(10.20 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Ale to neznamená, že považujeme referendum v takovýchto významných otázkách za něco, co je nějak z ústavního hlediska podivné a před čím máme občany chránit. Proč bychom měli občany chránit před tím, aby se projevili, aby projevili svou vůli v otázkách, které se týkají jejich základní existence?
Já vím, že ODS má zvláštní postoj k zastupitelské demokracii, že si opravdu myslí, a setkali jsme se s tím vždycky při jednání o řadě návrhů obecného referenda, které ústava předpokládá, ale nebylo až dosud přijato právě především pro odpor ODS, že ODS vychází z toho, že občané jednou za čtyři roky odevzdají svůj hlas ve volbách, teď chtějí, aby to udělali častěji nebo rychleji, a že to stačí, a pak už jenom zastupitelé rozhodují o všem. A já si myslím ale, že to tak není, a dobře víme, že současná demokracie nejenom u nás, ale v celém světě se nachází v určité krizi, že dochází k vyprázdnění demokratických institucí, tak jak jsou institucionalizovány. Všude se řeší otázka, jak umožnit, aby občané měli větší vliv na politiku a aby to odcizení, které existuje, které se projevuje mj. i tím, že pozice poslanců je na předposledním místě, pokud jde o jejich prestiž, aby toto odcizení bylo určitým způsobem překonáváno. Čili v tomto směru referendum v důležitých otázkách nejenom vnitřní, ale i zahraniční politiky je jedním z prostředků, který umožňuje tento problém - nechci říct vyřešit, protože vyřešit se nedá, ale aspoň jeho vážnost zmírnit.
A teď zřejmě ty věci nejsou tak časově naléhavé, tak máme čas, ale neměli bychom ustupovat od zásadního problému, že referendum v našem ústavním systému chybí, a jestliže tedy není vůle přijmout ústavní zákon o obecném referendu, nevyhýbejme se tedy tomu, uplatnit aspoň speciální referendum v nejzávažnějších otázkách. A k takovým nepochybně tato otázka patří a zájem veřejnosti o to, který se projevil nejrůznějším způsobem, není nějakým mediálním způsobem uměle probuzen, ale je to zájem skutečný.
Paní poslankyně Parkanová mluvila o tom, že to má umožnit vyvolat tady vlnu antiamerikanismu. Já si prostě myslím, že to je velmi laciná insinuace. Odpor k zahraniční police W. Bushe není vůbec něčím, co by bylo antiamerikanismem. Prostě odpor vůči jeho politice zejména v Iráku dneska v Americe převládá a v tomto směru i v EU, jak známo, byla řada států, která tuto zahraniční politiku USA nesdílela. Neměli bychom demagogickým způsobem znevažovat diskusi o vážných otázkách, k nimž patří i to, jakou povahu má transatlantické společenství, jestli tedy Evropa je v pouhé pozici vazala nebo satelitu USA, anebo jestli má pozici rovného partnera. A já se hlásím k tomu, abychom my jako člen NATO i jako člen EU v rámci možností, říkám v rámci možností, protože samozřejmě možnosti malého státu a možnosti současné hypervelmoci nejsou rovné, ale v rámci možností, abychom se chovali důstojně a uplatňovali svou vůli, a to je vůle ne nás jenom tady, ale to je vůle našich občanů. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. A prosím nyní dalšího z kolegů, pana kolegu Oldřicha Vojíře, který se přihlásil do této obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte i mně možná přičinit pár myšlenek k problematice, která by se možná mohla jevit, že nemá žádné dočinění z oblasti hospodářství, ale ono to není úplně pravda.
Já rozumím tomu, že tak citlivá otázka, jako je umístění ať už by to byly rakety, ať už by to byl jiný systém monitorovací nebo cokoliv jiného, co prostě má dopad na latentní válečný stav, je velmi citlivou otázkou, je to složité a komukoliv, koho byste potkali na ulici, byste položili jednoduše otázku, jestli cítí nezbezpečí, tak vám zřejmě odpoví, že ano. Přeci všichni bychom cítili nebezpečí, když na našem území budou buď rakety, byť obranného typu, nebo monitorovací systém, protože bude-li existovat nějaký protivník, jako že určitě může existovat, tak se bude snažit takovýto systém nějakým způsobem zničit. To je logické.
Otázkou je, jestli máme podlehnout té myšlence, kterou nám samozřejmě i ten protivník se snaží vždy implantovat, že on válčit nechce, on žádné nekalé úmysly nemá a že je má ta druhá strana a že ta druhá strana v podstatě pouze kvazi se brání, že ona v podstatě chce útočit. To je věc, která je velmi složitá, hrají v tom emoce, hrají v tom informace a dezinformace velmi důležitou roli.
Já se podívám na tu věc ještě právě z onoho hlediska hospodářského. Zda bude, či nebude referendum, to je určitě na rozhodnutí Sněmovny o takovéto citlivé otázce. Já jsem spíše zastánce, že každá politická strana ve volbách by o takové otázce měla být schopna diskutovat, nabízet řešení a pak by to vláda měla rozhodovat, ale to je možná můj pohled na věc.
Ale ta hospodářská rovina je také zajímavá, neboť budeme-li partnery v takovýchto obranných projektech s vysokou mírou sofistikovaných technologií, tak je velmi pravděpodobné, že budeme mít šanci nejen technologii znát a ovládat, ale i participovat třeba na jejím vývoji. A já jsem, kdykoliv jsem byl v cizině, se snažil komunikovat o tom tak, že my bychom rádi, aby na území ČR vzniklo jakési Silicon Valley pro high tech technology nebo vysoce sofistikované technologie, a to je jedna z cest. Tak já vám tady říkám ještě jeden pohled, jeden rozměr na tuto otázku, nikoliv zahraničněpolitický, nikoliv jenom lidský, ale i ten hospodářský. A já bych chtěl, abychom i z tohoto pohledu zvažovali, zda přistoupíme k referendu a jak, anebo zda k němu nepřistoupíme a svěříme toto rozhodnutí vládě.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Oldřichovi Vojířovi a mám zde další přihlášku, a to od pana kolegy Pavla Severy. Prosím ho tedy o slovo.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, dobrý den. Nechci hovořit dlouho, jenom bych rád řekl něco, co mě napadlo, když jsem slyšel několik předřečníků.
V minulém volebním období jsme byli na mnoha jednáních Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance. V tomto shromáždění jsou zastoupeni poslanci ze všech států Aliance plus státy, které do Aliance chtějí vstoupit. Jsou tam poslanci z levého i pravého spektra, jsou tam socialisté, jsou tam demokrati, jsou tam republikáni. Vždycky jsem zaznamenal na tomto fóru velkou snahu problém diskutovat skutečně věcně a zodpovědně - z jednoho prostého důvodu: protože bezpečnost je nedělitelná. Buď bezpečnost je, anebo není. Nic mezi tím neexistuje.
Po pravdě řečeno, když do těchto otázek začneme vtahovat politiku, jestli je někdo z opozice, někdo z koalice, jestli někomu se líbí víc vyhýbat se rozhodnutí tím, že zřídíme referendum, tak je to vždycky špatně. Já se domnívám, že v tuto chvíli přece nikdo z nás, a já se přiznám, já ty informace nemám, a to jsem z výboru pro obranu, kde bychom těch informací měli mít nejvíc, tak já nevím, jestli tady bude základna toho či onoho typu, jestli tady vůbec ta základna má být.
***