovou vládu v tajnosti chystal i pro třetí pokus o sestavení vlády. Kdyby k tomu kolegové měli ochotu a zájem, jsem připraven na důkaz svých slov přečíst a zveřejnit text programové shody připravované vlády ODS s ČSSD a KDU z půlky prosince loňského roku, ze kterého jsou nezpochybnitelně jasné dvě věci. Programové prohlášení současné vlády se od něj nijak zásadně neliší. Proto vám musím říci, že Jiřímu Paroubkovi nejde o program, ale o křesla.
Dámy a pánové, Česká republika a její občané potřebují a zaslouží si stabilitu a fungující parlamentní demokracii, tj. stabilní vládu vítěze voleb a silnou demokratickou opozici. Beru proto jako závazný příslib vlády, že bude s opozicí vyjednávat významné změny zákonů a norem.
Dámy a pánové, vážená Sněmovno, toto je mé přesvědčení a mé svědomí a podle něj se budu řídit při hlasování. Děkuji vám všem za pozornost. (Velký potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Melčákovi. S faktickou poznámkou jsem první viděl pana poslance Jičínského a potom vnímám přihlášku paní ministryně Kuchtové a pana poslance Paroubka jako řádné přihlášky do rozpravy, která samozřejmě dále probíhá. K faktické poznámce pan kolega Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, bývá zvykem, že každý poslanec mluví sám za sebe. To je první faktická poznámka. Nebývá zvykem, že se tu takto vyslovuje někdo jménem druhého. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Chci říci, že tuto morální podporu, kterou poslanec Melčák poskytl této vládě, jí opravdu upřímně, upřímně přeji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s novou přihláškou do rozpravy paní ministryně Kuchtová, poté pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová Dobrý den. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se především omlouvám, že jsem tady teď nějakou chvilku nebyla, ačkoliv jsem byla přihlášená předtím do rozpravy. Já jsem musela na ministerstvo, protože tam bylo takové jedno důležité jednání. Nevím, jestli teď ještě máte chuť v té atmosféře, která je velice vyostřená, poslouchat něco o školství.
Dovolte mi jenom úplně stručně reagovat nikoliv na ty osobní invektivy, které tady zazněly z vaší strany, především tedy se dívám do řad sociálních demokratů. O tom já mluvit nebudu, k tomu já se vyjadřovat nebudu. A nikdy se na takovou úroveň ani nesnížím.
Ale ráda bych se zmínila k těm argumentům, které tady přednesla například paní kolegyně - promiňte, že jméno jsem teď zapomněla - které se týkaly toho, že v našem programovém prohlášení je školství věnováno málo prostoru. To vycházelo z toho, tento prostor, že školství při trojkoaličních, ba dokonce při čtyřkoaličních jednáních, kterých se účastnili sociální demokraté, nikdy nebylo tématem sporným. S výjimkou školného to bylo téma, na kterém jsem se dohodli, že je v podstatě politickým konsensem, který budeme prosazovat na základě těch premis, ze kterých to naše programové prohlášení vlastně vychází. Já jsem velice překvapena vaším přístupem tady dnes a doufám, že to je spíš nedorozumění a že my se v budoucnu znovu vrátíme k tomu společenskému konsensu, který jsme na školství měli.
Co se týče, jenom stručně, bezplatného základního a středního vzdělání a školného na vysokých školách. Je o mně všeobecně známo, že já nepodporuji školné v současné formě, tedy přímé placení školného, ani na středních školách, vůbec ne na vysokých školách. Je to téma, které opakuji, je to taková skoro už moje mantra. Ale přesto ze strany sociálních demokratů opakovaně slyším, že otvíráme dveře pro školné. Není to pravda. Pokud já budu ministryní, školné se zavádět nebude. Ovšem velice oceňuji kompromis ze strany ODS, která přistoupila i na to, že odložené školné budeme teprve diskutovat.
Co se týče rovnosti podpory vzdělávání. Kritizovala jste soukromé školy a jejich vlastně financování, to, že mají určité výhody. Já bych vás chtěla upozornit na to, že v oblasti přímých nákladů mají naopak soukromé školy o něco méně procent např. co se týče normativu na žáka, a pak je tady ještě celá oblast těch ostatních neinvestičních výdajů. To jsou výdaje, které jsou vlastně na veřejnou službu, a ty hradí zřizovatel. A tyto výdaje si soukromá škola hradí sama. Čili soukromá škola část svých soukromých peněz dává na náklady na veřejnou službu. Samozřejmě jsem ochotná o tom diskutovat, nebráním se tomu, ale není to úplně tak, že soukromé školy díky našemu programovému prohlášení budou mít nějakou jednoznačnou výhodu. Ony ji totiž už teď nemají. Budu chtít ale samozřejmě, aby se do škol státních dostávaly peníze z evropských programů, aby tady skutečně ty školy měly prostor pro svůj rozvoj.
Co se týče rámcových vzdělávacích programů a vaší obavy o to, že budeme čekat se zavedením státní maturity až poté, co se celý ten systém uvede do praxe, nebojte se toho. My jsme si tam nechali jistou pojistku, v tom programovém prohlášení. Já se přikláním k tomu, abychom tu práci, která tady byla - a už byla, musím říci, dlouholetá, a samozřejmě je tam mnoho dobrého uděláno - abychom ji zúročili, a pokud možno co nejrychleji. Já mluvím o dvou letech. Doufám, že se nám to ve dvou letech podaří. Budeme o tom s vámi diskutovat. Já rozhodně nehodlám ve školství postupovat tak, že budeme prosazovat něco jaksi natvrdo, že se nebudeme snažit domlouvat.
Pokud se týče, sci-fi jste tady zmiňovala, podpora malých obcí a jejich malotřídek nebo venkovských škol. To není žádné sci-fi. Pokud všichni myslíme vážně podporu našich regionů, tak musíme samozřejmě podporovat školy, protože když bude v obci škola, bude se rozvíjet i ta obec. To je logické. Budou přicházet mladí lidé, budou mít malé děti, ta škola se bude rozvíjet, a tím i ta obec. My se na to musíme zaměřit. Já vidím celkem jednoduchý nástroj, a to je minimální počet v malotřídkách ještě snížit. Snížit ho, protože pokud si to obec zaplatí a je ochotná tuhletu školu provozovat, nechť ji provozuje.
Dále bych vás chtěla ještě upozornit na to, že ty peníze -
***