(16.50 hodin)
(pokračuje Grospič)
Zaklínadlem celé koaliční smlouvy a celého programového prohlášení vlády se stalo slovo reforma. Není ovšem jasné, do jaké hloubky reformy mají směřovat, je z toho ovšem jasné, že občan při nejlepší vůli není schopen rozpoznat smysl těchto reforem, a tak se možná bude ubírat v bláhové naději k tomu, že přijde brzy další reforma, která mu smysl dalšího vládnutí pravice, tak jak se na něj chystá, vysvětlí a ozřejmí více.
Reforma veřejných rozpočtů, daňová reforma. Vláda zde říká, že daňová kvóta klesne pod 34 procent a bude zavedena jednotná sazba daně z příjmů fyzických i právnických osob ve výši 17 až 19 procent, a zároveň provede audit všech odečitatelných položek. Zároveň vláda říká, že uvalí moratorium na přijímání zákonů zvyšujících mandatorní výdaje a tyto budou přehodnoceny a jejich podíl do roku 2010 klesne pod 50 procent. Restrikce sociální oblasti, která má oblast daňové reformy doprovázet, restrikce oblasti zdravotnictví však zcela jasně ukazují, že dopad odnesou především občané nízkopříjmové a střední skupiny. Ale těch je v této republice většina. Toho si vláda už nevšímá!
Ať tedy vláda řekne, jak chce zabezpečit celospolečenské funkce státu, protože z vládního programového prohlášení není zřejmé, jakými kroky se vláda bude ubírat. Odkazuje pouze na to, že to bude předmětem vlády a dalšího jednání vládní koalice. Ať také vláda řekne, že na jedné straně sice chce snížit plošně daně, ale že je sníží nerovnoměrně různým skupinám obyvatel a lidé, protože bude méně výdajů na mandatorní výdaje, méně státních výdajů poteče do zdravotnictví a sociálních služeb, si tyto služby budou muset kupovat, připlácet. A je lhostejno, jestli to bude v regulačních poplatcích, tak jak hodlají zavést ve zdravotnictví, nebo to bude v restrikci odečitatelných položek z daňového přiznání, nebo to bude už jenom tím, že některé platby, jako třeba pohřebné, budou zrušeny.
Ať vláda tedy řekne, že si lidé budou muset připlácet, že si budou připlácet více, než se jim vrátí na daňových úlevách. To je podstatné pro lidi v této zemi! K čemu jinému směřují tedy reformy důchodů a sociálního systému? Proč se vláda chce tedy zasadit o privatizaci např. úrazového pojištění? Protože tam jsou soustředěny velké finanční prostředky, které je možno alespoň zčásti použít v nestátním sektoru jejich zhodnocováním pro úplně jiné zájmy než funkce státu ve společnosti.
K čemu má také třeba sloužit novelizace zákoníku práce? Je to stará písnička pravice! Budiž, představy vládní koalice jsou jiné než představy předchozích vlád, i nás komunistů. Ale ať pak pravice přizná, že třeba zavedení tzv. superhrubé mzdy, tedy mzdy zahrnující současnou hrubou mzdu plus odvody na zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem, bude znamenat, že ve svých očích se ten, kdo je odkázán jenom na minimální mzdu, bude potýkat se slovníkem, aby lidem vysvětlila, že v jejich nerovném postavení a v závislé námezdní práci mohla říci - stěžujete si na nízkou mzdu, buďte zticha a uvědomte si, co vše za vás váš hodný zaměstnavatel platí a jaké náklady mu způsobujete. Vážená vládo, není však dobrodiním zaměstnavatele, že zaměstnává své zaměstnancem, nebo že dokonce jim za jejich pracovní sílu platí! Řekněte tedy po pravdě, že věc, kterou jste se snažili několikrát prosadit už v minulém volebním období - zavedení pojmu superhrubá mzda - že tím chcete snížit reálnou hodnotu pracovní síly, zlevnit náklady na ni, ale snížit fakticky i příjmy právě těch nízko- a středněpříjmových skupin obyvatel v této zemi. A že zlevnit náklady na pracovní sílu je také účelem reforem popsaných ve vládním programovém prohlášení.
Tam se mj. říká - cituji: "Podnikání je zdrojem bohatství společnosti. Proto je úkolem státu vytvářet vhodné, jednoduché, transparentní a nediskriminační prostředí pro podnikání." Nikoliv, vážená vládo! Zdrojem bohatství společnosti je lidská práce vytvářející hodnoty. Vy jste tímto sami řekli, čí jste vláda a koho zájmy v této společnosti chcete hájit. Ať to tedy lidé slyší.
My jako komunisté nemůžeme podpořit asociální programový pokus pravice s návodem, pokus, k němuž se přidala i Strana zelených, která používá také tuto rétoriku ke svým cílům. My nemůžeme podpořit programové prohlášení vlády i pro personální složení vlády. My neříkáme, že odmítáme ve společnosti všechno dobré, co vede ke zvyšování životní úrovně lidí a slouží pro blaho většiny obyvatel naší země, ale tato vláda, toto vládní programové prohlášení rozděluje společnost na bohaté a chudé a straní jednoznačně těm bohatým. Proto nemůže získat podporu komunistické strany, ani mou! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Slova se ujme pan poslanec Václav Grüner, připraví se paní poslankyně Kateřina Konečná. Začínáme třetí desítku přihlášených. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Grüner: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v rámci svého vystoupení se chci jen krátce vyjádřit k programovému prohlášení vlády, a to ke kapitole zemědělství.
Kapitola je podle mého názoru koncipována jako slohové cvičení, chybí zde konkrétně řečené cíle a závazky vlády směrem k zemědělské veřejnosti. Srozumitelným závazkem je příslib plného dorovnání přímých plateb z národních zdrojů. Bude ale záležet na tom, jak tento slib bude vláda myslet vážně. Podle skutečnosti rozpočtu roku 2007, kdy vláda nenaplnila dorovnání tzv. top-upů o jednu miliardu korun a národních dotací o 460 mil. a teprve na zásah poslanců ČSSD v zemědělském výboru byly tyto částky v rozpočtu dorovnány, svědčí o tom, že se tímto závazkem neřídila minulá vláda, a lze proto předpokládat, že závaznost tohoto prohlášení nemusí cítit a ctít ani tato vláda, která žádá o důvěru.
V prohlášení vlády se dále říká - cituji: "Vláda bude usilovat o zvýšení stupně krytí dovozu agrárních produktů vývozem a bude pomáhat ke zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství na evropském a světovém trhu." U konzervativní vlády je to zajímavá úvaha a nechám se rád překvapit, jakými nástroji to bude vláda realizovat.
Další perlou prohlášení je sdělení, že vláda bude pokračovat v úsilí o vyjasnění vlastnických vztahů k půdě dokončením restitucí a nastolením stavu, kdy zemědělci budou hospodařit na vlastní nebo smluvně pronajaté půdě. Zde vládě uniklo, že zemědělci již více jak deset let na vlastní nebo smluvně pronajaté půdě hospodaří. Jinak by nedostávali dotace ani vratku spotřební daně na zelenou naftu!
Podpořit však mohu úsilí o zjednodušení celkové administrativy. Ten samý úkol si dala za cíl i ČSSD ve svém volebním programu a je i v zemědělském výboru našimi poslanci prosazován.
Nejen z těchto, ale i z mnoha dalších důvodů nemohu takovou vládu podpořit, aby získala v této Sněmovně důvěru. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Grünerovi. Slova se ujme poslankyně Kateřina Konečná, připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Vážený pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové. Začnu omluvou. Pokusím se hovořit pomalu, aby mi rozuměl i pan Karel Schwarzenberg, o němž jsem se 11. ledna v britském týdeníku Economist dozvěděla, že hovoří lahodnou předválečnou češtinou, zatímco my ostatní hovoříme verzí zkaženou, která vznikla během komunistické vlády.
Ve svém programovém prohlášení se vláda zavazuje k aktivní, realistické a praktické zahraniční politice, respektující naši geografickou a geopolitickou realitu, projevující se však i dostatkem tvořivosti a ofenzivního jednání. Věta je to vznešená, byť její obsah je málo čitelný.
***