(17.50 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Já si dovolím zopakovat hlasování o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Bude to hlasování pořadové číslo 68, které tímto zahajuji, a táži se, kdo je pro návrh na vrácení, nechť stiskne tlačítko ano a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 68 se pro návrh na vrácení z přítomných 124 poslanců vyslovilo 84. Tento návrh byl tedy přijat.
Tímto končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu hejtmanovi, i panu zpravodaji samozřejmě.
Dalším pevně zařazeným bodem pro dnešní odpoledne je bod číslo 12, tedy
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 36/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Petr Nečas. Pane místopředsedo, ujměte se prosím slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, návrh zákona ze dne 30. srpna letošního roku, který máme jako sněmovní tisk číslo 36, představuje dílčí novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a jeho účelem je změna sazby pojistného na nemocenské pojištění, které mají odvádět zaměstnavatelé v roce 2007 a v roce 2008. Tato změna je podle důvodové zprávy vyvolána dopadem nové úpravy nemocenského pojištění, to je zákony číslo 187/2006 Sb. a číslo 189/2006 Sb., na státní rozpočet a ke zmírnění tohoto dopadu v následujících dvou letech se navrhuje postupný přechod na cílovou sazbu pojistného na nemocenské pojištění.
Dovolte mi připomenout, že podle návrhu zákona by v roce 2007 sazba pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů činila 3,3 % z vyměřovacího základu, tj. jednalo by se o stejnou sazbu jako v roce letošním, a v roce 2008 by tato sazba činila 2,3 %. V návaznosti na tyto změny sazeb by byla zaměstnavatelům v roce 2007 refundována ze státního rozpočtu náhrada mzdy, kterou by byli podle nové úpravy od 1. ledna 2007 povinni vyplácet svým zaměstnancům v plné výši, a v roce 2008 by se refundace týkala poloviny této náhrady mzdy. Tato opatření znamenají vylepšení bilance příjmů a výdajů nemocenského pojištění ve srovnání se schválenou úpravou, a to v roce 2007 o 8,4 miliardy korun a v roce následujícím o 4 miliardy korun. Již schválená sazba pojistného ve výši 1,4 % by tak platila až od roku 2009, kdy by také již nedocházelo k refundaci vyplacené náhrady mzdy u všech zaměstnanců. Refundace ve výši poloviny této náhrady by se týkala jen zaměstnanců se zdravotním pojištěním.
Chtěl bych velmi zdůraznit, že tento návrh má výrazný dopad na bilanci státního rozpočtu, na předložený státní rozpočet, připomenout také to, že ve výboru pro sociální politiku byly předloženy některé pozměňovací návrhy. Výbor pro sociální politiku doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit s návrhem zákona souhlas a já bych chtěl zdůraznit, že vzhledem k návrhu státního rozpočtu buď tuto verzi, nebo případně verzi odkládací, která by odložila platnost tohoto zákona o jeden rok, by podle mého názoru bylo nesmírně užitečné přijmout, protože nepřijetím některé z těchto dvou variant by se deficit státního rozpočtu pro příští rok prohloubil téměř o 9 miliard.
Dovolím si upozornit, nebo připomenout také skutečnost, že tento návrh zákona, schválený těsně před volbami, má dopady ve výši vzniku deficitu systému nemocenského pojištění, ve výši více než 4 miliardy korun ročně, že si chybnost přijetí takto koncipovaného zákona uvědomila zřejmě i bývalá vláda, proto v podstatě několik týdnů po vstoupení tohoto zákona, po jeho definitivním schválení začala pracovat na jeho novele právě s vědomím rozpočtových dopadů této úpravy. Smyslem navržených opatření, která byla navržena ještě minulou vládou, je právě zvrátit nepříznivý trend vývoje systému nemocenského pojištění s dopadem do státního rozpočtu, kdy by tento systém v původní podobě, jak jsem již řekl, generoval deficit. V této upravené podobě by po dva následující rozpočtové roky generoval částku, která je plusová - ale znovu opakuji, za cenu, kdy se zaměstnavatelům nesníží sazba pojistného, čili oni budou nadále zatíženi plnými administrativními náklady zavedení tohoto systému s tím, že nedostanou úsporu na pojistném. Čili tento návrh je řešen čistě ve prospěch státního rozpočtu, čistě ve prospěch veřejných financí, v mnoha ohledech na úkor zaměstnavatelů.
Tady je také nezbytné zdůraznit, že návrh, který byl prohlasován v minulém volebním období, de facto - a je zajímavé, že pro něj byla i řada levicových hlasů - znamená privatizaci prvních 14 dnů nemocenské, protože se převádí platba nemocenské na platbu ze soukromých subjektů.
Nicméně, jak již jsem řekl, vzhledem k rozpočtovým dopadům Poslanecká sněmovna podle mého názoru má na výběr pouze dvě možnosti. Buď odložit platnost celého tohoto nového systému nemocenské, znovu se vrátit k jeho fiskálním dopadům a zkonstruovat celý systém tak, aby měl například stejný efekt jako na Slovensku - kde, pokud si vzpomenete na vystoupení pana poslance Škromacha v průběhu prvního čtení, tak on velmi plédoval pro tuto slovenskou zkušenost, nicméně tak nějak zřejmě opomenul zmínit zavedení částečných garančních lhůt do tohoto systému, jinými slovy, že maximální sazba vyměřovacího základu u této nemocenské je tam 55 %, na první 3 dny 25 %. Čili pokud by toto měla být změna politiky sociální demokracie, tak já bych ten systém nemocenské viděl jako podstatně efektivnější, který by byl takto konstruovaný, byť nám by se na něm nadále mnohé nelíbilo, přesto by to byl vhodnější systém než ten, který byl schválen v minulém volebním období, a pokud tedy pan poslanec Škromach se přihlásil v průběhu prvního čtení tohoto zákona k tomuto slovenskému systému a horoval tady pro jeho přednosti, tak si myslím, že jsme nakročili pozitivním směrem k dosažení širší politické shody nad systémem nemocenského pojištění. A já jsem hluboce přesvědčen o tom, že u pojistných systémů mají být nalézána taková politická řešení, která mají širší politickou podporu, aby nepodléhala výkyvům politického cyklu a změnám v rámci politického spektra, a do tohoto pojistného systému samozřejmě je třeba zařadit i nemocenské pojištění.
Nicméně znovu opakuji, základním motivem předložení těchto novel jsou dopady do státního rozpočtu, kdy máme na výběr dvě varianty: buďto celý systém o rok odložit, což by byla podle mého hlubokého přesvědčení cesta nejlepší, anebo přijmout tento návrh, který vede k tomu, že místo generování deficitu je v následujících dvou letech generován mírný přebytek, konkrétně v příštím roce 8,4 miliardy, v roce přespříštím zhruba okolo 4 miliard. Takže bych doporučil Poslanecké sněmovně, aby po shromáždění pozměňovacích návrhů v rámci druhého čtení, aby tento návrh byl postoupen do třetího čtení.
Děkuji.
***