(Jednání pokračovalo v 11.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, kolegové, je 11.10, tak mi dovolte, abych vás vyzval, abyste zasedli do svých křesel. A budeme pokračovat v obecné rozpravě, kterou jsem přerušil tím, že jsem vyhlásil přestávku.

Dovolte mi, abych se obrátil na všechny řečníky v obecné rozpravě, abychom se teď drželi tématu, věcně drželi toho tématu, které projednáváme, a neodbíhali k příliš vzdáleným horizontům. Doufám, že to budou nyní všichni akceptovat, protože bych byl rád, kdybychom se dobrali závěrečného hlasování, rozhodli v prvním čtení o tom, jak naložíme s tímto návrhem.

Vidím, že se hlásí do rozpravy pan poslanec Pleva ještě. Pak vidím pana poslance Jičínského, takže prosím, první má slovo pan poslanec Pleva. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, možná do budoucna, aby nedocházelo k těm excesům, ke kterým docházelo, by možná bylo dobře, kdybyste teď všichni poslouchali a zapamatovali si § 59 jednacího řádu odstavec 4.

Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy.

Bylo by dobře, když jsme si tento zákon o jednacím řádu schválili, jej také dodržovat. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Snad pochopíte, že já se do debaty o jednacím řádu v téhle chvíli pouštět nebudu. Dám slovo rovnou panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, osobně lituji, že debata k návrhu na zrušení Ministerstva informatiky vzala trochu, jak říkal kdysi Bohumil Hrabal, takovou podivnou faleš, ale nemělo by nás to svést od toho, abychom se problematikou zabývali přece jenom věcně.

Ten problém nepochybně existuje. Je součástí širšího problému, co a jak má dělat stát a prostřednictvím jakých orgánů. Pan ministr vnitra v rámci diskuse vnesl i problém, zda není výhodnější v určitých otázkách, aby to, co dělá stát, dělaly jiné instituce. To je prostě předmět širší legitimní diskuse. V této souvislosti máme ale na programu konkrétní návrh na změnu kompetenčního zákona.

A já tady opakuji, že jsem přesvědčen o tom, že není žádný důvod pro takové zkracování lhůt, jako je pan ministr vnitra navrhl, protože myslím, že bychom neměli pokračovat v praxi, kdy nedbáme na ústavní pravidla. Kdybychom totiž tu lhůtu takto schválili, tak je možné, že by to na této schůzi Sněmovna schválila, ale Senát má 30 dnů a prezident má 15 dnů. Máme tyto ústavní instituce nutit k tomu, aby také zkracovaly lhůty, které jim ústava dává? Já myslím, že bychom si měli zvyknout pracovat v rámci normálních ústavních pravidel, pokud není opravdu nějaká mimořádná situace, která nás nutí k tomu, abychom - nechci říci neústavními prostředky, ale prostředky jistých dejme tomu jednání dosáhli toho, že další ústavní instituce nebudou trvat na svých ústavních právech.

Já jsem už v minulém období, omlouvám se kolegům, kteří tu v minulém období nebyli, velmi kriticky mluvil o tom, že porušujeme ústavní pravidla, pokud jde o legislativní proces. Součástí legislativního procesu je také to, že vláda má právo podle ústavy dát stanovisko ke všem návrhům zákona. Návrhem zákona jsou i tzv. přílepky. A jestliže přílepky dáváme formou pozměňovacích návrhů, pak zasahujeme do této ústavní procedury a omezujeme práva ústavních institucí. To se děje totéž, pokud jde o Senát, který tímto způsobem pozměňovacími návrhy zasahuje do legislativního procesu.

To je věc, která zdánlivě nesouvisí s tím, co teď projednáváme. Ale souvisí to s tím v tom kontextu, že jsem na začátku kritizoval, a na tom trvám, že prostě vláda, která je ve stavu demise, nemá navrhovat zásadní opatření, pokud jde o její organizaci. Může je navrhnout jenom jako předmět k diskusi, ale nemá navrhovat změnu zákona. A to je něco, o čem bychom už vážně měli uvažovat, chceme-li, aby Parlament pracoval opravdu odpovědně a aby také ve vědomí veřejnosti měnil ten nepříznivý názor, který občané na něj, a do značné míry oprávněně, mají, protože si o tu kritiku říkáme tím, jak sami nedbáme na ústavní pravidla, jimiž jsme vázáni. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Jičínského. V této chvíli už žádnou další přihlášku do rozpravy nevidím, nemám. Ptám se, jestli ještě někdo něco do rozpravy. Hlásí se pan ministr Ivan Langer. Prosím, máte slovo.

 

Ministr vnitra a ministr informatiky ČR Ivan Langer Pane předsedající, kolegyně a kolegové, v souvislosti s tím, že bylo navrhováno, aby tento návrh zákona byl projednán podle § 90 zákona o jednacím řádu, tedy ve zrychleném projednávání, a vůči tomuto návrhu bylo podáno veto, dovoluji si navrhnout dvě varianty možného postupu Sněmovny.

První je již mnou avizovaná, tedy umožnit prostřednictvím zkrácení lhůty k projednávání projednání tohoto návrhu zákona do konce tohoto roku. To je návrh na zkrácení lhůty o 50 dnů, jež by umožňovalo ještě na prosincové schůzi Poslanecké sněmovny po projednání ve výborech tento návrh projednat ve druhém a třetím čtení. To je jedna varianta.

Druhá varianta, která souvisí s tím, že buď jsme přesvědčeni o tom, že tento záměr je správný, a tady je to na rozhodnutí každého z nás, nebo ne, a pro případ, že jsme rozhodnuti o tom, že tento návrh je správný, potom by mělo být v našem zájmu neprodlužovat přijetí rozhodnutí o realizaci záměru přespříliš, neboť tam platí přesně ty lhůty, které řekl pan kolega Jičínský pro projednání v Senátu a potom lhůta pro prezidenta republiky. Já se domnívám, že pro tento případ by bylo vhodné zkrátit projednávání návrhu zákona o 30 dnů, tak abychom neprodlužovali ten stav, který vede k onomu rozhodnutí, neboť to období nejistoty předávání kompetencí je velmi důležité pro další jednání jednotlivých ústředních orgánů státní správy.

Tedy dávám návrh na alternativu zkrátit lhůtu k projednání o 50 dnů, umožňující projednání návrhu zákona ještě v tomto roce, respektive návrh na zkrácení o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, takhle bychom to potom mohli hlasovat. To je zřejmě to poslední, co zaznělo v obecné rozpravě. Snad už teď můžeme obecnou rozpravu ukončit.

Já se zeptám, jestli po ukončení obecné rozpravy ještě chce vystoupit se závěrečným slovem navrhovatel nebo zpravodaj. Vidím, že zpravodaj by ještě vystoupil, takže prosím zpravodaje pana poslance Sunkovského, jestli by se ještě vyjádřil v rozpravě.

 

Poslanec Petr Sunkovský: Vážení kolegové, vážené kolegyně, v rámci obecné rozpravy vystoupilo 14 řečníků a byl předložen návrh na zkrácení lhůty k projednání tohoto zákona nebo předložené novely ve dvou variantách, a to zkrácení na 30 dnů nebo alternativně na 50 dnů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP