(18.30 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Druhá poznámka se týká jednacího řádu. Pane předsedající, pokud byste netelefonoval, tak byste se všiml, že pan poslanec Tlustý porušuje jednací řád - že oslovuje poslance přímo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní fakticky ještě pan poslanec Jičínský, pak řádně pan poslanec Doktor.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, nejsem si jist, zda tu pan ministr jako jeden z předkladatelů byl celou dobu. Musím říci, že jsem diskusi poslouchal poměrně podrobně. Nevím, že by někdo z těch, kdo vystupovali, prohlásil, že tento zákon, který je v platnosti a vůči němuž jsou podávány pozměňovací návrhy, je dokonalý. Bylo by dobře, kdyby pan ministr si přečetl stenografický zápis a na základě toho se poslancům omluvil, protože používal formulace, které mu - netvrdím, že jsem s tím souhlasil, ale hovořil jsem o tom - které mu patřily jako předsedovi poslaneckého klubu v době, kdy byl v opozici. Ale je-li členem vlády a svého času mě vyzýval k tomu, abych se choval důstojně - já jsem mu říkal, že budu tak rád činit, pokud mně to umožní Sněmovna a on svým chováním - tak bych byl rád, kdyby se nad svým chováním zamyslel, protože si myslím, že to, když tady obviňoval lidi z toho, že říkali sprostoty a že lhali, myslím, že nikdo nic takového tu neřekl.
Myslím, že by bylo opravdu na čase, abychom se snažili vytvořit tady ovzduší pro normální diskusi zejména v takovéto věci, která čistě se stranickou politikou má máloco společného. Uznávám, že je rozdíl, že někdo si myslí, že je třeba něco víc regulovat, něco méně regulovat, ale to není otázka tohoto druhu a není to důvod k tomu, abych toho, kdo vystupuje s kritickými názory, obviňoval ze sprostoty, protože nic takového jsem tu během diskuse neslyšel. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Řídil jsem tuto rozpravu celou dobu a mohu říci, že ani já jsem neslyšel ani ze strany členů ODS, ani dalších stran nic, co by podle mne nebylo korektní. Nezaregistroval jsem nic, co by vybočovalo podle mne z korektní debaty, kde možná zaznívaly různé názory, ale myslím si, že to bylo docela kultivované. Byl bych nerad, kdyby do této Sněmovny stačilo tak občas přijít k pultu a kdykoli říci: takovou sprostotu jsem ještě neslyšel. To mi připadá trochu haškovské. I tady bych chtěl říci panu ministrovi, že mi jeho vystoupení připadalo nešťastné, protože toto byla docela normální diskuse.
Prosím nyní pana poslance Doktora, který je řádně přihlášen.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Určitě by bylo nešťastné, kdybychom v závěru rozpravy extendovali nějakým nežádoucím směrem. Každý určitě pojem sprostoty vnímáme v souladu se svým hodnotovým žebříčkem. Já se k tomu jinou formou také vyjádřím.
Přihlásil jsem se do rozpravy, vážené kolegyně a kolegové, přestože na mě paní poslankyně Orgoníková pokřikuje jistě nepovoleným způsobem z lavice, na základě vystoupení pana poslance Davida Ratha. Většinou vystoupení pana kolegy bývají alespoň pro část Poslanecké sněmovny důvodem k eskalaci emocí. Dnes tomu tak není. Prosím, aby mé vystoupení nevnímal jako jízlivé popichování. Myslím vážně, přestože evidentně je zastáncem odlišného názoru nežli předkladatelé novely zákony, ve svém vystoupení postupoval maximálně korektně.
Víte, dámy a pánové, mně totiž na rozpravě, jak byla vedena zejména z úst bývalého pana ministra dopravy, ze všeho nejvíce vadí ten mesiášský syndrom. Z pana bývalého senátora a bývalého ministra dopravy pana poslance Šimonovského vysloveně přetéká. Stojí tu na tomto místě a říká: to jsem já, zachránce vašeho zdraví, vašich životů. Jenomže to je právě problém té rozpravy, ono malování světa na černé a bílé. My, kteří zachraňujeme, a vy, kteří chcete, aby se na silnicích vraždilo ještě více. To je největší problém rozpravy a největší nedobro, které můžeme z tohoto místa páchat. Tolik poznámka první.
Druhá poznámka. Pojďte se mnou, vážené kolegyně a kolegové, hrát hru. Vydržte 14 dnů, a říkám to velmi nerad, sledovat hlídky policie, jakékoliv, nadto dopravní. A nemusíme to říkat novinářům ani novinám, ani psát našim voličům v odpovědích na kritické dopisy týkající se projednávané věci. Já to dělám zcela systematicky a riskuji teď, když řeknu výraznou kritiku na adresu policie, že mi to bude odplaceno mírou vrchovatou. Těch, kteří dodržují předpisy, které stanoví tento zákon, je absolutní menšina. Absolutní menšina. Nepřipoutaní, telefonují, přejíždějí přes dvě plné čáry do protisměru, zneužívání majáků atd., atd., atd. Souhlasím s výrokem pana poslance Bursíka - pojďme držet basu v prosazování dobré věci s lidmi, kteří si to zaslouží. Já bych strašně chtěl, aby policie s námi tu basu držela, aby se na silnicích chovala tak, jak jim to nařizuje zákon. Pak s nimi na té straně také stát budu. Věřím, že jejich autorita bude daleko vyšší, nežli je teď.
Poznámka třetí, a doufám, že mě nikdo nebude obviňovat z populismu. Já ve stávajícím znění zákona mám, vážené kolegyně a kolegové, jeden velmi výrazný problém, který, myslím si, nemůže počkat dalšího roku odkladu, byť dokládám, že efekt malých čísel a případných velkých rozhodnutí na nich může dojít stejně chybný cíl, jako bohužel směřuje ten v současné době platný zákon: reálný život profesionálních řidičů. Já prostě nemohu pochopit, proč mají být profesionální řidiči trápeni tím dvojnásobkem trestných bodů oproti ostatním řidičům. Já vím, že už to není, ale byl to jeden z impulsů, který vedl k rozpravě, která se vedla, a byl to taky jeden z návrhů nebo z toho znění, které bylo v té původní verzi, ke které se bývalý pan ministr dopravy hlásil. To jsou všechno věci, které přispívaly ke kritice původního zákona. A zbytečně dokazovaly, že jsme tady vedeni oni mesiášským syndromem schválili něco, co v reálném životě působí na mnoha místech reálné škody.
Jako příklad poslední, čtvrtý - příklad desetitisícového jihočeského města. Dopravní nehoda řidiče motocyklu, který způsobil hmotnou škodu na zastávce veřejné autobusové dopravy. Řidič obviněn z veřejného ohrožení, neb dopravní hlídka dedukovala možnou situaci, že stát tam občané, přišli k újmě. Obviněn z trestného činu obecného ohrožení. Já chápu, že pro někoho možná představa, že za měsíc máme hlasovat o nějaké nové podobě, je nepřijatelná. Zrovna tak si ale myslím, že je nemožné myslet si, že v příštím roce, v roce, který, má-li se stát skutečně volebním, budeme schopni vést kvalifikovanější, méně emotivní, méně mesiášskou rozpravu, která nás dovede k lepšímu výsledku.
Chcete-li prodloužit debatu, postupujte třeba tím, že prodloužíte lhůtu na projednávání, přikažte to více výborům, ale prosím, tento návrh nezamítejte. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní jsem viděl pana poslance Plevu jako dalšího.
***