(16.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Poslyšte návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 574/2002 Sb., o přijetí rámcového úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002, podle sněmovního tisku 32, ve znění schválených úprav." O tomto textu nyní hlasujeme.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 27 přítomno 144 poslanců, pro 117, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji předkladatelům. Končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
19.
Návrh poslanců Evy Dundáčkové a Vlastimila Tlustého na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 247/2000 Sb.,
o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 17/ - prvé čtení
Máme stanovisko vlády, obdrželi jsme ho jako sněmovní tisk 17/1.
Vidím paní poslankyni Dundáčkovou, že je připravena, tak ji poprosím, jestli by ten návrh nyní uvedla. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, poměrně rychle došlo na bod číslo 19. Myslím, že přesto jsme většinově připraveni projednat jej v prvním čtení. Pokusím se nastínit velmi krátce, co je předmětem nebo obsahem tohoto návrhu a za jakých okolností a kdy byl podán.
Je to návrh, který byl podán v době, kdy poslanci Dundáčková a Tlustý byli opravdu poslanci, byli poslanci opozičními. To znamená v době, kdy dosluhovala předchozí vláda Jiřího Paroubka, která sice sama na jedné straně a nikoli ústy svého tehdejšího ministra dopravy, ale ústy tehdejšího předsedy vlády kritizovala stávající silniční zákon a avizovala nějaké změny, sama však zůstala v této věci nečinná. My jako opoziční politici jsme pociťovali potřebu na půdu Sněmovny přinést tento námět, otevřít rozpravu na téma úpravy obsažené v silničním zákoně a nabídnout vám některé změny, které by podle našeho názoru byly předjednatelné a projednatelné do doby, než nová vláda provede komplexní analýzu a předloží takový návrh zákona, který by byl akceptovatelný napříč politickým spektrem.
Návrh, který máte dnes před sebou, obsahuje tedy toliko tři či čtyři změny, a sice zvýšení počtu bodů, při jejichž dosažení dochází k automatické ztrátě řidičského průkazu, z 12 na 18, což je model, který jsme převzali z Německa. Tam jsme se inspirovali, není to tedy žádná novinka. Je to návrh navíc, který Poslanecké sněmovně Občanská demokratická strana již jednou předložila.
Druhý návrh je vyjmutí těch přestupků, při nichž nedošlo k žádnému bezprostřednímu ohrožení na zdraví, nedošlo ani k žádné škodě na zdraví či majetku ostatních osob. Jedná se o přestupky tzv. preventivní povahy, které přesto jsou postihovány kumulativním trestem. Kumulativním v tom smyslu, že za ně obdržíte pokutu a zároveň ještě ono bodové ohodnocení. My jsme zastánci toho přesvědčení, že toto je nadbytečná represe ze strany státu, že například sbírat body za to, že opominu rozsvítit světla či se připoutat a neohrožuji zásadním způsobem bezpečnost silničního provozu, není nic jiného než represe ze strany státu.
Rovněž v případě chodců i toto zařazujeme mezi tzv. preventivní opatření, která jsou nadbytečně represivní. Mohu se s vámi podělit o vlastní zkušenost z města, v němž žiji. Pan starosta po čtyři roky každé ráno na důležitých přechodech staví strážníky. Na přechodech v Příbrami nedochází po celou dobu čtyř let k žádným dopravním přestupkům a nehodám. Vychovávat řidiče k ohleduplnosti prostřednictvím kumulované represe je z našeho pohledu nesprávné. Není to ale nic o tom, že bychom nechtěli postihovat ty řidiče, kteří skutečně ohrožují samozřejmě chodce, ohrožují plynulost a bezpečnost silničního provozu. Samozřejmě základní sankce ve výši pokut ponecháváme.
Hodně diskutovaný zejména médii byl návrh, který navrhuje zvýšení povolené rychlosti ze 130 na 160 km za hodinu v dálničních úsecích. Prosím, abyste si v tomto směru povšimli, že se jedná pouze o některé dálniční úseky, a to ty, které samozřejmě by musely být vytipovány Ministerstvem dopravy. To je něco, na co z poslaneckých lavic není možné dosáhnout. Také to není zásadní návrh, o nějž bychom opírali zásadní podporu v Poslanecké sněmovně. Domníváme se, že je možné o něm diskutovat. Znovu poukazuji na to, že se jedná pouze o vybrané dálniční úseky. Jsme si dobře vědomi toho, že povolit zvýšenou rychlost na všech dálničních úsecích a dálnicích v České republice není v tuto chvíli možné.
Poslední návrh, se kterým se vláda neztotožnila, a v připomínkách nenajdete tedy oporu ze strany stávající vlády, je návrh, který zasahoval do přestupkového zákona a který navrhoval v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky zrušit spodní hranici pokut. Tam došlo k určité diskusi na půdě vlády a ministerstva a i v rámci řekněme širších odborných kruhů. Výsledkem této diskuse bylo spíše přiklonění se k názoru, že je možné dolní hranice pokut, které ukládá správní orgán, nikoli policista na místě, ale to jsou ty postihy, které překračují do rámce správního řízení, snížit na řekněme nižší úroveň, ale nikoli otvírat spodní hranici zcela. Myslím, že to je věc, na které i my jako předkladatelé s panem ministrem Tlustým a panem ministrem dopravy můžeme jistě najít shodu.
Tolik návrhy, které jsme vám předložili k úvaze. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že stávající znění silničního zákona - věřím, že jste si toho vědomi i vy - obsahuje nejméně deset bodů, které jsou legislativními nedostatky a které by bylo žádoucí odstranit. Určitě za úvahu stojí diskuse o cyklistovi, který má být potrestán za to, že způsobil újmu sám sobě, apod. Těchto nonsensů najdete v silničním zákoně několik. Myslím, že i pro ně je možné najít na půdě výborů prostor k diskusi. Proto vás prosím, abyste zvážili, nakolik je teď správná chvíle pro to, abychom otevřeli diskusi o silničním zákoně na půdě výborů Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčena, že Poslanecká sněmovna je právě tím fórem, na kterém bychom tuto diskusi mohli a také měli vést.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím ještě pana poslance Karla Sehoře, který je zpravodajem určeným organizačním výborem pro prvé čtení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi velmi stručnou zpravodajskou zprávu. Já se potom ještě přihlásím do diskuse a řeknu také něco k tomu obšírněji. Zpravodajská zpráva skutečně může být jednoduchá, protože paní předkladatelka vyjmenovala zhruba čtyři body, kterými se novela zabývá. Já bych se možná k nim vyjádřil.
U 18bodové hranice a její zvýšení - je to samozřejmě možné takovým způsobem pojmout. Na druhé straně bych chtěl upozornit, že Německo má trochu jinak úplně nastavený celý systém, že nejde jen o vlastní body, ale o přísnost k přestupkům, o jejich vyhodnocování, jde o to, jestli je možné ubírat body a za jakých okolností atd. Systém je trochu jiný.
U rychlosti 160 km za hodinu musím říci, že jsem byl vždy dříve proti zvyšování rychlosti, protože nehody rostly. Za situace, kdy nehody nám jdou nahoru a počet mrtvých je větší, je těžko zvyšovat rychlosti. Dnes se na to dívám trochu jinak - zákon nějakým způsobem zaúčinkoval, počet nehod klesá, i když to je také polemické, ale počet mrtvých zcela určitě klesá. Myslím si, že pokud dopravní inženýr na určitém úseku od policie je schopen stanovit, že rychlost může být vyšší než 130, nic tomu nebrání, protože on na sebe bere riziko a měl by to skutečně zodpovědně posoudit, jestli rychlost, která třeba by byla i vyšší, ale povolená, je oprávněná.
***