(12.10 hodin)
(pokračuje Seďa)
V této souvislosti si dovoluji připomenout, že Ministerstvo obrany má minimálně tři základní strategické úkoly, a to zabezpečit obranu našeho území, obranu členských zemí na základě našich závazků vůči NATO a Evropské unii a zapojení armády do integrovaného záchranného systému při ochraně lidských životů a jejich majetků. Z tohoto pohledu není hlavním úkolem české armády účast v zahraničních misích, tak jak to tvrdil exministr obrany Jiří Šedivý. Zahraniční mise nesmějí být vytrhávány z celkové koncepce bezpečnostního systému země. Protože pokud to připustíme, pak se dostaneme do situace, že zde budeme mít dvě armády - jednu doma na špalkách a druhou pro mise a zahraniční operace.
Zdůrazňuji, že reforma předpokládá, že každý vojenský útvar bude dostupný pro plnění všech tří zmiňovaných strategických úkolů. Proto žádám vládu České republiky, aby zahájila diskusi nad plánem vysílání sil a prostředků Armády České republiky do zahraničních operací v letech 2008 až 2011, včetně kalkulací finančních nákladů na jejich zabezpečení. Tato diskuse nad plánem zahraničních misí do doby dosažení cílových operačních schopností se musí odehrát na půdě Parlamentu. Cílem diskuse by mělo být vytvoření základní koncepce pro vysílání sil a prostředků české armády, koncepce, která by odpovídala zahraničněpolitickým zájmům České republiky a měla jednoznačný přínos pro zvyšování obranyschopnosti našich jednotek.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v pasáži o výstavbě profesionální armády osobně postrádám alespoň zmínku o tom nejcennějším, co naše armáda má, a tím jsou kvalitní a profesně zdatní vojáci, kteří jsou klíčoví k dosažení cílových operačních schopností a k plnění úkolů resortu obrany. Nelze zapomínat ani na občanské zaměstnance, kteří svojí zodpovědnou prací vytvářejí podmínky pro úspěšné působení české armády.
Závěrem mého vystoupení mi dovolte jednu poznámku. Jsem rád, že v programovém prohlášení vlády byla v pasáži o zvýšení transparentnosti vývozu zbraní opravena chyba, která se objevila v koaliční smlouvě a která požadovala po Ministerstvu obrany předkládat zprávu o vývozu zbraní. Zprávu o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní totiž každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo zahraničí. Rozhodně nepokládám za zvýšení transparentnosti vývozu zbraní slib vlády, že tuto veřejně přístupnou zprávu bude předkládat nám poslancům. Jsem přesvědčen, že ke zvýšení transparentnosti procesu vývozu zbraní pomohou jasná a nezpochybnitelná kritéria pro vývozce a zveřejňování výsledků řízení při povolování vývozu vojenského materiálu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní o slovo pana kolegu Zdeňka Škromacha. Po něm bude hovořit pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se krátce věnoval části, která se týká oblasti sociální, zaměstnanosti. Tady je určitý rozpor, který se odehrává v částích "má dáti - dal", protože v mandatorních výdajích tvoří důchody více než 50 %.
V roce 2007 se uvažují mandatorní výdaje ve výši 580 miliard. Pokud uvažujeme růst výdajů státního rozpočtu v intencích, které uvádí koaliční dohoda, pak by se celkový objem vyplácených důchodů mohl pohybovat v roce 2009 kolem 320 až 330 miliard korun. Mají-li současně mandatorní výdaje klesnout pod 50 % státního rozpočtu, pak mohou v roce 2009 dosáhnout zhruba 550 miliard korun. Oproti současnosti budou tudíž nižší o 30 až 35 miliard korun. To také znamená, že ostatní mandatorní výdaje se musí snížit o dalších 60 až 70 miliard korun, a to minimálně. Tyto ostatní mandatorní výdaje jsou tvořeny nejen státní sociální podporou, ale i dotacemi na sociální péči, stejně jako výdaje na zdravotní pojišťovny za státní pojištěnce. Pak může být zajímavé sledovat, kde tyto škrty proběhnou, zejména chce-li koalice v jiné části programu snížit platby OSVČ do systému zdravotního a sociálního pojištění.
Tady bych jenom chtěl upozornit na to, že potom vznikají takové situace například pro ministra práce v "Kotli" a podobně, kdy důchodce mává svým výměrem 2600 korun důchodu, a poté se zjistí, že vlastně ten důvod byl velmi jednoduchý. Prostě proto, že jako osoba samostatně výdělečně činná si odváděl minimální pojistné na důchod, které mu prostě nezajistilo vyšší nárok než těch 2600 korun. Já myslím, že normální je, aby si každý občan, který je výdělečně činný, svůj důchod zaplatil, aby nebylo nutné mu doplácet ještě do životního minima, což je bohužel situace u řádky živnostníků, kteří začínali někde v polovině devadesátých let.
Asi nejzávažnější v této oblasti je rozhodnutí nebo návrh vlády o tom, že tedy odstraní automatická valorizační schémata mimo důchodů všem. Tady chce zachovat vláda pouze indexaci s cílem nepřipustit pokles reálné hodnoty peněz. To je pro sociální demokracii nepřijatelné, protože v současné době platí ustanovení ze zákona o minimální valorizaci mezd a kromě udržení reálné mzdy to znamená zohlednění růstu životních nákladů, tak musí se zvedat důchody minimálně o třetinu růstu průměrných výdělků. Navíc je to v přímém rozporu s programem ODS, který je možné najít na internetových stránkách, kde se hovoří o tom, že by měl růst poměr průměrného důchodu k průměrnému výdělku. Pokud by byla uplatněna klauzule pouze valorizace o růst životních nákladů, pak by tento poměr klesal rychleji, než tomu bylo v minulosti.
Tady jenom chci upozornit, že všechny valorizace v minulosti byly prováděny minimálně podle těch dvou kritérií, to znamená, že alespoň udržovaly určitý krok s růstem průměrných výdělků. To znamená, že životní úroveň našich důchodců za posledních osm let rostla reálně. Rostla pomaleji, než rostla životní úroveň lidí, kteří byli v aktivním věku, ale to je otázka samozřejmě výdajů. Tady pokud by měl být dodržen růst důchodů, tak aby dosáhl těch 42 %, jak bylo slibováno v programu ODS, pak by nestačila ani ta tisícikoruna, která by byla přidána k Novému roku. Bylo by potřeba valorizovat rychleji a to by znamenalo nikoliv úsporu 30 miliard korun, ale naopak potřebu na důchody, a to v rozsahu minimálně 25, možná 35 miliard korun.
Jinak trošku problematické je, že u ostatních položek kromě životního minima se žádná valorizace neprovádí. Je jen automatická indexace ze strany zákona, to znamená, že v podstatě například podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se nevalorizují. Ty tam jsou dány poměry, jakým způsobem se vyvíjejí v závislosti na například vývoji průměrných výdělků apod.
Tento způsob by samozřejmě - znova zdůrazňuji - vedl k výraznému snížení, tedy jenom udržení životní úrovně důchodců, a to v situaci, kde celkově hospodářství České republiky velmi dynamicky roste. A proto by určitě i poměrně významná skupina více než dvou milionů našich spoluobčanů v důchodovém věku se měla na tomto růstu podílet, protože na druhé straně právě důchody, protože důchody jsou u nás nezdaněny a neodvádí se z nich pojištění, takže žádné snížení nebo úpravy se důchodců víceméně nedotknou. Pouze negativně, a to ve sféře, pokud budou vyrovnávány nepřímé daně.
A tady se musím docela usmívat, ale on je to spíš takový úsměv, který by mohl přejít v pláč u mnohých, protože jestliže ministr financí říká, že sníží daně všem, tak prostě asi to neříká úplně přesně, neříká asi úplně pravdu. Protože jestliže hovoří o daních fyzických osob, pak samozřejmě už neříká, že například u nepřímých daní naopak dojde k zatížení právě nižších příjmových skupin.
***