(11.00 hodin)
(pokračuje M. Svoboda)
Současná vláda je mimořádný úkaz. Připomíná vejce v mikrovlnce. Je stejně křehká a také nemá šanci zabránit sebezničení. Doufejme jen, že nevyhnutelný výbuch rozmetá jen ji samotnou a příliš nezraní nás ostatní.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Radko Martínek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, místopředsedové vlády, členové vlády, paní a pánové, nebudu zabíhat do podrobností programového prohlášení. Nakonec už první vystoupení zástupce klubu KSČM ukázalo, že odborníci na jednotlivé oblasti v našem klubu mohou hovořit o jednotlivých problémech vládního prohlášení a programového prohlášení vlády jako jednotlivých dílů. Já se pokusím jenom shrnout celek.
Předseda vlády v dobré víře předložil vládní prohlášení a řekl zajímavou věc, věc, kterou jsem chtěl venkoncem ještě včera při čtení vládního prohlášení pochválit. Řekl, že bude jednat se všemi politickými stranami zastoupenými ve Sněmovně a že bude vstřícný k opozici. Ve svém úvodním slovu to upřesnil, že to je dáno tlakem reality, vyrovnanými politickými poměry. Není to tedy z jeho vůle, ale pouze z té tvrdé reality, která nastala na české politické scéně. Mrzí mě to. Protože kdyby to bylo z jeho vůle, znamenalo by to, že se skutečně mohou zlepšit politické poměry v České republice, zlepšit se politická kultura, a tak najít svým způsobem určitý průchod některých složitých věcí v této Poslanecké sněmovně, protože nepovažuji opření vlády o přeběhlíky za zlepšení politické kultury, a dokonce si myslím, že je to od vlády nešťastný krok. Takový postup odmítali postupně všichni představitelé politické scény od představitelů politických stran přes prezidenta až po politology.
Důvody, které mě vedou, a nakonec i ostatní členy klubu Komunistické strany Čech a Moravy k tomu, abychom nevyslovili důvěru této vládě, jsou v podstatě dva základní. Za prvé věcné a za druhé personální.
Věcné problémy bych mohl rozdělit zase do dvou bodů, a to opřené o program a za druhé o rozpory ve vlastním programu. Zase ponechávám na jednotlivých odborných mluvčích a poslancích KSČM, aby je vysvětlili v jednotlivých částech analýzy programového prohlášení.
Musím říci, že právě onen rozpor ve vlastním programovém prohlášení a v jeho jednotlivých částech ukazuje na to, že nedošlo k propojení jednotlivých programů třech politických stran, ale spíš ke slepení myšlenky a jakéhosi náznaku její realizace. Mohl bych uvést příklad. V preambuli programového prohlášení se jasně říká, že se zvýší v sociálním systému mezigenerační solidarita. V této konkrétní části, kterou rozebíral kolega Opálka, už je jasné, že se mluví o individuálních účtech, že se mluví o zvýšení individuálního podílu na platbách, a tak se nám tady vkrádá z Modré šance onen pilíř důchodové reformy, který má vést přes povinné připojištění.
Připomínám jednu lapidární věc. Jestliže Česká správa sociálního zabezpečení, a vědí to všichni, kteří se poctivě zabývají sociálním systémem České republiky, je schopna spravovat tento systém cca za 1,8 % vybraných prostředků, nedovede žádná z finančních institucí, která je lačná po povinném připojištění, spravovat tyto prostředky za méně než 5 %. Znamená to, že z oněch peněz, které vydáme do sociálního systému při povinném pojištění, nám ubude minimálně 4 až 5 % ve prospěch těchto finančních institucí a o to méně bude vyplaceno na tomto pilíři důchodové reformy. A tak bych mohl pokračovat.
Byl tady veden spor mezi exministrem průmyslu Urbanem a předsedou Strany zelených panem místopředsedou vlády Bursíkem. Dovolte mi, abych v tomto sporu řekl jen několik maličkostí. Vyzval jsem předsedu vlády, aby rozhodl v nejbližší době o dostavbě 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín. Neočekával jsem, že uvnitř Strany zelených paní Kuchtová, věrná řekl bych své tradici, prohlásí pro Volksblatt, že ještě tato vláda Temelín zastaví, aby ji pan předseda její politické strany opravil, že v tomto volebním období to ještě neudělají. Nevím, jestli mají komunikační problémy.
Já bych chtěl jenom připomenout základní fakta. Jestliže bychom chtěli nahradit alternativními zdroji energie současný výkon Jaderné elektrárny Temelín, čili cca 12 miliard kilowatthodin elektrické energie, a použili bychom pro to onen opěvovaný šťovík a připustili bychom, že po teplé zimě bude následovat ještě teplejší léto a slunce bude svítit 14 hodin denně při maximálním možném zachycení sluneční energie na zemský povrch, tak bychom potřebovali na tento výkon 12 tisíc kilometrů čtverečních zemědělské půdy. Jestli si myslíte, že to je v České republice možné, zeptejte se člověka, který za to dnes odpovídá, pana ministra zemědělství Gandaloviče, jestli je schopen takové množství zemědělské půdy pro biomasu uvolnit. Předpokládám, že odpoví jako odborník a ne jako svázaný koaliční dohodou.
Mohl bych hovořit i o jiných věcech, které ukazují na to, že kdybychom něco takového udělali a pokusili se nahradit například výpadek Jaderné elektrárny Temelín zvýšením výroby v uhelných blocích, tak bychom potřebovali v národním hospodářství 1,75 bilionu tun kvalitních vápenců na odsíření, abychom vůbec byli schopni udržet naše závazky, které máme z Kjótského protokolu a na zajištění čistoty životního prostředí, a to už ani nemluvím o tom, jak se u nás vesele obchoduje s povolenkami na skleníkové plyny.
Promiňte mi tuto odbornou odbočku, ale musel jsem ji uvést, protože množství demagogie, které se tady vede, je nad únosnou míru. Přitom podporuji všechny druhy alternativní energie, ale prosím vás, nesnažme se lidem říkat něco, co není reálné, realistické a co nemůže soudně uvažující člověk vůbec přijmout.
Někteří vyslovili k vládnímu prohlášení své výhrady k tomu, co je tam uvedeno. Já se pokusím také ještě uvést výhrady k tomu, co tam není uvedeno.
Jsem rád, že vládní prohlášení počítá s antidiskriminačním zákonem, a doufám, že míra antidiskriminace bude taková, že nebude diskriminace pro politický názor, pro příslušnost k politické straně a také kvůli tomu, že některé zákony jsou ostudou na českém evropském erbu. Jsem přesvědčen, že dluhy České republiky v této věci vláda zmírnila. Paní ministryně bez portfeje, která to má na starosti, jistě může sdělit, jak se hodlá vypořádat s tím, že ve vládním prohlášení chybí plnění Úmluvy o právech dítěte a boj proti rasismu, například Národní akční plán plnění úmluvy a Národní akční plán boje proti rasismu a diskriminaci. Samotné zmínění toho, že bude přijat antidiskriminační zákon, nestačí. Víme, jakým způsobem tady antidiskriminační zákon procházel a co bylo jeho zásadní vadou.
***