(17.20 hodin)
(pokračuje Říman)
Já se nepřipojím k tomu, co tady říkal můj předřečník kolega Bursík před chvílí, a to propustit tento návrh do dalších čtení a pokusit se ho v těch dalších čteních upravit, protože se obávám, že v této podobě tento zákon opravitelný není. Musel by vzniknout nějaký úplně jiný zákon, postavený na úplně jiných principech. Přece jenom jakousi zkušenost s touto Poslaneckou sněmovnou už mám a řekl bych, že takový zákon by měl vznikat po delší diskusi a delší rozpravě s odbornou veřejností, než to umožňuje druhé a třetí čtení legislativního procesu. Takže já zvedám tu zvednutou rukavici kolegy Špiky, už s tím nemusí chodit sem k pultíku. Dávám návrh na zamítnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím pana poslance Oldřicha Vojíře, dalšího přihlášeného do rozpravy. Po něm bude hovořit pan kolega Zdeněk Prosek.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, vážení předkladatelé, vážený pane ministře, dámy a pánové, přiznám se, že jsem si myslel, že možná předkladatelé či případně obhájci tohoto návrhu zákona začnou svou argumentaci např. Sternovou zprávou o změně klimatu. Nestalo se tak. Je zjevné, že buď je ta zpráva velmi nová, anebo s ní případně předkladatelé třeba nesouhlasí. Nicméně si myslím, že bezesporu otázka změny klimatu je velmi důležitá a že s energetikou jako takovou samozřejmě tato otázka velmi souvisí. To je bezesporu pravda a já jsem v této věci velkým zastáncem toho, že pokud máme například snižovat skleníkové plyny, především CO2 , tak se vydejme spíše jadernou cestou nebo termonukleární cestou a hledejme takové formy, které samozřejmě budou mít ten efekt, že odpad z takovýchto technologií bude minimální.
Co se týká tohoto zákona, tak se tu ve Sněmovně logicky střetneme o to, do jaké míry je to návrh zákona, který je podporující, který je direktivní, který něco nařizuje, a když něco nařizuje, tak komu a za jakých podmínek. Budeme se určitě bavit o tom, do jaké míry jde o významnou změnu, pokud by tento zákon byl přijat, a do jaké míry jde o marginální změnu. A já si troufnu říci, že jde o marginální změnu v dané situaci. Nicméně o změnu, která může z dlouhodobého hlediska a při určitém klimatu ekonomického prostředí mít své důsledky především na konečného spotřebitele. A to si myslím, že právě Sněmovna by měla mít na paměti, aby hájila především zájmy konečného spotřebitele.
Bylo zde již řečeno i mými předřečníky, že tento návrh zákona především v paragrafu 3. a 4. je v podstatě direktivním zákonem, který nařizuje stavebníkům či vlastníkům, jak se mají chovat při své správě nebo při výstavbě nového objektu či při rekonstrukci takového objektu. Pak v paragrafu 8 definuje sankce za to, že se tak nebude případně takový stavebník či vlastník chovat. Ale přiznejme si, že onen princip, který je uveden v zákoně, by šel zjednodušeně říci, že každý, kdo bude stavět nebo rekonstruovat nějaký objekt, musí - a to slovo podtrhuji, musí - zajistit dodávku tepelné energie v jisté procentuální míře, podle toho, z jakých zdrojů financuje tuto stavbu, a to z obnovitelných zdrojů. To logicky vytvoří tlak na dodavatele té energie. Protože když to bude klasická výtopna nebo klasický kogenerační zdroj, který nemá vystavěn princip na spoluspalování fosilií a obnovitelných zdrojů, to znamená v tomto případě biomasy, tak samozřejmě bude muset takovou technologii vybudovat, takovou technologii zafinancovat. Já si dokonce troufnu říci, že kdyby tam neexistovala nějaká časová prodleva - což tady v tom případě dokonce není definováno - tak se může stát, že ten zákon porušíte, přestože technicky není možné ho splnit. A to je také velmi kritické místo tohoto zákona. To znamená, jak jsem naznačil, že dojde k tlaku na výrobce tepelné energie a samozřejmě na vyvolání investic a investičních nákladů. A v této oblasti není nikde řečeno - na rozdíl, jak zde bylo řečeno, od výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kde existuje takzvaná všeobecná solidarita všech spotřebitelů s výrobci z obnovitelných zdrojů elektřiny, tak v tomto případě by se tyto náklady přesunuly pouze na ty subjekty, ať už jde o občana či obchodní firmu, které jsou napojeny na příslušnou teplárnu. To je ale přece nepřijatelná věc, takovýto postup je nestandardní, a nestandardní především i v tržních podmínkách, protože všechny tyto náklady se ve finále promítnou do dvou věcí: do otázky konkurenceschopnosti výroby a do finální ceny nějakého produktu, který prostě stejně zaplatí zase ten konečný spotřebitel, což je občan.
Já nevím, jestli jsou předkladatelé vedeni touto myšlenkou a touto úvahou a jestli si uvědomují tento dopad; byť možná dneska haléřový, zítra korunový, bude existovat v oblasti finálních výrobků.
Bylo zde také řečeno, že bude vytvořen tlak na centrální zásobování teplem, nebo na systém centrálního zásobování teplem. Je to logické, vážené dámy, vážení pánové. Představte si, že na jednu výtopnu, která pracuje systémem centrálního zásobování teplem, se napojí nový objekt, který by měl splnit tyto parametry. Co to znamená? Že taková teplárna prostě musí zajistit dodávku tepla tak, jak je zde definováno, to znamená od 50 % po 10 %, podle toho, z jakých zdrojů ten nový objekt či ten rekonstruovaný objekt byl financován. To snad nemůžeme myslet vážně! To je nařízení, které prostě bude likvidační. Tak si to přiznejme, řekněme to zde, že někteří předkladatelé - nebo všichni předkladatelé - mají tuto tendenci, anebo že si to jenom neuvědomili, a pak by bylo fér, aby ten zákon stáhli, případně přepracovali, anebo hledali spíše formy, jak v tržním prostředí vytvořit podmínky, aby mohly vznikat nové zdroje, alternativní zdroje, které budou spíše třeba kombinovanými zdroji, to znamená - budou vyrábět jak tepelnou energii, tak elektrickou energii. Toto je bezesporu fyzikálně nejúčinnější forma transformace jednotlivých forem energií.
Myslím si, že je zřejmé, že jsem prokázal ve svém vystoupení, že tento návrh zákona je více politický, či chcete-li dokonce populistický, než technicko-fyzikálně věcný. Proto se nemůžu ztotožnit s tím, aby tento zákon byl jakkoli zde projednáván, a připojuji se k návrhu na zamítnutí, případně na přepracování tohoto zákona.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím pana kolegu Zdeňka Proska. Po něm je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jiří Krátký.
***