(15.30 hodin)
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Miroslava Kopicová Děkuji srdečně za slovo, děkuji za tu možnost, i vám za otázku.
Paní poslankyně, máte pravdu, jedná se o velmi vážné téma a já bych na něj ráda odpověděla zcela jednoznačně. Já jsem vám poslala citát z programového prohlášení, kterým jsem vázána, ale mám-li být daleko explicitnější, říkám ne. Ne, školné zavést nehodlám, ani takový mechanismus nepřipravuji. Říkám to zcela otevřeně a s plnou zodpovědností svého jména.
Já bych tím samozřejmě mohla skončit, je to jednoznačné. Já bych teď jenom ráda využila této doby k tomu, abych přece jenom řekla pár poznámek k financování školství.
My chceme otevřít diskusi o tom, jak dostat soukromé zdroje do vzdělávání. A samozřejmě pojem soukromé zdroje je široký. Tím myslím i to, jakým způsobem motivovat podniky, aby přispívaly na vzdělávání, ale i další možné zdroje. A cíl, k němuž to chceme udělat, je jednak dán tím, abychom rozšířili nabídku studijních oborů, abychom skutečně snížili sociální bariéru pro děti z chudších rodin v přístupu k vysokým školám, a to jednak možností spořit si na vzdělání, protože musím vám říci, že už dnes stojí měsíčně studenta při neplacení školného - jeho náklady tvoří mezi třemi až šesti tisíci korun měsíčně. A dále se pokoušíme, abychom rozšířili sociální stipendia. Víte dobře, že tento titul je zaveden, ale není zaveden v dostatečné šíři. Pokud jde ještě o další moment, chtěla bych se zmínit o tom, že považuji za velmi nešťastné, že neprošel zákon o studentských brigádách, protože to je také věc, která komplikuje studentům život.
Ale dovolte mi vyjádřit podiv nad tím, že zatím nebyla nikdy diskutována otázka toho, že legislativně školné ale dnes existuje. Existuje jednak na deseti procentech vysokých soukromých škol, kam - mimochodem - chodí většina dětí z méně příjmových rodin, existuje při placení programu celoživotního učení na veřejných vysokých školách, existuje pro studium po 26. roce věku a legislativně školský zákon umožňuje placení školného na vyšších odborných školách. To říkám jen pro úplnost a neříkám, že to považuji za nejlepší situaci.
Co je ovšem diskriminační, je, že v tomto školném v této situaci neexistují finanční pomoci studentům. Nemají ani daňové úlevy při placení tohoto školného jako mají studenti v jiných zemích. V podstatě dnes studenti platí jak školné, tak zároveň daně, z nichž se platí účast na vzdělávání těm, kteří byli šťastnější a dostali se na veřejné vysoké školy.
Já nebudu rozvádět celou situaci, která je velmi komplexní, ale musím říci, že pokud se chceme snažit o to, aby se naše vysoké školy zkvalitnily, a dnes máme z 500 vysokých škol pouze jednu mezi prvními třemi sty, a to je Karlova univerzita, musíme do škol dostat více peněz. Jestliže jsme se rozhodli, že musíme posílit technické a přírodní vědy, to jsou samozřejmě obory, které jsou finančně náročné, musíme hledat finanční zdroje. A my jsme tady dnes projednávali rozpočet. Vy dobře víte, že ve školství tyto prostředky ještě stále chybějí.
Já chci, aby mezi námi bylo jasné, že to, o co usiluji, je otevřít diskusi, jakým způsobem motivovat školy, aby vybíraly nejlepší děti, aby se tak dostaly tyto talentované děti i z méně příjmových rodin na vysoké školy, a jakým způsobem je podporovat, aby mohly tyto školy vystudovat. To je základní téma. Mohla bych uvést celou řadu čísel, např. o tom, že z nízkopříjmových nebo sociálně slabších rodin z talentovaných dětí studuje jen 8 %. V některých liberálních systémech to je 32 % a více, ale nechtěla bych toto téma uvádět proto, že v tomto krátkém čase bych jej zploštila na úzká vyjádření, která v tomto komplexním problému by mohla být zavádějící.
Čili jestli se mě ještě jednou chcete zeptat - ne, já nepřipravuji a nehodlám připravovat školné jako takové. Jednoznačně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní požádám paní poslankyni Zelenkovou, aby se vyjádřila k odpovědi, protože má ještě minutu k dispozici.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Dámy a pánové, já ráda konstatuji, že paní ministryně zde prohlásila, že školné včetně odloženého školného zavádět nehodlá. V tom případě chci jenom upozornit na rozpory mezi vyjádřeními jiných představitelů vlády, konkrétně jsme to slyšeli před pár vteřinami od pana premiéra, který řekl - cituji: "Kdybychom všichni založili takové společnosti jako Becario, pak nemusíme zavádět školné." Čili je vidět, že ten fenomén školného pořád nějak u vás je zažitý. Také váš pan náměstek Matějů o tom často, právě o odloženém školném, mluví, takže doufám, že tímto prohlášením tady dnes odpoledne tyto rozpory skončí.
Ještě než mě ustřihnete, malou poznámečku. Nechápu souvislost mezi tím, že se podle průzkumu OECD u nás dostává málo dětí ze sociálně slabých rodin na VŠ. Nechápu souvislost tohoto faktu nebo léčení tohoto problému nějakým školným. Mně tedy ta souvislost dost uniká. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou požádám paní ministryni. Máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Miroslava Kopicová Děkuji. Já jsem tedy chápala vyjádření pana premiéra jako přeřeknutí a myslím, že chtěl říci stipendia. Ale to jenom na okraj. Ale pokud někdo řekne, nemusíme se bavit o školném, pokud najdeme jiný zdroj financování, to si dokonce myslím, že je legitimní.
Pokud jde o souvislost toho, že 8 % dětí studuje na školách a jakou to má souvislost se školným. Já myslím, že tato souvislost je daná jenom tím, že hledáme mechanismus, jak motivovat školy, aby vybíraly nejlepší děti, protože děti, které jsou z rodin, které mají nižší sociální status, nejsou doma vedeny ke studiu a při situaci, kdy vlastně vědí, že mají 50% naději dostat se na školu, kdy vědí, že na atraktivní obory se jich dostane jedna desetina, tak samozřejmě v té situaci se tyto děti na takovéto školy vůbec nehlásí. Vysoké školy dnes nabírají studenty bez toho, že jsou motivovány, aby je připravovaly a vybíraly takové děti, které se dobře uplatní v praxi. A to je ta myšlenka nějakým způsobem je zainteresovat na tom, jak tyto děti dopadnou, a hledat ty nejlepší; to znamená dodat jim motivaci, dodat jim odvahu, aby se na některé obory hlásily.
Ale já jsem už řekla, že do odborné debaty se v tuto chvíli nemohu pustit, protože ten problém je skutečně komplexní, a já se zdráhám tu říkat nějaká jednoduchá prohlášení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. A můžeme dále k další interpelaci, to je interpelace pana poslance Miroslava Opálky na ministra Petra Gandaloviče, opět ve věci ekonomického nájemného bytů. Další pak bude kolega Hrnčíř. Nyní pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nemá každý štěstí se v jednom dnu dostat dvakrát do interpelací a navázat plynně na tu předchozí.
Takže, pane ministře, Česká republika už u různých arbitráží a soudních řízení prohrála nemálo financí. My jsme se snažili přinést České republice pro případné jednání u Evropského soudu ve Štrasburku možnost, jak přinést argumenty o ekonomickém nájemném. Znovu kladu tedy otázku, kterou mi pan premiér nezodpověděl: Bude vláda či ministerstvo vaše či Český statistický úřad dělat takové šetření, jak jsme navrhli?
Pokud se podíváme pouze na tržní nájemné, tak samozřejmě že budeme hájit asi zájmy majitelů domů. Pokud budeme hledat jiné cesty, jak obhájit majitele, budeme hájit i zájmy českého státu. Je mi jasné, že v nově postavených domech nemůžeme hovořit o stejných číslech, ale tam, kde je účetní hodnota domu dávno odepsaná, musím říci, že je zvláštní, že je tam nájemné dražší než bydlení v soukromém rodinném domě. Je to v podmínkách Evropské unie a Evropy vůbec vcelku nenormální.
Takže abych to zkrátil. Otázka zní, zda budete hledat pro případné jednání ve Štrasburku cestu, jak ukázat na konkrétních číslech, že se jedná o nájemném 22 až 26 korun, které uhradí náklady na bydlení na metr čtvereční. Děkuji.
***