(10.10 hodin)
Poslanec Tomáš Dub: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přeji hezký den. Naváži na svého předřečníka Davida Šeicha a budu pokračovat - trochu stručně a lakonicky.
Protože jsou volby, máme bod č. 24 - protiraketová obrana. To je ten hlavní důvod, proč to tady probíráme.
Já bych chtěl říci, poznamenat a zopakovat, aby to nezapadlo, že otázky národní bezpečnosti jsou vždycky prioritní a vysoce profesionální věc. Bezpečnost naše, NATO, Evropy, našich spojenců ale nemá být rukojmím předvolebního boje. Tomu snad všichni rozumíme.
Buďme ale rádi, že můžeme diskutovat antirakety tady na půdě Parlamentu. Protože když jsou ty volby, tak já bych rád připomněl 80. léta. Vzpomínáte si, jak Sověti rozmísťovali útočné střely SS-20 na našem území? Střely, které mohly nést jadernou hlavici? Vzpomínáte si na to? Tak přesně proti těmto střelám je stavěn tento systém. Chtěl bych říct, že vaši předchůdci z KSČ se tenkrát nikoho neptali. Ale kdyby se tenkrát někdo zeptal, ozval, tak by ho zavřeli.
Děkuji. (Potlesk klubu poslanců klubu ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Dubovi. Prosím nyní pana kolegu Ondřeje Lišku, po něm bude mluvit zatím poslední přihlášený pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Ondřej Liška: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, postoj zelených v této otázce je myslím dostatečně dobře znám. Je negativní z řady ohledů, ale myslím si, že tohle není chvíle, kdy bychom se měli zabývat všemi pro a proti. Myslím, že jsme zameškali spoustu času, a to je vinou minulé a částečně současné vlády.
Věnujme se, a alespoň já bych se chtěl věnovat, podívat spíše na ten samotný návrh legislativně. Neodpustím si ovšem jednu věc. Totiž rád bych vyzval našeho ministra zahraničí k tomu, aby zveřejnil nebo zasadil se o zveřejnění studie, kterou NATO zpracovalo a zveřejnilo letos na jaře, čítá téměř 10 tisíc stránek, která velmi podrobně popisuje potřeby této protiraketové obrany. Nicméně tato studie je tajná, veřejnost s ní by seznámena být měla, já myslím, že tomu nic nebrání, nějaké kultuře, diskusi a věcnosti by to jistě prospělo.
My zelení považujeme tento návrh ústavního zákona o referendu o umístění prvků protiraketové základny USA za jakýsi výraz legislativního kutilství. Úroveň návrhu je bohužel velmi špatná. Je vlastně otázkou, zda by něco takového bylo vůbec vykonavatelné, přestože autor hledal zřejmě inspiraci v opsání pasáží ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu k přistoupení České republiky k Evropské unii.
Ten návrh zákona pro nás dosti chaotickým způsobem kombinuje prvky obecného referenda, to znamená podpisové iniciativy, a jednorázového referenda, tj. formulace výhradně otázky přímo v zákoně. Myslíme si, že nesmyslné jsou i podmínky pro vyhlášení referenda podle článku 2. Z něj vyplývají dokonce tři různé důvody vyhlášení, a to buď doručení petice, nebo návrh jedné z komor Parlamentu, anebo žádost USA o to, že mají o umístění základny vůbec zájem. To má znamenat, že v prvních dvou případech se referendum vyhlásí, pokud USA žádný zájem neprojeví? K čemu takové referendum vlastně nakonec bude? A vice versa: Ve třetím případě se vyhlásí referendum automaticky, bez ohledu na žádost komory či existence petice? Proč pak vůbec nějaká petice existuje?
Obecně vzato, není správné, navrhuje-li někdo bez důkladnější přípravy odborné diskuse novelu ústavy, která opět i s tímto zákonem souvisí. Podotýkám, že by šlo letos již o třetí samostatný záměr novely ústavy. Tím prvním je novela ústavy, která je již v legislativním procesu, a jde o návrh KDU-ČSL na omezení imunit, druhou je senátní návrh ve věci přidání jednoho důvodu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a třetí by byla tato kompetenční novela.
K tomu lze snad jen podotknout, že nestačí do ústavy doplnit další dvě kompetence Ústavního soudu, ale je třeba také nějak upravit proces řízení o těchto otázkách, to je souběžně přijmout též novelu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Závěrečný článek o účinnosti zákona dnem vyhlášení jen podtrhuje řekl bych chaos tohoto návrhu. Bývá jinak dobrým zvykem, že zákony by měly projít určitou dobou od vyhlášení ve Sbírce do nabytí účinnosti, takzvanou legisvakanční lhůtou, aby se s nimi mohli jejich adresáti vůbec seznámit, než pro ně budou platit. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů, stanoví obvyklou legisvakanční lhůtu alespoň 15 dnů. Dřívější počátek účinnosti lze stanovit pouze výjimečně, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, např. akutní válečný stav.
Já z těchto všech věcných důvodů navrhuji tento návrh vrátit k dopracování. On ukazuje na mnohem závažnější problém, a to neexistenci zákona o obecném referendu. Zelení na něm pracují a chtějí ho do konce roku předložit k jednání na půdě Sněmovny. Věřím, že při jeho přípravě nalezneme společnou řeč se všemi, kteří mají zájem na zkvalitňování a prohlubování demokracie.
Jedna poslední poznámka k mým předřečníkům. My si jako zelení nemyslíme, že otázky bezpečnosti a zahraničněpolitického rozměru nepatří na stránky novin. Patří na televizní obrazovky, patří do každé rodiny. Myslíme si, že to jsou věci, o nichž by veřejnost měla vědět maximum, samozřejmě pokud to neohrožuje samu bezpečnost státu. Myslíme si, že výroky typu, že něco takového nepatří do novin či do médií či do veřejné diskuse, podceňují hrubě veřejnost a kompetenci v těchto otázkách.
Děkuji. (Potlesk poslanců Strany zelených.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Liškovi za jeho příspěvek. Nyní prosím pana kolegu Zdeňka Jičínského a oznamuji, že to je zatím poslední písemná přihláška, kterou mám v rámci této debaty.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, navážu na to, co tu říkal kolega Liška.
Uznávám, že návrh není po legislativní nebo chcete-li právní stránce příliš dobře připraven, ale těm kolegům, kteří předtím tento návrh kritizovali, bych připomenul, že byl podáván v době, kdy se zdálo, že ta věc je časově naléhavá. Neměli bychom tyto věci zcela opomíjet, pokud chceme vést diskusi věcnou a bez zbytečných animozit a insinuací. Tehdy skutečně to vypadalo, že je třeba rozhodnout, že americká žádost přijde na podzim, a proto tedy, protože ve veřejnosti ten požadavek, že by občané neměli být z rozhodování o vážné věci vyloučeni, byl silný, jsme na to reagovali tímto návrhem. Osobně si ale myslím, že pokud by byla dobrá vůle, že jsou to věci, které lze spravit i v průběhu diskuse; nic nebrání tomu, aby se prodloužila lhůta pro projednávání. Ale to je věc posouzení Sněmovny.
Ale byl bych rád, kdybychom přece jen k této věci přistupovali věcně, a musím říci, že mne zklamal postoj paní zpravodajky, která se uchylovala k insinuacím, na které od ní nejsem zvyklý. Já jsem ten zákon podepsal, ten návrh zákona podepsal, nemyslím si, že jsem se dostal do osidel KSČM. Koneckonců postoj Strany zelených je v této věci také dost jasný a shoduje se s postojem mým.
Chci říci ještě další věc. Jistá diskuse v médiích probíhá a zazněly tam vážné argumenty např. od významného českého astrofyzika Borise Valníčka, na které jsem žádnou věcnou odpověď nedostal. Tato problematika je součástí širších diskusí o vůbec celé mezinárodněpolitické situaci, včetně toho, jak se bude vyvíjet NATO, zda bude NATO mít nějaký takový systém, bude-li Evropská unie do tohoto nějakým způsobem začleňována, anebo má-li Česká republika mít zvláštní vztah k tomu, co USA považují za součást své - zdůrazňuji své - obrany.
Takže to jsou vážné otázky a já se opravdu divím, že kolega Šeich a někteří jeho straničtí kolegové mohou mluvit o tom, že takovéto otázky mají být nějakou kabinetní záležitostí. Co tedy má občany zajímat, pokud jde o zahraničněpolitickou pozici České republiky? My jsme se dobrovolně rozhodli k tomu, že jsme se stali členy NATO. Možná že si vzpomínáte, že sociální demokracie tehdy spojovala členství v NATO také s referendem. Ale referendum v této věci nebylo pro nás podstatné, protože byl určitý časový tlak, tak sociální demokracie souhlasila s tím, abychom se stali členy NATO i bez referenda.
***