Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(11.50 hodin)
(pokračuje Schwippel)

K tomu přistupuje ta věc, že smluvními stranami této úmluvy nejsou ani zdaleka všechny členské země Evropské hospodářské komise. A kdyby to bylo tak, že jsou ty státy, které dosud nepřistoupily k této úmluvě, nějaké bezvýznamné země, tak by to nebylo tak vážné, ale tuto úmluvu neratifikovaly Rusko a Spojené státy. A Kanada k ní vyjádřila významné rezervace, což je dáno v podstatě jejím federálním uspořádáním, ale tyto rezervace kritizovaly mimo jiné Švédsko, Španělsko, Francie a další země.

Čili je otázka, zda za situace, kdy ani ne všechny státy Evropské hospodářské komise, a dokonce ani ne některé z těch nejvýznamnějších států tuto úmluvu ratifikovaly, zda má význam a smysl ji rozšiřovat i mimo území Evropské hospodářské komise. Snad se mnou budete souhlasit, že za situace, kdy úmluvu neratifikovaly Spojené státy americké, které jsou zodpovědné za 1/4 světové ekonomiky, tak to má velký dopad na smysl a význam této úmluvy. Ostatně podobně jako Spojené státy neratifikovaly ani Aarhuskou úmluvu, na niž se také v této předkládací zprávě odkazuje, a neratifikovaly ani Kjótský protokol.

Takže tolik moje poznámky k té úmluvě. Věřím, že budeme mít možnost se o nich pobavit ještě na jednání výboru. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan poslanec Martin Bursík.

Poslanec Martin Bursík: Děkuji. Dámy a pánové, já bych jenom krátce chtěl reagovat na ten předchozí příspěvek, protože si myslím, že v té argumentaci v závěru toho příspěvku pan kolega poslanec v podstatě vysvětlil, proč bychom měli ty dodatky Espoo konvence přijmout.

Fakt, že Spojené státy a další země neratifikovaly Aarhuskou úmluvu, kterou jsem shodou okolností podepisoval v roce 1998, ještě nevedl Parlament České republiky k tomu, abyste nepřijali zákon o právu na informace a zákon o právu na informace o životním prostředí. A tyto instituty se osvědčují, implementovali jsme je do našeho právního řádu bez ohledu na toto. Stejně tak má Česká republika vlastní program ochrany klimatu, má vlastní strategii, jak snižovat emise skleníkových plynů. A to, že některý stát, sic významný, se rozhodne nepřistoupit k nějaké úmluvě, ještě není důvodem pro to, aby celé společenství, téměř kompletně OSN, se rozhodlo tím pádem rezignovat na praktické kroky k realizaci té úmluvy, která je velmi praktická a která je postavena na základním principu, že řada činností, které jsou definovány v té příloze, má vliv na životní prostředí, které přesahuje hranice a má často i globální charakter.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Bursíkovi. Hlásí se ještě někdo? Pokud ne, tak rozpravu končím.

Já vás odhlásím a poprosím o novou registraci, abychom se nedostali do problému při hlasování o přikázání návrhu k projednání zahraničnímu výboru. Jsou nějaké další návrhy? Nejsou.

Takže v hlasování pořadové číslo 45 rozhodneme o přikázání zahraničnímu výboru. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 119 poslanců, pro bylo 114, nikdo proti. Návrh jsme přikázali zahraničnímu výboru.

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je

31.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení
dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,
která byla podepsána v Praze dne 8. června 2006
/sněmovní tisk 27/ - prvé čtení

Je to příležitost pro ministra financí Vlastimila Tlustého.

Ministr financí ČR Vlastimil Tlustý Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jedná se o novou mezinárodní smlouvu, která nahradí smlouvu, jejíž účinnost končí. Jak bylo uvedeno, jedná se o smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato nová smlouva tak jako u všech podobných smluv vychází z daňových zákonů obou zemí a nestanoví tak daňovým subjektům žádné jiné povinnosti než ty, které jsou již v těchto zákonech obsaženy.

Cílem této smlouvy o zamezení dvojího zdanění je samozřejmě podpořit ekonomické aktivity subjektů na obou stranách, to znamená v České republice a v Rakousku. Doporučuji proto sněmovně, aby tento návrh podpořila.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Vlastimilu Tlustému. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Hamáček.

Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi jenom krátce doplnit vystoupení pana minstra v tom, že je to smlouva, která je vypracována na základě vzorových modelů OECD a OSN tak, aby došlo k objektivnímu rozdělení práva na daň jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy. A jak již pan ministr řekl, nahrazuje smlouvu, která byla sjednána ještě za doby bývalé Československé socialistické republiky.

Má pouze jedno specifikum, že může do jisté míry ovlivnit obdobnou smlouvu s dalším členským státem Evropské unie, a to s Belgií, a to ve vztahu ke zdaňování průmyslových licenčních poplatků, kde po vstoupení této smlouvy v platnost se použije nižší sazba daně.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Hamáčkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím.

Připomínám, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Nikolivěk.

V hlasování pořadové číslo 46, které jsem zahájil, se ptám, kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 131 poslanců, 109 bylo pro, nikdo proti. Návrh na přikázání byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým je bod

Prosím pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby se ujal slova a návrh uvedl.

Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych pokud možno velmi stručně uvedl tento soubor mezinárodních smluv, který zde dnes projednáváme a který pro český právní řád bude mít, pokud jej přijmeme, docela závažné důsledky. A já se za to přijetí již předem přimlouvám.

V zásadě dnes projednáváme čtyři mezinárodní smlouvy. Byly panem předsedajícím již zmíněny. Já je pouze zopakuji. Jedná se o Druhou dodatkovou úmluvu o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, dále pak o Dodatkovou úmluvu o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. A pak dále jsou to dvě mezinárodní smlouvy mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Jedna se týká vydávání, druhá dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými se týká vzájemné právní pomoci.

***