(11.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Čili když to zrekapituluji: Konvergenční program v příštím roce stanovil cíl 3,3 % HDP. Deficit, se kterým počítá tento návrh rozpočtu, je 4 % HDP. Kdybychom od těch 4 % odečetli půl procenta, které přidaly poslanecké pozměňovací návrhy, tak deficit v příštím roce by mohl být nikoliv 4 %, ale 3,5 % HDP. To znamená od konvergenčního programu by se lišil už jenom o dvě desetiny procenta HDP, to znamená, že by překročení konvergenčního programu nebylo 0,7 % HDP, ale 0,2 % HDP. To je myslím důležitá věc.
Pokud tady vedeme polemiky, vedeme diskuse, to je určitě důležité. Ale je důležité myslet na rozpočet vždy, když hlasujeme o nových zákonech. Myslet na rozpočet vždy, když hlasujeme o nových zákonech a zejména, pokud hlasujeme o návrzích, které nepředkládala vláda, ale které předkládají naši kolegové, protože v rozpočtových pravidlech je uvedeno, že u každého návrhu zákona je potřeba uvést také jeho rozpočtové dopady. To říkají rozpočtová pravidla republiky. Ale už neříkají, že u každého poslaneckého pozměňovacího návrhu je potřeba uvést obligatorně rozpočtové dopady. A to se tady v Poslanecké sněmovně neděje. Myslím, že by bylo dobré, kdybychom propříště zavedli praxi, třeba pro toto volební období, nevím, jak bude dlouhé, třeba pro toto volební období, ve kterém u každého poslaneckého pozměňovacího návrhu budeme požadovat rozpočtové dopady a budeme požadovat stanovisko Ministerstva financí, aby potvrdilo, zdali tyto rozpočtové dopady jsou stanoveny poslancem objektivně, či nikoliv. To pro informaci členů Poslanecké sněmovny a Senátu je velmi důležitá informace.
Já doufám, že se poučíme z toho, co se stalo na jaře letošního roku, a že podobným postupem v budoucnu budeme postupovat tak, abychom se vyvarovali toho, že schválením bloku poslaneckých pozměňovacích návrhů zcela vychýlíme rozpočtovou politiku mimo pásmo konvergenčního programu o půl procenta hrubého domácího produktu. To je poměrně velká suma - cca 20 miliard korun nových rozpočtových výdajů. Ono se to netýká jenom rodičovského příspěvku, ale víte, co všechno se schválilo: zvýšily se vdovské důchody na základě poslaneckého návrhu, zvýšilo se porodné na základě poslaneckého návrhu, zvýšily se platby státu za státní pojištěnce - to byl tuším senátorský pozměňovací návrh. Čili to byl skutečně velký balík, který nás v tuto chvíli dostal do situace, která je předurčena z hlediska mandatorních výdajů v roce 2007. Dvacet miliard korun. Deficit je 91 miliard korun. Kdyby se odečetly poslanecké pozměňovací návrhy, fakticky mohl být 71 miliard korun při všech ostatních problémech, které ve struktuře rozpočtu existují.
Nechci říci, že jediným problém českých veřejných rozpočtů je poslanecká nebo senátorská iniciativa na jaře letošního roku. Problémů veřejných rozpočtů je celá řada. Ale já jsem chtěl v tomto vystoupení právě na této půdě poukázat na jednu skutečnost, která nás hodně předurčila, determinovala z hlediska toho rozhodnutí, které je v tuto chvíli před námi.
Domnívám se, že situace českých veřejných rozpočtů není jednoduchá, ale v kontextu střední Evropy a v kontextu zemí, které jsou v našem sousedství, je tato situace stabilizovaná. Nelze Českou republiku srovnávat s Maďarskem. Deficit veřejných rozpočtů v Maďarsku v letošním roce bude cca 10 % hrubého domácího produktu. Deficit v České republice bude někde pod limitem 4 % hrubého domácího produktu. Maďarský deficit veřejných financí čili roční tempo zadlužování je zhruba dvaapůlkrát vyšší než v České republice. Celkový hrubý dluh Maďarska je 60 % hrubého domácího produktu. 60 % ročního HDP. Celkový veřejný dluh České republiky po započtení skutečně celého veřejného dluhu je 30 % hrubého domácího produktu. Celkový veřejný dluh ve vztahu k vyprodukovanému HDP je v České republice na úrovni 50 % maďarské skutečnosti. Maďarsko není žádný zářný příklad, Maďarsko je země, která má skutečně velké problémy a dlouhodobé problémy jak s ekonomickým, tak rozpočtovým vývojem. A proto si myslím, že nelze přirovnávat Českou republiku k Maďarsku, protože naše situace je lepší.
Nicméně rozpočet je potřeba dostat zpět do linie konvergenčního programu. Doufám, že se to v příštích letech podaří tak, aby pokračoval pokles deficitu veřejných rozpočtů, aby v příštích letech byla schopna Česká republika opět, byť možná upravený, konvergenční program v následujících letech plnit. To bych pokládal za velmi důležité.
Chci tedy znovu zdůraznit, že pokud jde o náš postoj, postoj sociálních demokratů k tomuto návrhu rozpočtu, je kardinální otázkou privatizace společnosti ČEZ.
Pokud jde o druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, třetí čtení, naše hlasování, tak bych chtěl říci, že pro nás bude velmi důležité, jakým způsobem budou vyřešeny, či aspoň zčásti vyřešeny některé vnitřní problémy, které ve struktuře rozpočtu jsou. Některé tam byly už v tom původním návrhu, některé problémy tam v nově přibyly v té závěrečné fázi rozpočtových prací. Já bych chtěl zmínit tři problémy z těch důležitých, které ve struktuře státního rozpočtu vidíme.
První problém, který byl obsažen již v původním návrhu - a teď se situace bohužel nezlepšila - je problém financování přímých plateb v oblasti zemědělství. Česká republika má možnost dofinancovat přímé platby na 70 % průměru Evropské unie. Ten návrh zatím tuto možnost zcela nevyužívá. To je jeden problém, který tam vidíme.
Další problém, který tam je a který se bohužel zhoršil v závěrečné fázi rozpočtových prací, je problém profinancování nového zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů. V původní předloze byla vytvořena rezerva 1,5 miliardy korun na profinancování náběhu nového zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů. To se týká platu policistů, hasičů, celníků a Vězeňské služby. Z 1,5 miliardy byla rezerva snížena na 1 miliardu. My se domníváme, že snížení může způsobit problémy při financování platů policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby v příštím roce.
Třetí problém, který vidíme ještě ve struktuře rozpočtu z těch řekněme významnějších, je problém profinancování dopadů nového zákoníku práce. V původním návrhu rozpočtu byla připravena rezerva v rozsahu cca více než 2 miliard korun na řešení možných rozpočtových problémů spojených s aplikací novely zákoníku práce od 1. 1. 2007. Rezerva byla zrušena a prostředky byly přesunuty na jiné typy výdajů, tuším, jak o nich mluvil pan ministr financí ve svém původním vystoupení. Zrušení rezervy nepokládáme za rozumný krok a rádi bychom o té věci vedli debatu během dalšího projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, abychom měli jistotu, že v příštím roce ve veřejném sektoru, v platech zaměstnanců veřejného sektoru, nenastanou poruchy, které by měly nějaké vážné dopady na vývoj reálných mezd u zaměstnanců veřejného sektoru.
Abych jenom nekritizoval, chtěl bych ocenit dvě důležité věci, které v rozpočtu zůstaly zachovány z té původní předlohy. První je valorizace důchodů v průměru o 500 korun, která již byla navržena v původní předloze, druhým je návrh na zvýšení platů ve veřejném sektoru v průměru o 5 %, jak to bylo navrženo v původní předloze. Jak valorizace důchodů, tak zvýšení platů bylo respektováno a je součástí tohoto návrhu rozpočtu, jak ho máme nyní v tuto chvíli k dispozici. To se domnívám, že je vedle těch negativních změn, ke kterým došlo, pozitivním prvkem.
Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení pana poslance Bohuslava Sobotky. Nyní mám avizovanou žádost na přerušení tohoto projednávaného bodu, a to na dobu půl hodiny pro jednání poslaneckých klubů. Sejdeme se tedy ve 12 hodin. Vyhlašuji tedy přestávku do té doby.
(Jednání přerušeno v 11.29 hodin.)
***