(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)
A nyní k návrhu nebo k názoru, který tady přednesl pan kolega Liška. Chtěl bych vaším prostřednictvím, paní předsedající, sdělit panu kolegu Liškovi, že nejde o žádné legislativní kutilství. Chci to říci všem ostatním. Návrh zákona, ano, vychází z jednou již přijatého ústavního zákona o jednorázovém referendu. Prostudujte si, vážení kolegové, kteří jste tak legislativně zdatní, nebo zdatnější než já, alespoň zásady tvorby legislativního procesu, zásady tvorby ústavních zákonů. A co mě tedy opravdu pobavilo, bylo sdělení pana kolegy Lišky, že nemáme věci, které se řeší obyčejným zákonem, v tomto zákoně. Ano, nemáme, protože jde o ústavní zákon a věci, které jsou věcí obecného zákona, do ústavy prostě nepatří. A já se nenechám vyprovokovat kýmkoli, abych psal do ústavní normy cokoli, co lze řešit zákonem obyčejným, tedy který je schvalován prostou většinou poslanců. Prostě to neudělám, protože na rozdíl od jiných si svého právnického vzdělání vážím a legislativních procedur si také vážím a prostě se k tomu nesnížím. To, co patří do ústavy, nechť je ústavy. To, co patří do obyčejného zákona, nechť je v obyčejném zákoně. Já to takto dodržovat budu a jsem přesvědčen o tom, že to tak má být.
Pokud jde o věci, které řekla zcela vážně paní zpravodajka. Ano, otázka je velmi široká a je také velmi vážně míněna. Ale já jsem ve svém úvodním slově řekl, a paní zpravodajka jako kolegyně právnička velmi dobře ví, že i otázka bude předmětem nejvážnějšího jednání v ústavněprávním výboru. Bude, samozřejmě. Protože to, co má být předmětem té otázky, je nejzákladnější věcí a největší debata je vždycky v každém referendu právě o otázce. A pokud jde o 50 procent všech, samozřejmě, to jsem řekl ve svém úvodním slově, že o tom bude jednání ve druhém čtení.
A teď k tomu, co mě zarazilo ve vystoupeních, která se týkala návrhu zákona, že smlouva nemusí být známa. Ano, smlouva nemusí být známa, ale přece to neznamená, že za to odpovídá navrhovatel zákona. Za to odpovídá někdo jiný. A já jsem zase - kdo mě poslouchal - v úvodním slově řekl docela vážně, že o těchto záležitostech jednal už bývalý ministr Tvrdík, bývalý ministr Svoboda, bývalý ministr Kühnl, a nic o tom nezveřejňovali. A ta debata, když se dostala prostřednictvím novin ve Spojených státech amerických do veřejné debaty v českém prostředí, tak se dostala do veřejného povědomí právě proto, že tady chce někdo lidi obejít. A to si občan České republiky nejenže nezaslouží, ale nemůžeme ho považovat za tak, promiňte mi, hloupého, že by se svým způsobem k tomu nechtěl vyjádřit.
Pokud jde o obecné referendum, mohu sdělit, že obecné referendum Komunistická strana Čech a Moravy vždycky podporovala a já osobně podporuji a jsem ochoten pracovat na kterémkoli zákonu o obecném referendu. Budu na něm spolupracovat, předložil jsem osobně dvakrát takový návrh zákona a klidně budu spolupracovat na něm s kýmkoli z této Poslanecké sněmovny, a vůbec nejde o žádný politický zápas před volbami. My jsme si to před volbami nevymysleli, my jen říkáme - tak jak se prodlužovaly ustavující schůze Sněmovny, tak to prostě přišlo na řadu dnes. Nebo to mohlo přijít v pátek. Mohli jste navrhnout klidně, vážení kolegové, vážené kolegyně, návrh tohoto bodu až na úterý, já bych se nezlobil. Ale v tomto ohledu já považuji za potřebné říci, že návrh byl podán opravdu v létě a to, že je konec října a že teprve teď projednáváme návrhy zákonů z července a srpna, není problém můj.
A k té malé informovanosti - z toho neobviňujte ty navrhovatele. Z toho obviňujme ty, kteří nám ty informace nechtějí dát. A to je přece dost základní věc.
Já jsem přesvědčen, že návrh zákona je kvalitně legislativně zpracován, že některým může vadit to nebo ono, že to je samozřejmě předmětem jednání ve druhém čtení, projednávání ve výborech a že - znovu opakuji - jsem připraven ke kompromisům, které tady jsou. Opravdu nechci mluvit o tom, co jsou raketové základny tady u nás, protože tento zákon to neřeší. Ten řeší postup, aby se občan České republiky jako svobodný občan suverénního státu mohl vyjádřit k této otázce, která ho enormně zajímá. Kdyby to nikoho nezajímalo, tak by to pravděpodobně nebylo ani předmětem veřejné debaty.
Děkuji jenom těm, kteří se vyjadřovali k návrhu zákona, nikoli těm, kteří mluvili k jinému bodu. Děkuji vám. (Poslanci KSČM tleskají.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Vojtěchu Filipovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Petr Pleva s připomenutím svého procedurálního návrhu, takže já ho požádám, aby ho osvěžil poslancům a poslankyním, abychom věděli přesně, o čem budeme hlasovat.
Poslanec Petr Pleva: Abychom to měli úplně přesně - zní to takto: Navrhuji přerušení tohoto bodu a odročení do doby obdržení oficiální žádosti vlády Spojených států amerických o rozmístění prvků protiraketové obrany.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, k návrhu kolegy Plevy mohu sdělit jako navrhovatel jedině to, že tím podstatně vyřazuje jednání ve výborech, kdy tento zákon nebude připraven, byť by třeba právě k té žádosti připraven být měl.
***