(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi popřát vám krásné odpoledne a sdělit vám, že dalším bodem našeho pořadu jsou

 

60.
Ústní interpelace

 

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, respektive vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Mirka Topolánka či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 15.15 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 15.15 do 16.15 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo poslanci Pavlu Hrnčířovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Mirka Topolánka, a to s názvem "Ve věci zákoníku práce". Připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová.

Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji.

Vážený pane premiére, obracím se na vás s opravdu naléhavým problémem. V poslední době jsem obdržel desítky dopisů i emailů. Mou poslaneckou kancelář v Novém Jičíně navštívila opravdu řada občanů a ti všichni mi kladli jedinou otázku: Co nám přinese od 1. ledna 2007 nový zákoník práce? Ten zákoník práce, který v minulém volebním období schválili poslanci KSČM a ČSSD. Všechny podněty měly asi tuto následující argumentaci: Pane poslanče, my nevycházíme z novinových článků ani televizních šotů. My jsme si udělali odbornou analýzu zákoníku práce, tak jak vyšel ve Sbírce zákonů. Výsledkem je, že se oprávněně obáváme zhoršení situace na trhu práce a zhoršení konkurenceschopnosti českých firem. V konečném důsledku na tento zákoník práce mohou doplatit zejména pak zaměstnanci, a to zhoršením podmínek jejich práce, ale i možným propouštěním z práce.

Vážený pane premiére, pokud by důsledkem nového zákoníku práce byla zvýšená nezaměstnanost, tak to by byla velmi špatná zpráva pro všechny a zejména pak pro region, ze kterého oba dva pocházíme. Vážený pane premiére, mohl byste nám všem k tomuto problému sdělit své stanovisko?

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem se nevměšoval do té dopolední diskuse, která byla zbytečně excitovaná a nešla k jádru věci.

Je zcela evidentní, že občanští demokraté už před nějakým časem upustili od oprávněného požadavku, aby zákoník práce byl vřazen do soukromoprávní normy, do občanského zákoníku, kde by to řešily paragrafy, které by byly zakotveny v tomto základním kodexu, ne proto, že by to nebylo správně, ale protože je to neprosaditelné. Myslím si, že je zcela evidentní, že se vzdali i svých, řekl bych, politických nebo ideových cílů s argumentací, kterou jsme v minulosti používali a která se dá doložit na číslech. Že takto nepružná norma upravující pracovněprávní vztahy poškozuje zaměstnance, zaměstnavatele i nezaměstnané tím, že nevytváří prostor pro pružné pracovní úvazky, tím, že nevytváří prostor pro vytváření nových pracovních míst, tím, že neřeší problémy na pracovněprávním trhu pomocí rigidních ustanovení té normy.

To, co vláda měla v úmyslu poté, co vlastně přišla do Strakovy akademie, byla náprava těch věcí, které buď neumožňují implementaci zákoníku práce, nebo jsou významné pochybnosti o ústavnosti, nebo kde dokonce platný zákoník práce od 1. 1. 2007 bude znamenat pro celé skupiny zaměstnanců zhoršení stavu proti stávající úpravě. Proto jsme taky navrhli odložení účinnosti nového zákoníku práce a bez politických ambicí jsme se chtěli pokusit o nápravu těch věcí, které zjistili zcela nezávislí úředníci, kteří patřili na ministerstvo ministra Škromacha.

Jedná se v podstatě o čtyři skupiny problémů: Jsou to ústavní pochybnosti o některých ustanoveních nového zákoníku práce. Je to neschválení některých zákonů, se kterými se od 1. ledna příštího roku počítalo a kdy bude chybět provázanost. Za třetí jsou to některé věcné nepřesnosti, které způsobují problémy při implementaci. Za čtvrté je to neúplná úprava přechodných ustanovení nového zákoníku práce.

Pokud jde o ústavní pochybnosti, ty jsou částečně, řekl bych, v řešení tím, že byla podána ústavní stížnost, týkají se věcí, ve kterých samozřejmě jde o celkem jasnou pochybnost, zdali ta opatření, ustanovení jsou ústavní, či nikoliv. Je to uzavírání kolektivní smlouvy za všechny zaměstnance, to znamená i za ty, kteří nejsou odborově organizováni. Je to možnost zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu jen s největší odborovou organizací, která u něj působí. Chtěl bych připomenout problémy v českých aerolinkách, což toto ustanovení zcela jistě neřeší. Nemožnost, aby u zaměstnavatele vedle sebe existovaly odborová organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví jakožto orgány, které ze zákona zastupují zaměstnance, a celá řada dalších věcí, u kterých je minimálně pochybnost, pokud ne jistota, že nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zákonem číslo jedna, Ústavou České republiky.

To, že nejsou dosud schváleny zákony typu antidiskriminační zákon a zákon o zdravotní péči, to je ten případ číslo dvě, kdy samozřejmě tato neprovázanost znamená celou řadu možných problémů, které se budou týkat řady oblastí.

Nepřesnosti nového zákoníku práce, a já to nechci detailně jmenovat, to proběhlo v té dopolední diskusi, je jich opět celá řada, od vyloučení použití vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství až po - já nevím - poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny zaměstnavatelem jeho zaměstnanci po dobu prvních čtrnácti dnů. A mohl bych pokračovat dál.

Dostávám se tím k přechodným ustanovením, kdy například podle dosavadního zákoníku práce činí nejnižší výměra odstupného při rozvázání pracovního poměru dvojnásobek průměrného výdělku, podle nového zákoníku práce trojnásobek průměrného výdělku. A takto bych mohl pokračovat dlouho.

V novém zákoníku práce se navíc nepočítá s výslovnou úpravou souběžných pracovních poměrů a vedlejších pracovních poměrů, což sice umožňuje uplatnění zásady "co není zákonem zakázáno, to zákon dovoluje", ale podle té dosavadní úpravy se při skončení vedlejšího pracovního poměru neposkytuje odstupné, atd.

Chci říct, že vládě s tak omezeným mandátem, jako je vláda moje, nejde v žádném případě o demontáž zákoníku práce ani o jeho, jak jsem řekl v úvodu, nahrazení občanským zákoníkem, i když je nám tento záměr v této době podsouván. Já to vylučuji a myslím si, že i skladba této Sněmovny to vylučuje.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane premiére, velice se omlouvám, váš čas.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP