(9.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prosím o slovo zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Vlastu Parkanovou.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, předložený návrh ústavního zákona o referendu si klade za cíl použít institut referenda k otázce umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky. Ta otázka, tak jak je nám navrhována, má znít: "Souhlasíte s tím, aby Česká republika na svém území umožnila Spojeným státům americkým vybudovat a rozmístit jednotlivé prvky své protiraketové obrany, tj. balistické střely nebo jim sloužící radiolokační systémy včetně vojenských jednotek?" Umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky by pak v referendu bylo schváleno jen v případě, že se vyslovila nadpoloviční většina všech oprávněných hlasujících, tedy všech voličů, nikoli jen těch, kteří k referendu přijdou. Návrh zákona je provázen novelou ústavy, která dává příslušnou kompetenci k vyhlášení referenda prezidentu republiky. Vyhlášený výsledek referenda má nahradit souhlas Parlamentu k ratifikaci smlouvy o poskytnutí našeho území k umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky.
Vláda vyslovila s návrhem ústavního zákona nesouhlas.
Tolik má zpravodajská zpráva. Více se chci vyjádřit v rozpravě, do které se tímto, paní předsedající, hlásím. Předem bych ale ještě v rámci zpravodajské zprávy chtěla upozornit všechny diskutující, kteří budou vystupovat, že projednávaným bodem není souhlas nebo nesouhlas s umístěním prvků protiraketové obrany Spojených států na našem území, ale souhlas či nesouhlas s tím, zda má být v této otázce vyhlášeno referendum, a to ve zde navrhované podobě. To je totiž velmi zásadní, toto mít na paměti. V tuto chvíli děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za zpravodajskou zprávu paní poslankyni Parkanové a otevírám obecnou rozpravu, do které mám čtyři písemné přihlášky. Ale jako první se hlásí paní zpravodajka, má tedy slovo. Prosím.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, návrh ústavního zákona o referendu o umístění prvků protiraketové obrany Spojených států na našem území se v důvodové zprávě odvolává na jiné ad hoc referendum, kterým bylo hlasování o přistoupení České republiky k Evropské unii. Já musím říci, že toto spojení je věcně i legislativně zcela nesmyslné. Hlasování o vstupu do Evropské unie bylo hlasováním o mezinárodní smlouvě podle článku 10a ústavy a já nepochybuji, že pan předkladatel je si tohoto rozdílu vědom. Tato smlouva byla občanům k dispozici, každý si ji mohl přečíst a mohl se rozhodnout na základě její znalosti.
Návrh ústavního zákona o referendu o umístění prvků protiraketové obrany Spojených států na našem území je zcela jiný. Výsledek referenda má sice nahradit souhlas Parlamentu k ratifikaci smlouvy o poskytnutí našeho území k umístění prvků protiraketové obrany USA, žádná taková smlouva ovšem k dispozici není a konstrukce referenda ani nijak nezajišťuje, že by tato smlouva vůbec musela být občanům předem známá. Z celého návrhu je naopak zřejmé, že čím méně toho občané budou o předmětu referenda vědět, tím lépe. K vyhlášení referenda totiž vůbec není třeba, aby Česká republika obdržela konkrétní žádost o umístění prvků protiraketové obrany na našem území. Podle tohoto návrhu postačí, když petiční výbor této Sněmovny obdrží petici občanů s více než 200 000 podpisy, případně požádá-li o to svým usnesením Poslanecká sněmovna nebo Senát. Návrh zákona tak fakticky umožňuje pořádat zcela nesmyslné referendum k otázce, která ani nebyla ze strany Spojených států položena, o které nikdo z hlasujících vlastně ani nebude vědět, jak by případně vypadala, jaké parametry by ona základna vlastně měla mít.
Za těchto okolností ani nepřekvapí, že umístění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky by v referendu podle předloženého návrhu bylo schváleno pouze za předpokladu, že by se k němu vyslovila kladně nadpoloviční většina všech oprávněných hlasujících. To tedy v praxi znamená, že pokud by se referenda účastnilo kolem 50 % oprávněných voličů, což je přiměřené nebo mírně optimistické očekávání volební účasti, tak by se museli všichni hlasující, tedy 100 % zúčastněných, vyslovit pro základnu, a to je přirozeně předpoklad zcela nereálný.
Z výše uvedeného je zřejmé, že předkladatelé tohoto návrhu ústavního zákona neusilují o to, aby se občané mohli přímo podílet na rozhodování o otázce, která je nepochybně pro stát důležitá. O výsledku takto pojatého referenda je totiž předem rozhodnuto a jeho pořádání by bylo jen nesmyslným plýtváním peněz daňových poplatníků na kampaň protiamerické hysterie v režii KSČM.
Já bych proto chtěla doporučit všem odpůrcům protiraketové obrany a zvláště těm svým kolegům z nekomunistických stran, aby se v dané věci přestali schovávat za občany, aby jasně deklarovali svůj postoj a v případě potřeby jej uplatnili zde při hlasování v Poslanecké sněmovně. Ten výsledek bude s největší pravděpodobností naprosto stejný a vyjde to o hodně laciněji.
Z uvedených důvodů, kolegyně a kolegové, dávám návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé polovině sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Parkanové. A nyní tedy k písemným přihláškám do rozpravy, kterých je v tuto chvíli pět. Jako první se přihlásil pan poslanec Jan Schwippel, po něm bude hovořit paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Prosím pana poslance Jana Schwippela.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, já bych se rád k této otázce vyjádřil přece jenom v trochu širším kontextu.
První otázka je otázka hrozby pro Českou republiku. Myslím si, že tato hrozba má dvě stránky. Jedna je schopnost některých států případně zasáhnout území České republiky a druhá je úmysl těchto států případně něco takového podniknout. Je pravda, že o tom úmyslu nejsme informováni a nemáme žádné poznatky, že by nějaký stát nějaký takový úmysl měl, ale úmysly se vyvíjejí a mění a to, o co jde, je, aby dříve, než případně dojde ke změně tohoto úmyslu, měla Česká republika obranné kapacity, které by jí umožnily se takovému útoku bránit.
Tento návrh se týká obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky a myslím si, že by měl být projednáván maximálně zodpovědně, to je informovaně a také seriózně a pravdivě. Bohužel z té předkládací zprávy jsem nenabyl dojmu, že toto je úmysl předkladatelů, naopak se obávám, že trochu zneužívají malé informovanosti o těchto otázkách, která v české veřejnosti je, k vytváření určitých strašáků a získávání politických bodů a obecně řečeno, zastrašování české veřejnosti.
Takže dovolte nejprve k té první otázce hrozby. Podle předkládací zprávy se zdá, že vlastně jedinou hrozbou je ta, kterou představuje samotná základna. Konkrétně v předkládací zprávě se uvádí, že zvyšuje bezpečnostní riziko pro občany, když každé vojenské zařízení se může stát terčem útoku. Chtěl bych s tím polemizovat, protože podle mého názoru ta hrozba je ve skutečnosti poměrně malá. Má to dvě stránky - technickou a filozofickou. Dovolte mi, abych se stručně zmínil nejprve o té technické.
Ve světě existují už dvě protiraketové základny, na území Spojených států je to ve Fort Greely na Aljašce, kde je umístěno deset antiraket, a je to ve Vandenbergově základně v Kalifornii, kde jsou dvě rakety. Jak to vypadá technicky: tyto rakety jsou umístěny v podzemních silech, která se nacházejí zhruba 40 metrů pod zemí, a samotné rakety pak jsou 24 metrů pod zemí. V těchto silech jsou umístěny prakticky po celou dobu, takže jejich zásah nějakým konvenčním nebo jiným útokem zvnějšku je prakticky vyloučen. Je pravda, že tato zařízení prakticky zvnějšku nejsou vůbec viditelná a kromě určitých komunikačních prostředků, antén apod., prakticky zvnějšku nic nenasvědčuje přítomnosti takové základny.
***