(16.10 hodin)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám předložil a stručně zdůvodnil novelu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Důvodem této stručné novely jsou především záležitosti, které se týkají působení České republiky v rámci Severoatlantické aliance. Zákon o ochraně utajovaných skutečností, tak jak byl přijat již v roce 1998, obsahoval jeden základní nedostatek, který se táhne po celou dobu působení tohoto zákona, a sice příliš rozsáhlý počet osob a okruh osob, které mají přístup k utajovaným skutečnostem na základě zákona, to znamená bez bezpečnostní prověrky. S tím samozřejmě je obrovský problém v rámci mezinárodních institucí, protože příslušní činitelé potom nemají přístup pouze k utajovaným skutečnostem v rámci českého právního řádu, ale mají také přístup k utajovaným skutečnostem, které sdílíme společně se svými spojenci v rámci Severoatlantické aliance. Z tohoto pohledu je nezbytná urychlená náprava ustanovení, které umožňuje příliš širokému okruhu osob mít přístup k utajovaným informacím Severoatlantické aliance bez platného osvědčení podle § 58 zákona. Pro Severoatlantickou alianci a pro naše spojence je trvání tohoto stavu příliš rozsáhlého okruhu osob, které mají přístup k těmto informacím, naprosto nepřijatelné.
Současně se touto novelou odstraňuje i problém, který tíží zpravodajské služby, popřípadě Ministerstvo vnitra, a který se týká zániku platnosti osvědčení fyzických osob z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písmeno h) zákona. Návrh odstraňuje neodůvodněnou nerovnost příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb ve srovnání s ostatními držiteli osvědčení fyzické osoby a tím vyhovuje principu rovnosti, který je základním pravidlem našeho ústavního pořádku, a předchází se tím vlastně stížnosti před Ústavním soudem.
Dále se tady také zpřesňují některé další detaily tohoto zákona.
Tento předkládaný návrh zákona je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s jejími mezinárodními závazky vyplývajícími z účasti v mezinárodních organizacích včetně členství v NATO a v Evropské unii. Je třeba také zdůraznit, že tento návrh novely nepředstavuje zvýšené nároky na státní rozpočet.
Dámy a pánové, vláda České republiky žádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s tímto návrhem zákona.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Klase.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již zde říkal pan ministr Nečas, problematika se odvíjí v tomto zákoně od § 58, který v roce 2005, na podzim minulého roku, přesně před rokem, byl zpracován ne dobře. Jak zde již padlo, tak inspekce, která proběhla na NBÚ v tomto roce ve dnech 10. až 13. dubna, inspekce NATO Organizace Severoatlantické smlouvy, zjistila, že vlastně podle tohoto současného znění § 58 je přístup k utajovaným informacím členských zemí NATO velice široký a že otevírá velice rozsáhlý přístup i osobám bez prověření.
Takže to je jenom reakce na to, co zde řekl pan místopředseda vlády. Já navrhuji, paní místopředsedkyně, potom do další diskuse, že bych dal nějaké návrhy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Rozumím tomu, že se hlásíte tedy do obecné rozpravy? Ano. Mám přihlášky do obecné rozpravy dvě. Nejprve tedy pana zpravodaje a poté pana kolegy Zdeňka Maršíčka. Zeptám se pana poslance Klase, zda chce vystoupit jako zpravodaj jako první v obecné rozpravě, nebo jestli dá přednost písemně přihlášenému kolegovi. Pan poslanec Maršíček má přednost. Prosím ho tedy o slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, ve svém vystoupení chci připomenout, že zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, projednávala a schválila Poslanecká sněmovna v minulém roce. Mimo jiné jsme při jeho projednávání brali, a jsem přesvědčen, že s plnou odpovědností, a zde chci poukázat na vystoupení například exposlance pana Franka, ale i na vystoupení pana poslance Klase, i požadavky, které na tuto problematiku klade NATO, kdy zákon v § 58 umožnil určitému okruhu osob seznámit se s utajovanou informací cizích osob. Při schvalování tohoto zákona jsme vycházeli i ze zkušeností ze zahraničí i ze zemí Severoatlantického paktu. Přesto na základě opětovného požadavku NATO se má tento okruh osob majících právo seznámit se s utajovanou informací cizí moci zúžit pouze na prezidenta republiky, předsedy obou komor Parlamentu, ministra zahraničí a předsedu vlády. NATO se přitom opět opírá o naplňování dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o bezpečnosti informací.
Zde však není, dámy a pánové, důvod měnit stávající znění zákona o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti, protože výše zmíněná dohoda v článku 3 odst. 1 vyžaduje prověření pro seznámení s utajovanou informací cizí moci od stupně důvěrné a výše. Mohu říci, že za celou dobu svého čtyřletého působení ve výboru pro obranu a bezpečnost a nyní i ve výboru pro bezpečnost jsem se všehovšudy čtyřikrát setkal s informací důvěrné, nikdy s informací tajnou nebo přísně tajnou. U informace stupně důvěrné se nejednalo o cizí moc. Podobné poznatky jistě budou mít i kolegové ze zahraničního výboru. Pravděpodobnost, že by se poslanci a senátoři například při zahraničních cestách setkávali s informacemi charakteru důvěrné, tajné a přísně tajné je velmi malá.
Plně se také ztotožňuji s tím, že poslanci mají mandát svých voličů a za svou činnost jsou odpovědni zejména své politické straně, která poslance do konkrétního výboru či komise vyslala. To se vztahuje i na práci s utajovanými informacemi cizí moci.
Z těchto důvodů se, dámy a pánové, domnívám, že stávající zákon, který jsme přijali, není v rozporu s dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o bezpečnosti informací. Z těchto důvodů předkládám návrh na zamítnutí.
Děkuji.
***