(17.30 hodin)

Poslanec Zdeněk Prosek: Vážená paní předsedající, vážený člene vlády, milé dámy, vážení pánové, pan ministr Říman uvedl to svoje expozé pěkným českým příslovím, že cesta do pekel je vroubena dobrými úmysly. Mě po prostudování toho návrhu spíše napadl ne obvyklý bonmot, ale rčení, že nejlépe se činí dobro za cizí peníze. To je totiž přesně případ tohoto návrhu, kdy chceme činit dobro, jsme dokonce přesvědčeni, že tímto návrhem ho docílíme. Já o tom přesvědčen nejsem, a padla zde řada argumentů o dopadech při aplikaci takovéhoto ustanovení, které jsou spíše negativní než pozitivní, které představují spíše zlo než dobro. Ale zároveň je důležité, že tak hodláme činit za cizí peníze.

Je evidentní, že biopaliva nákladově dokáží konkurovat pouze ropě a plynu, a přitom domácnosti dneska, jak už bylo řečeno navrhovatelem, jsou z největší části, ze 70 %, vytápěny černým nebo hnědým uhlím. Vzhledem k tomu, že biopaliva mají nižší výhřevnost, větší objem, vyžadují vyšší náklady na skladování a přepravu a podobně, a vzhledem k tomu, že z roční mzdy průměrný občan České republiky vydá více než 20 % právě za náklady za vytápění, tak ten dopad tohoto návrhu, který by se promítl do výdajů domácností, by byl jednoznačně negativní, jednoznačně vedl ke zvýšení nákladů domácností.

Dovolte mi z těch všech argumentů, které v obecné rozpravě zazněly, připomenout jenom jeden, který tu nezazněl. V důvodové zprávě se správně odvolává navrhovatel na fakt, že řešení výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii bude ještě dlouhodobé, je teprve ve stadiu příprav. My se ovšem nechceme vázat na to, až Evropská unie nějakým způsobem zaujme stanovisko k využití biopaliv k vytápění, a chceme jít příkladem Evropské unii.

Já jsem si přečetl dokument, který se jmenuje Biopaliva v Evropské unii, vize pro rok 2030, slyšíte dobře - 2030 a dále. A v tom materiálu, který je veřejně dostupný, se dočítám, že Evropská unie hodlá podporovat především vývoj a výrobu efektivních technologií na využití biopaliv, že v žádném případě nikde v Evropské unii se nepodporuje to, čemu se říká směsné spalování, co je právě předmětem tohoto návrhu zákona, nýbrž Evropská unie podporuje a hodlá podporovat především takové zdroje tepla, které jsou založeny výhradně na spalování biopaliv.

V tomto smyslu se domnívám, že není účelné a vhodné jít Evropské unii příkladem, a to tím směrem, který už se ukázal jako špatný, a prosím společně se zpravodajem, panem kolegou Špikou, a s panem ministrem Římanem o zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu kolegovi Proskovi. Prosím nyní pana poslance Jiřího Krátkého o slovo. A po něm bude hovořit pan poslanec Břetislav Petr.

 

Poslanec Jiří Krátký: Takže dobré pozdní odpoledne. Jméno mé je Jiří Krátký. Zdravím vás všechny, vážení kolegové. Zabývám se zhruba dvacet let oblastí obnovitelných zdrojů, specializace fytomasa, čili řekněme dřevní hmota upravená do podoby paliva. Trošku mne mrzí, trošku mne dojímá, trošku mne i zaujala ta debata. Já nevím, co všechno kdo z vás má nastudované, jaké má zkušenosti, ale mohu vás ubezpečit, že to, co jsem tady slyšel, buď jsou výmysly většinou, nebo polopravdy.

Takže konkrétně. Jestliže někde dneska teplárna topí a nakupuje fytomasu pro energetické účely, tak ji nakupuje v rozmezí 45 až 120 korun, podle velikosti zdroje, za gigajoul. Prosím, jde doložit povinnými doklady odběratelům. Plyn, zemní plyn se, tak jak pan ministr již zmínil, v nějaké té blokové kotelně nakupuje dneska nebo účtuje konečnému odběrateli 315 korun. Nejdražší fytomasa určená ke spalování se pohybuje zhruba v půlce ceny plynu. Takže to je prostě fakt dnešní doby. Berte mne jako odborníka na tuto oblast. Pokud budete chtít debatovat někde jinde a někdy jindy, budu rád a přítomen.

Mluvil pan ministr o jedenapůl násobku výše nákladu na instalaci zdroje na spalování fytomasy. Prosím vás, rozvody - je jedno, čím topím, radiátor - je jedno, čím topím, regulační prvky - je jedno, čím topím, dokonce i ten výměník - je jedno, čím topím. Rozdílný je jenom ten hořák nebo topeniště. Ale ten přece, i kdyby byl dražší, tak mi neovlivní jedenapůlkrát celou investici.

Takže já bych na obranu tohoto zákona, který taky zrovna mi nejde pod kůži, moc bych vás chtěl požádat: Dovolme tu debatu směrem k druhému čtení, pusťme tento zákon dále. Nemusíme spěchat na jeho schvalování, ale dovolme tu debatu, protože instalace každého kilowattu výkonu z obnovitelného zdroje, konkrétně z fytomasy, z těch periferních oblastí znamená 2 až 3 tisíce korun příspěvek pro blahobyt toho regionu. Jsem schopen výpočty dokládat. Takže bych vás hrozně rád moc poprosil: Dejte šanci těm méně vzdělaným, dejte šanci těm regionům, které platí stovky milionů korun za plyn, přitom mají 30 % nezaměstnanosti, dejme šanci těmto regionům, aby si pomohly k něčemu, vyrobily nám elektriku, vyrobily pro sebe levné teplo. To je moje žádost na vás. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jiřímu Krátkému. Prosím pana kolegu Břetislava Petra o slovo. A pokud se nemýlím, tak je zatím posledním přihlášeným do této rozpravy.

 

Poslanec Břetislav Petr: Dobré odpoledne. Ve svém vystoupení k tomuto zákonu bych nepreferoval záležitosti politického aspektu, ale spíše bych vycházel z toho, že platí určité fyzikální zákony a že bez ohledu na to, zdali se nám to líbí, anebo zdali se nám to nelíbí, bychom měli respektovat určité fyzikální zákony.

Snad jenom pro ilustraci bych chtěl říci, že všichni, kteří tady sedíme, bychom se měli shodnout na tom, že jakékoli využití obnovitelných zdrojů pro jakoukoli energii by mělo být naším zájmem. Je otázka, zdali tento zákon, tak jak je prezentován, je tím nejlepším řešením. Já si myslím, že tento zákon ve verzi, jak je prezentován, není nejlepším řešením, a že bychom měli ve shodě, ve smyslu nějakých fyzikálních zákonů dosáhnout toho, abychom ve druhém čtení byli schopni tento zákon nějakým způsobem přepracovat.

Snad jenom pro představu bych chtěl říci, že v České republice, a velmi mě mrzí, že tady nejsou zelení, využíváme 2 % obnovitelných zdrojů ve srovnání s tím, jaká je spotřeba energetických zdrojů v rámci České republiky. Já bych vás strašně nerad nějakým způsobem zatěžoval čísly, ale mám takový dojem, že pro to, abychom byli schopni posuzovat, zdali výroba tepelné energie z obnovitelných zdrojů, nebo klasickým způsobem, je třeba říci několik čísel. Promiňte mi to.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP