(11.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Je tedy evidentní, že chceme-li jít cestou změn a snížení výdajů v této oblasti, musí být reforma trhu práce provázena reformou sociálního systému. Tyto dvě věci jsou prostě spojitými nádobami. Není možné jedno dělat bez druhého a ten systém musí být nastaven tak, aby vedl k aktivnímu vyhledávání zaměstnání, k aktivní účasti na rekvalifikačních programech, k aktivní účasti na programech veřejně prospěšných prací.
Je tedy evidentní, že základním důvodem hlubokých deficitů je struktura mandatorních výdajů v České republice, že pokud nepůjdeme cestou změn v těchto mandatorních sociálních výdajích, jsou jakékoli úvahy o plnění maastrichtských kritérií a o snižování deficitu veřejných financí pouhými chimérami.
Já bych tady také chtěl vyjádřit své přesvědčení, že cestou k řešení těchto problémů nejsou škrty - pouhé škrty, to bych považoval za cestu velmi zpozdilou, nevhodnou a nesprávnou. Tou správnou cestou je cesta trpělivých systémových reforem v oblasti daňové, v oblasti sociálního systému, v oblasti trhu práce, v oblasti důchodového systému, v systému nemocenského apod. Pouze tyto promyšlené a na základě pokud možno širší politické shody přijaté hlubší reformy těchto systémů, trpělivě prováděné reformy, jsou podle mého názoru cestou, která může vést k tomu, abychom dostali dynamicky se rozvíjející deficity veřejných financí opět pod kontrolu. Jestliže tři uplynulé roky byly výrazem rozpočtové neodpovědnosti a dynamického nárůstu rozpočtových deficitů, jsem přesvědčen, že by mělo být zájmem celé české politické reprezentace tuto situaci zvrátit, dostat deficity veřejných financí pod kontrolu, nejít tou s prominutím tupou cestou pouhých rozpočtových škrtů, ale právě cestou trpělivých systémových změn v základních systémech, o kterých jsem tady mluvil. A doufám, že pro tyto kroky tady bude nalezena širší politická shoda v následujících letech.
Děkuji. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády Petru Nečasovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Bohuslav Sobotka. Připraví se pan poslanec Martin Bursík.
S faktickou poznámkou pan poslanec Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Já se omlouvám, pane místopředsedo. Děkuji za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo. Já bych chtěl říci jenom k tomu, co zde před chvílí zaznělo, že se pohybujeme v začarovaném kruhu pasivní účasti na příjmové stránce a hledání nějakých řešení v rámci výdajového systému a změny struktury mandatorních výdajů. Problém je totiž v tom, že nárůst mandatorních výdajů je v určité úměře také s nárůstem nezaměstnanosti, která v této historii je a také v nízkých mzdách. Protože i ten, kdo je zaměstnaný a má nízkou mzdu, tak pobírá různé dávky, alespoň tedy státní sociální podporu. A proto si myslím, že ten hlavní úkol, který by měl být plněn, je aktivní politika zaměstnanosti cestou podpory různých projektů. Zde už bylo něco realizováno, ale myslím si, že se můžeme poučit od Finska a jiných států a hledat zdroje především v tam, jak zabezpečit práci lidem, dobře placenou práci, kteří budou odvádět daně, zdravotní a sociální pojištění a nebudou čerpat dávky, protože na ně nebudou mít v tomto případě nárok.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto návrhu zákona o státním rozpočtu také i jménem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické. Ale dříve než se tak stane, tak bych se rád ještě vyjádřil také k vystoupení pana místopředsedy vlády Nečase, který zde mnoha slovy hovořil o mandatorních výdajích.
Když jsem ho poslouchal, tak jsem si vzpomněl na román George Orwella 1984. A ti z vás, kdo ho četli, tak si jistě vzpomenou, že tam se používala takzvaná nová řeč - newspeek. Součástí toho newspeeku byly i takové pojmy, kdy byla snaha nahradit pojem válka pojmem mír, ministerstvu vnitra se tuším říkalo ministerstvo lásky, a já mám takový pocit, že pan místopředseda Nečas v tom svém vystoupení nám tady předvedl takový rozpočtový newspeek, který s oblibou používá, a myslím si, že ho s oblibou používá i Občanská demokratická strana. Protože on zde hovořil o mandatorních výdajích a o tom, že je nevhodná struktura mandatorních výdajů. To je myslím klasický výraz, který se v tomto rozpočtovém newspeeku velmi často používá. A říká, že ta struktura mandatorních výdajů je nevhodná a že je potřeba ji změnit. Ano, i slovo změnit se používá v tomto rozpočtovém newspeeku. A také říkal, že je potřeba je změnit tak, aby se nesnížily.
Pokud tomu dobře rozumím, a čeština má jenom omezené množství výrazů, které lze v této souvislosti spisovně používat, pak tedy pokud máme změnit mandatorní výdaje, můžeme je podle mého názoru snížit, nebo je podle mého názoru můžeme zvýšit. Pokud je pan místopředseda Nečas nechce snižovat, pak podle mého názoru jedinou možností, jak je změnit a současně změnit jejich strukturu, je zvýšit mandatorní výdaje. A to předpokládám, že také nechce činit, pokud zde hovořil o tom, že jsou tyto mandatorní výdaje příliš vysoké. Pak si myslím, že by bylo dobré, kdybychom se vrátili k češtině a hovořili o těch věcech tak, jak jsou.
Jestliže někdo kritizuje strukturu mandatorních výdajů, měl by říci, že jsou tedy buď příliš nízké, nebo příliš vysoké, a pokud se domnívá, že jsou příliš vysoké, měl by navrhnout jejich snížení. A pokud chce navrhnout jejich snížení, pak by měl také říci, v čem je chce snížit. Takové řeči já bych rozuměl a o tom by se určitě tady v Poslanecké sněmovně dalo diskutovat, ale nerozumím rozpočtovému newspeeku, který je zde předváděn a ze kterého si skutečně člověk nedokáže vůbec nic vybrat.
Tak - je nevhodná struktura mandatorních výdajů nebo není! A pokud ano, máme je snížit, nebo je máme zvýšit! Co jiného s nimi můžeme udělat! Můžeme je restrukturalizovat tak, aby byly pořád stejné. To si také dokážu představit z hlediska struktury mandatorních výdajů, že to můžeme udělat. Můžeme změnit jejich strukturu, ale z hlediska rozpočtového dopadu to může zůstat stejné.
Já řadu let pracuji v rozpočtovém výboru a působil jsem také řadu let na Ministerstvu financí. A naučil jsem se rozumět tomu, jak lze provést restrukturalizaci mandatorních výdajů, aby to nemělo dopady na státní rozpočet, nebo aby to mělo na státní rozpočet. A jestliže to má dopady na státní rozpočet, tak to má vždycky dopady - buď ve formě snížení výdajů, nebo to má dopady v podobě zvýšení výdajů. Tak mluvme prosím jasně a myslím si, že takovéto fráze a mnohoslovné projevy v této souvislosti nemají příliš velký význam a nikam nás neposouvají.
A nyní k návrhu rozpočtu. Já chci přivítat, že návrh rozpočtu, tak jak je zde předložen, má deficit v rozsahu 91 miliard Kč. Velmi se tento návrh přiblížil k původnímu návrhu, který ještě připravovala minulá vláda, ve které jsem měl možnost pracovat jak ministr financí. My jsme připravili návrh deficitu státního rozpočtu v rozsahu cca 88 miliard Kč. Těch 88 miliard Kč bylo podmíněno čtyřmi faktory, které bych zde chtěl zmínit.
Za druhé, za prvé a za třetí - budou přijaty tři zákony, které ještě vláda, ve které jsem měl možnost pracovat jako ministr financí, předložila do Poslanecké sněmovny. To znamená - bude schválena novela zákona o nemocenském pojištění, bude schválena novela zákona o spotřební dani a bude také odložena účinnost zákona o civilní státní službě. Tyto tři novely nyní Poslanecká sněmovna projednává a já bych chtěl podpořit za sociální demokracii projednání a schválení těchto tří novel v podobě, tak jak sem do Poslanecké sněmovny byly předloženy.
Musím říci, že zejména pokud jde o zákon o spotřebních daních, existují zde určitá rizika v podobě poslaneckých návrhů, které se objevily při projednávání ve výborech, které mohou změnit rozpočtové dopady zákona o spotřebních daních. A jelikož tento návrh zákona o státním rozpočtu je založen na fikci, že tyto zákony budou přijaty, a podle mého názoru je to reálný předpoklad, že budou přijaty do konce letošního roku, pak si myslím, že by bylo dobré, aby se zde ministr financí či předseda vlády jasně vyjádřili k tomu, v jaké podobě bude vláda podporovat doprojednání těchto tří novel zákonů v Poslanecké sněmovně. Zda to bude ta podoba, která je v kontextu státního rozpočtu, anebo zda to bude podoba, která v kontextu státního rozpočtu není.
Abych to uvedl na konkrétním příkladu. Pokud jde o novelu zákona o spotřebních daních, objevují se zde návrhy, které by umožnily nižší zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků. Nebo se zde objevují návrhy, které by měly plošně snížit zdanění pohonných hmot v České republice. Tohle všechno jsou návrhy, které mají rozpočtové dopady. Ty rozpočtové dopady nelze zanedbat. Ony se pohybují v rozsahu pěti, dokonce až sedmi miliard Kč na příjmové straně státního rozpočtu.
***