(17.00 hodin)
(pokračuje Konečná)
Určitou představu o tom, jak si její naplnění vláda představuje, naznačují některé další formulace. "Podporujeme další rozšiřování EU," píší autoři prohlášení v okamžiku, kdy EU začíná brzdit. Zároveň tvrdí, že souhlasíme se společným postupem Evropské unie vůči jejímu nejbližšímu okolí a sousedům, z čeho vyplývá, že nesouhlasí s politikou EU v oblastech vzdálenějších.
Dále vláda podporuje výraznější převzetí zodpovědnosti evropských členů NATO za společnou bezpečnost, přičemž uvádí, že vláda též přezkoumá a zváží negativní dopady plánovaného snížení obranných výdajů. Nechci autory prohlášení podezírat z nedostatku odvahy, ale zdá se, že v těchto formulacích skryli přání zvýšit vojenské výdaje.
Možná, že úmysly vlády budou srozumitelnější, když zvážíme, co v prohlášení není či se vyskytuje pouze poskromnu. NATO je zmíněno čtyřikrát, a to i se slibem věrnosti. Ovšem OSN pouze jednou, a to jaksi mimochodem. Přísahy věrnosti Evropské unie o poměrech v strategii Bezpečná Evropa v lepším světě z roku 2003, která se mimo jiné hlásí k efektivnímu multilateralismu. (?) Na zmínku o mezinárodním právu v programovém prohlášení vůbec místo nezbylo. A nemyslím si, že tvrzení o mezinárodním právu je samozřejmostí, jak včera prohlásil pan ministr zahraničních věcí. Ona nám totiž pravý opak dokázala vláda za poslední čtyři roky a někteří z tehdejší vlády přece jsou i v té dnešní. I když na jiném postu. Já naopak jsem přesvědčena, že dodržování mezinárodního práva, ale i podpora a rozvoj organizací usilujících o jeho prosazování a zdokonalování je nejdůležitější cestou k zajištění bezpečnosti a suverenity malých států jako je Česká republika.
Jestliže část programového prohlášení o mezinárodní politice vyvolává údiv a rozpaky, pak složení vlády naopak vede k jistotám. Chtěla bych vám, vážení kolegové, připomenout článek, který 3. ledna zveřejnila tisková agentura United Press International. Z něho jsem se dozvěděla, že Polsko a Česká republika oznámily svůj zájem, aby mohly hostit americkou základnu antiraketové obrany Evropy proti raketám z Íránu. Pevně doufám, že se autor článku, který se mj. odvolává na Marshalla Billingslea, zástupce generálního tajemníka NATO pro vyzbrojování, mýlí. V každém případě v této Sněmovně je asi málo lidí, kteří o takové žádosti neslyšeli. Složení vlády je ale příslibem, že bohužel slova článku budou naplněna.
Nejde pouze o někdy vzletná a jindy špatně srozumitelná slova či o úmyslná a neúmyslná opominutí v programovém prohlášení. Jde také o to, kdo bude tento stát reprezentovat. Obávám se, když tato vláda od nás dostane souhlas vládnout, čeká nás pokoutní výprodej českých národních zájmů. Jejich definice je totiž z rozdílného složení vlády i v médiích naznačovaných rozporů již před dnešním dnem neidentifikovatelná. A to nejen pro nás, opoziční poslance, ale předpokládám, že také pro samotnou vládu.
Nevím, zda jsem se vyjádřila tak, aby mi rozuměl i ministr zahraničních věcí. Neumím jinak než plebejským jazykem z podzámčí, který lidé jako Říha, Jan Drda, Josef Kainar či Jan Otčenášek zdevastovali. Pro jistotu tedy shrnu své závěry do co nejjednodušší věty. Myslím, že nikdo, kdo chce žít svůj Český sen, nemůže tuto vládu podpořit. Proto budu hlasovat proti vyslovení důvěry. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Konečné. Slova se ujme paní poslankyně Soňa Marková, připraví se paní kolegyně Marta Bayerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje svůj zájem na ekonomické stabilizaci, modernizaci a dalším rozvoji systému zdravotního zabezpečení občanů. Již první rozpor vidím v názvu kapitoly V. Reforma zdravotnictví, protože se zde následně hovoří o tom, že vláda bude teprve iniciovat veřejnou diskusi o transformaci českého zdravotnictví a vznik expertní komise se snahou o politický konsensus. Hned následující řádky ovšem svědčí o tom, že vláda usiluje v některých případech o průlom do solidárního systému bez ohledu na výsledky případného jednání.
Na začátku je třeba konstatovat, že v předloženém programovém prohlášení vlády České republiky pro oblast zdravotnictví se dají najít některé klady. Mezi ně bych zařadila to, že zdravotnictví bude považováno za jednu z priorit v rámci operačních programů na využití strukturálních fondů Evropské unie. Že vláda zavede jednotný způsob financování zdravotnické záchranné služby a bude upřesněna její role v integrovaném záchranném systému a také že bude zvýrazněna podpora prevence, kladen důraz na snížení spotřeby tabáku i alkoholu a bude podporován zdravý způsob života.
Tyto spíše proklamativní klady jsou ovšem bohužel převáženy zápornými a některými velmi problematickými pokusy o reformu. K těm nejnebezpečnějším lze zařadit ty, které jsou vládou označovány jako motivace občanů k zodpovědnému využívání zdravotní péče. Především zavedení regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za návštěvu pohotovosti nebo dokonce ambulantního specialisty. O nebezpečí transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a možnosti následné privatizace zde podrobně hovořil předseda zdravotního výboru. Také zavedení pojistných produktů s vyšší spoluúčastí, zavedení zdravotního spoření s podporou státu a legalizování možnosti připlatit si na nadstandardní péči, to vše v situaci, kdy standardní neboli potřebná zdravotní péče pro všechny není definována, lze řadit k tomu zápornému v předloženém programovém prohlášení.
Dámy a pánové, zmiňované vládou připravované reformní kroky v oblasti zdravotnictví podle mého názoru nejen narušují princip solidarity, ale jsou také v rozporu s ústavním principem bezplatné zdravotní péče pro všechny občany, nejen pro ty s nadprůměrnými příjmy, zdravé a mladé.
Základem přístupu Komunistické strany Čech a Moravy je levicové pojetí zdravotnictví jako veřejné služby financované ze solidárních veřejných peněz a jsme zásadně proti zvyšování spoluúčasti pacientů. I z těchto důvodů nemůže poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy takovýto návrh vládního prohlášení podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Slova se ujme paní kolegyně Marta Bayerová, připraví se pan poslanec Milan Bičík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové. Chci se vyjádřit k prohlášení vlády, které nám bylo předloženo, a to konkrétně k odstavci 4 v preambuli 1 a poslednímu odstavci preambule 9, kde se deklaruje: "Vláda položí základy moderního, vstřícného a efektivního státu, který bude občanům poskytovat kvalitní, spolehlivé a snadno dostupné služby a který bude silný v oblastech, v nichž je jeho funkce nezastupitelná, a naopak nebude zasahovat do sfér, jež náleží svobodnému rozhodování občanů. Dále vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality a zajistil vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátu ve druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse. Podpoří možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k předem jasně definovaným otázkám. Zahájí diskusi o změně Ústavy České republiky, tak aby umožňovala přímou volbu prezidenta republiky, otevře diskusi o přímé volbě starostů a reformě samosprávy."
Jak mám věřit pravdivosti tohoto programového prohlášení politických stran, které obsah citovaných článků prohlášení nedodržely hned v posledních volbách, a to v komunálních volbách? V mnoha obcích a měst naší republiky máme z říjnových komunálních voleb zkušenosti, že svobodná vůle občanů a demokratický projev volebního aktu končí vhozením označeného volebního lístku do urny.
***