(Jednání pokračovalo v 11.22 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, přestávka na jednání klubu ČSSD skončila. Vrátíme se k projednávání jediného bodu mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterým je prvé čtení tisku 87 - vládního návrhu, kterým se mění zákoník práce.
Přihlášeni jsou s přednostním právem pan ministr Jiří Pospíšil, připraví se pan poslanec Škromach, ale též s přednostním právem se hlásí pan ministr Julínek. Pánové, dohodněte se. Jako gentlemani si dávají navzájem přednost, ale já dávám slovo panu ministru Julínkovi a posléze panu ministru Pospíšilovi.
Ministr zdravotnictví ČR Tomáš Julínek Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil, tentokrát v klidu, bez emocí, s dopady zákoníku práce do zdravotnictví. Prosím vás, poslouchejte bedlivě, jde o nepolitické argumenty, o věcné argumenty.
Největší dopad zákoníku práce ve zdravotnictví je do nemocniční péče a do zdravotnické záchranné služby. Pokud by zákoník práce začal platit 1. 1. 2007, bude v českých nemocnicích chybět přibližně 2000 lékařů. Náklady nemocnic vzrostou téměř o 2 mld. Kč. Jsou to pouze výpočty u příspěvkových organizací státních, případně krajských a městských. Nemůžeme zmapovat dopad do soukromého sektoru ve zdravotnictví, a v organizacích, které jsou již přeměněny na obchodní společnosti, náklady budou zcela určitě větší. Úhrady zdravotních pojišťoven s tímto nárůstem nepočítaly a nepočítají. Ani ve státním rozpočtu nebyly vyčleněny peníze, jak ho sestavila předchozí vláda, na zvýšené náklady nemocnic, navíc je velmi problematické je dostat na výplatní pásky příslušných lékařů, kteří jsou potřeba. Ředitelé budou nuceni zavádět směnné režimy, které v mnohých provozech nemocnic rozhodně nejsou vhodné.
Myslet si, že díky novému zákoníku práce budou lékaři méně unaveni a jimi poskytovaná péče bude kvalitnější, je iluzí. Lékaři budou pracovat stále stejně, jen obcházení zákoníku práce se bude dít pololegálními i zcela ilegálními praktikami. Chybějící pracovníci budou nepochybně nahrazeni černými úvazky v plném rozporu se základním záměrem evropské směrnice. Tato praxe je známá i dnes, provádí se i v jiných státech Evropy, a proto se hovoří o změně směrnice, která bohužel byla odložena.
Chci upozornit na fakt a logickou úvahu, žádám vás o to. Na trhu práce chybí 2000 lékařů, mnozí z nich na trhu práce nejsou sehnatelní. Lékaři, kteří nyní pracují v nemocnicích, musí tudíž jejich úvazky nahradit a budou je nahrazovat černými pololegálními a jinými smlouvami či jinými praktikami. To znamená, že jejich vytížení, jak o tom hovořil pan poslanec Rath, bude stejné jako v historii, o které tady hovořil.
Situace ve velkých nemocnicích se dá opravdu částečně řešit reorganizací práce, ale 2000 míst nebo nedostatkovou profesi anesteziologa nevyřešíte ani tam. Pokud jde o menší nemocnice v okresech, takové možnosti tam nejsou, většinou jsou tam stavy našponovány a díky zákoníku práce by potřebovaly lékařů více.
Daleko horší situace je ve zdravotnické záchranné službě. Tam podle nového zákoníku práce bude chybět 400 lékařů, kteří na trhu práce nejsou. Navíc zákon o způsobilosti ukládá, aby měli specializaci z urgentní medicíny. Takto vyškolené lékaře nemáme. Ministerstvo zdravotnictví nic neudělalo pro to, aby byla připravena zásoba lékařů s touto atestací.
Je potřeba, abyste si uvědomili, že přestože zdravotnická záchranná služba je součástí integrovaného záchranného systému, nemá svůj vlastní zákon. Svůj vlastní zákon mají hasiči a Policie ČR, ti spadají pod služební zákon, kdežto zdravotníci ve zdravotnické záchranné službě budou spadat pod zákoník práce. Proto tam dochází k rozdílnému dopadu u těchto jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Jedinou reakcí na tento stav může být snížení výjezdových stanovišť, prodloužení dojezdových dob.
Čtyři sta lékařů nenahradí systém randez-vous. Tento systém, který byl zde zmiňován, je již používán a jeho využití je omezené. Další využití a rozšiřování snižuje kvalitu této služby. Také naskakování lékařů z jiných zdravotnických zařízení, z nemocnic, je zcela proti duchu profesionalizace zdravotnické záchranné služby a odbornosti, která tam má být splněna. Znamená to, že to není fakticky reálné. Dalším možným řešením je prodloužení dojezdových dob, nebo spíše budou prodlouženy dojezdové doby. Na to jsem vás již minule upozorňoval. Bude zvýšen počet posádek bez lékaře, což znamená zásadní snížení kvality zdravotní péče, protože záchranáři nemohou provádět některé úkony, jako je například zajištění dýchacích cest, aplikace léků život zachraňujících apod. Jsou schopni ošetřit úrazy, ale nejsou schopni řešit ohrožení života.
Také v této oblasti nebyly vyčleněny žádné prostředky na krytí eventuálního náboru lékařů. Zdůrazňuji, že na trhu práce nejsou, i kdyby peníze byly.
Chci znovu zdůraznit, že mé vystoupení nebude obsahovat kritiku samotného zákoníku práce, ale pouze dopady do zdravotnictví, kterými se musíme intenzivně zabývat.
Na rozdíl od svých předchůdců jsem začal situaci v resortu v souvislosti se zákoníkem práce řešit. Již v říjnu jsem podat podnět na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby i v zákoníku práce bylo zmocnění pro nařízení, které by umožňovalo odlišnou úpravu pracovní doby ve zdravotnictví, podobně jako je tomu v dopravě. Bohužel to vyžaduje změnu zákona, a tudíž potřebuji ten rok na to, abychom takovou změnu mohli udělat.
***