(12.20 hodin)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když poslouchám své předřečníky k jedinému bodu naší dnešní mimořádné schůze, která byla svolána kolem jednoho zákona, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tak nabývám dojmu, že právě vláda neříká pravdu této Sněmovně, ani tomuto národu, ani oněm téměř čtyřem milionům pracujícím lidem v zaměstnaneckém poměru, protože se nedokáže shodnout ani navenek na oněch důvodech, proč chce odložit zákoník práce. Něco jiného tady říká oficiálně místopředseda vlády pan Nečas, něco jiného říká ministr zdravotnictví nebo ministr spravedlnosti, a oni na rozdíl od místopředsedy vlády z těch obecných, zdánlivě apolitických důvodů, věcných, technických, tak jak chtějí odstraňovat ony technické chyby a nechtějí zákoník práce vyzkoušet v životě, v praxi, tak už jdou přímo na ony politické důvody, na ony důvody, které jsou úzce profesními zájmy, a odkrývají onu podstatu, proč vlastně pravici leží zákoník práce tolik v žaludku.
Ze zřetele i z diskuse se už vytrácí i ten fakt, že spolu se zákoníkem práce má být odložena účinnost dalších šesti zákonů, které výrazně zasáhnou do celého sociálního systému v České republice a mohou výrazně rozkolísat sociální smír, který zde máme. Pravice se netají tím, že ve svých předvolebních slibech celou svou volební kampaň před parlamentními volbami vedla v duchu boje proti zákoníku práce, tvrdila, že pro samotné zaměstnance je mnohem výhodnější uvolnit pracovněprávní vztahy ještě více, než přináší nový zákoník práce, a netajila se tím, že vyhraje-li volby, zruší tento zákoník a bude se jednat o novém zákoníku, nebo o včlenění pracovního práva zpátky do občanského zákoníku.
Možná právě ona rovnováha sil, která je tu tolikrát citována, vedla k tomu, že se jde postupnými kroky odložení účinnosti, aby se mnohem lépe mohla ořezávat stávající právní úprava, která ještě do konce roku platí. Jestliže někdo říká, že zákoník práce musí být přijat poté, až bude Sněmovně předložen občanský zákoník, pak si myslím, že vědomě neříká pravdu společnosti, protože jestliže se tím uvrhnou 4 miliony zaměstnanců do právní nejistoty a budou vystaveny tlaku zaměstnavatelů, bude porušena rovnováha v závislé činnosti a občanský zákoník, pokud bude předložen příští rok v září, spustí přípravy na novém zákoníku práce, který bude moci být předložen Sněmovně nejdéle za další rok, a tedy odklad absence pracovního práva bude minimálně dvouletý, a ne tedy roční, jak se vláda snaží tvrdit.
My jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy často spojováni s tím, že stojíme za novým zákoníkem práce. Chtěl bych tady říci, že my jsme jej netvořili. My jsme nebyli součástí vládní koalice. My jsme jej podpořili proto, že naše politické představy, naše představy o sociálním právu, naše představy o zabezpečení pracujících se sešly s předlohou zákoníku práce v mnohém tak, jak byla předložena do Poslanecké sněmovny. V některých věcech jsme se i rozcházeli. Nám se na rozdíl od tvůrců nelíbila určitá uvolněnost ve vztahu k občanskému právu. My máme určité pochybnosti k oblasti kolektivního vyjednávání, když víme, že pravice se snaží tuto oblast a postavení odborů napadnout ústavní stížností na zákoník práce. A máme obavy z toho, že když Ústavní soud dá za pravdu této ústavní stížnosti, pak bude značná část sociálních jistot vykuchána ze zákoníku práce a lidé budou uvrženi do nejistoty, do milosti či nemilosti svých zaměstnavatelů.
Já bych chtěl také říci, že jsme prosazovali do zákoníku práce i některé vlastní přístupy, které v celé řadě věcí nebyly vyslyšeny. Například jsme chtěli zachovat současnou ochranu zdravotně postižených a osamělých zaměstnanců trvale pečujících o dítě mladší 15 let, proti propuštění, chtěli jsme zachovat současnou preferenci osamělým matkám při narození dítěte, chtěli jsme zakotvit s větším důrazem právo na první zaměstnání absolventů škol, na zákaz propouštění zaměstnanců v předdůchodovém věku. Chtěli jsme třeba i sjednotit zákonem stanovený příplatek za práci o sobotách a nedělích mezi podnikatelským a veřejným sektorem. Celá řada těchto věcí neprošla. Přesto jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy podpořili zákoník práce, protože podle nás výrazně stabilizoval právní jistoty zaměstnanců, tedy většiny společnosti, zakotvoval alespoň stávající sociální jistoty a zajišťoval a zajišťuje sociální smír.
Jestliže pravice dnes tvrdí, že zákoník práce je veskrze špatnou normou, proč tedy hned nepředložila technické novely, které měly odstranit vady ze zákoníku práce, proč zcela účelově čekala na poslední chvíli, aby si vynutila odklad účinnosti? Proč spojuje zákoník práce s občanským zákoníkem, který je teprve ve stadiu zrodu na Ministerstvu spravedlnosti? Proč tedy se neříká pravda tomuto národu i o ústavní stížnosti, která napadá vesměs ta ustanovení zákoníku práce, která až na výjimky nebyla nově vytvořena, ale byla přepsána již ze stávající úpravy zákoníku práce, a dnes je nikdo nenapadal v tom starém zákoníku práce?
Chtěl bych říci, že zákoník práce, tak jak je zpracován, tak jak byl přijat Poslaneckou sněmovnou, byl určitým politickým kompromisem, ale kompromisem ve prospěch pracujících. My si myslíme, že dostatečně uvolňuje pracovní sektor ve vztahu k zaměstnavatelům. Myslíme si, že netrpí tak závažnými chybami, které by si vynutily jeho odklad. Nemyslíme si to ani o těch šesti dalších zákonech, které s tím jsou spojeny. Proto navrhuji zamítnutí předloženého návrhu zákona o odložení účinnosti zákoníku práce a šesti dalších zákonů. Proto se domnívám, že bychom měli nechat rozhodnout Ústavní soud, poté se zabývat nutnou novelizací zákoníku práce, pokud Ústavní soud uzná alespoň zčásti ústavní stížnost za důvodnou, a technicky vstupovat do zákoníku práce tehdy, vyžádá-li si to praxe, praxe soudů, pracovněprávních sporů, případně jiná provázanost.
Mohu si jenom klást otázku, proč vláda po celé tři měsíce byla fakticky nečinná a nepřipravovala pracovní sféru na nástup zákoníku práce, nepřipravovala prováděcí předpisy a liknavě spoléhala na to, že to jediným gestem spláchne tím, že odloží jeho účinnost. Takový zákon my nemůžeme podpořit. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Boris Šťastný, připraví se pan poslanec Opálka.
***