(9.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Nakonec právě KSČM pojmenovala návrh na řešení "parametrická optimalizace důchodového systému". Dovolím si však alespoň čtyři výhrady.
Za prvé. Pojímat důchodovou reformu izolovaně bez řešení celého složitého sociálního systému je chybou, která se právě ukazuje při náběhu samostatných reformních zákonů, např. o sociálních službách či o nemocenském pojištění.
Za druhé. Hovořit o reformě důchodového systému a jako hlavní parametr zvýrazňovat zvýšení hranice odchodu do důchodu je nedůstojné závažnosti problému. Věk se již postupně zvyšuje, a to za horizont volebního období, to je do roku 2016 resp. 2019. Rychlé rozhodnutí o dalším zvyšování hranice odchodu do důchodu nic neřeší a peníze či úspory v tomto volebním období nepřinese. Stává se jen jakýmsi symbolem. Bez snížení nezaměstnanosti a prodloužení střední délky - podtrhuji - zdravého života v České republice na úroveň vyspělých zemí je dokonce tento krok kontraproduktivní.
Za třetí. Zavedení maximálního vyměřovacího základu pro vysokopříjmové skupiny povede jak ke snížení příjmu do systému, tak ke snížení příjmové solidarity. Vydělají na tom jen bohatí.
Za čtvrté. Sanovaní snížených odvodů do systému příjmem z tzv. ekologické daně je docela problematické. Jednak by tyto daně měly sloužit k odstraňování ekologických zátěží a ovlivňování snížení spotřeby vybraných komodit a jednak nemají prvek solidarity, neboť je platí konečný spotřebitel, zaměstnanec i důchodce. Cílem je nahradit snížení vedlejších nákladů práce, to jsou odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Tyto odvody nebo jejich část místo zaměstnavatele má nově odvést občan ze svého příjmu v ceně vybraných služeb či zboží. A co když se nakonec podaří ekologickou spotřebu snížit a snížit i výběr daní? Co budeme řešit pak?
Další deklarovaná státní podpora soukromého důchodového připojištění, ale i nemocenského, zdravotního a úrazového pojištění jde na úkor státních financí, což posiluje privátní sektor z veřejných financí. Snižuje solidaritu a jde proti záměru vlády dát moratorium na zvyšování mandatorních výdajů. Tady to jaksi nikomu nevadí.
Vláda by měla především zabezpečit základní státní sociální pilíř důchodového systému a ten připravit na vyřešení demografické vlny - problému v letech zejména 2030 až 2060. K tomu třeba zajistit dostatečné odvody, kumulovat a nerozpouštět přebytky, hledat vícezdrojové finanční zajištění, vytvořit rezervní fond a prostředky v něm úspěšně zhodnocovat. Další pilíře ať slouží těm, kteří na to mají. Ale stát by měl na stáří dostatečně zabezpečit všechny, jak zodpovědné, tak i nezodpovědné občany. Jinak budeme potřebovat další sociální dávky, další výdaje ze státního rozpočtu.
Avizované snížení nemocenských dávek a žonglování se zákony o nemocenském pojištění, úrazovém pojištění i se zákoníkem práce není pro nás přijatelné. Místo hledání spravedlivých podmínek pro poskytování sociálních dávek by vláda měla své úsilí soustředit na cíl Evropské unie - plnou zaměstnanost a také na spravedlivou a důstojnou odměnu za práci. To je jediná a úspěšná cesta k úsporám státního rozpočtu, cesta, která vytváří možnost pro snižování daní i dalších odvodů. Nelze jít opačným směrem a být úspěšný.
Vidět efektivní program politiky zaměstnanosti hlavně ve snižování kontroly a byrokracie a v zavádění dalších úlev pro zaměstnavatele je pouhou utopií. Dnes není problém vyrobit, ale problém prodat. Nepopírám, že v různých částech tohoto dokumentu jsou další náznaky řešení, ale pro udržení sociálního státu to prostě stačit nebude.
Vláda ve svém dokumentu mimo jiné také konstatuje, že - cituji - podnikání je zdrojem bohatství společností. Já musím polemizovat. Jsem přesvědčen, že zdrojem bohatství společnosti je práce. Podnikání ji může jen zprostředkovat a zhodnotit. Ale lze také podnikat bez práce a vydělat velké peníze na úkor jiného partnera. Tato praxe však nepřináší novou společenskou hodnotu, jen se přeskupí ztráta z jednoho do zisku druhého partnera. To však není cesta k povznášení společnosti.
Zabýval jsem se především oblastí sociální. Prohlášení nové vlády České republiky není v tomto vůbec v souladu s volebním programem KSČM. Je to program, který fandí bohatým a chce potlačit principy sociálního státu. Proto tato vláda důvěru poslanců KSČM nemůže dostat.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pan poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Sobotka a připraví se paní poslankyně Bohdalová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych na úvod říci, že pokud se během svého vystoupení dopustím oslovení členů vlády, činím tak všechna prostřednictvím pana předsedajícího, tak jak je v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
Tato vláda o sobě říká, že je reformní. Říká o sobě, že buď prosadí reformy, nebo se dobrovolně odporoučí do propadliště dějin. Upřímně řečeno, reformy dnes dělá každá evropská vláda, ať je napravo nebo nalevo od politického středu. To není nic výjimečného a není to ani nic nového. Žádná vláda ani opozice nemají na slovo "reformy" monopol. Reformy mohou být socialistické, levicové, mohou být reformy liberální a mohou být také reformy konzervativní. Mohou být reformy špatné a mohou být reformy dobré a mohou být reformy promyšlené, nebo mohou být také reformy nepromyšlené, či dokonce zbrklé.
Já se domnívám, že volby v červnu loňského roku přece nebyly o tom, zda dělat, či nedělat reformy. Byly o podobě, byly o směřování, byly o cílech reforem, o jejich sociální průchodnosti a akceptovatelnosti jednotlivými vrstvami naší společnosti. O tom přece, dámy a pánové, byly volby, které určily rozložení sil v této Poslanecké sněmovně.
To, co nabízí ve svém programu tříkoalice, jsou v každém případě reformy, které zcela nepochybně zlepší životní podmínky pro bohaté a majetné. A jsou to současně reformy, jejichž náklady, a to zcela bezvýhradně, ponesou lidé se středními a nízkými příjmy. K tomu se však ještě ve svém vystoupení dostanu.
Nejprve ale k oné nutkavé potřebě reforem. Pan premiér Topolánek ve svém dopise, kterým podpořil aktivity svého poradce Marka Dalíka při přetahování poslanců sociální demokracie, uvedl, abych citoval přesně: "Země potřebuje změnu, potřebuje reformy. Pro ČSSD by bylo po osmi letech vlády politicky ožehavé takovou razantní změnu provést." Konec citátu.
Vážený pane premiére Topolánku, ČSSD prováděla reformy po celou dobu své vlády, od roku 1998 až do jara roku 2006. Prováděla je proto, že tyto reformy byly nezbytné. Minulé roky nebyly obdobím strnulosti a nehybnosti, jak se to snažíte líčit. Možná proto, abyste lépe obhájili své reformy, které nejsou připravené a nejsou hospodářsky a sociálně skutečně domyšlené. V minulých letech došlo k celé řadě hlubokých a zásadních modernizačních změn, které nás posunuly k rychlejšímu hospodářskému růstu i růstu životní úrovně a posílily naši konkurenceschopnost. Díky těmto reformám je dnes česká ekonomika moderní a úspěšná - a zkuste říci, že není úspěšná. Díky těmto reformám zvládla naše země velmi dobře vstup do Evropské unie - a zkuste říci, že jsme nezvládli dobře vstup do Evropské unie.
***