(15.00 hodin)
(pokračuje Jacques)
My jsme svědci toho, že nemůžeme, a já už jsem to tady říkala, obsazovat naše poslance jednak do orgánů Sněmovny, ale také nemáme možnost - o tom jsem tady nehovořila - přerušit schůzi Sněmovny, nemáme možnost přednostního vystoupení ve Sněmovně, nemáme také materiální zázemí, které umožňuje profesionální práci poslanců a jejich práce. Takže to si myslím, že není třeba déle rozebírat. Vy všichni, kteří jste v klubech sdruženi, víte, jaké výhody vám to přináší, a zároveň si musíte umět představit, v jakém nevýhodném postavení se nacházíme my.
K bodu 1, který jste řekl, a to je ta námitka o tom, že naše ustavení se vztahuje pouze na kluby, které vznikají po volbách do Poslanecké sněmovny. V odstavci 5 v § 77 se věta o zápisu ustaveného klubu nevztahuje na ustavení klubu v § 77 odst. 2, to znamená ustavení poslaneckého klubu v průběhu volebního období, tak bych chtěla v této souvislosti odkázat na znění § 77 odst. 2, konkrétně na větu "Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3.", a znění odstavce 3 § 77, který stanoví: "Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak." Z těchto ustanovení vyplývá, že jednací řád přímo stanovuje, která ustanovení se pro poslanecké kluby ustavené v průběhu volebního období nepoužijí. To znamená, že pokud jednací řád přímo nevyloučí použití obecných ustanovení o poslaneckých klubech, to jsou § 77 až 78, a neobsahuje speciální úpravu, tak i pro poslanecké kluby ustavené v průběhu volebního období platí právní úprava části deváté. Z tohoto důvodu věta druhá § 77 odst. 5 platí i pro zápis poslaneckých klubů ustavených v průběhu volebního období, protože její použití jednací řád pro takovéto poslanecké kluby nevylučuje.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Písemné přihlášky nemám, ale z místa se hlásí pan poslanec Benda. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já jsem chtěl vystoupit s podporou návrhu paní kolegyň a kolegů za Stranu zelených a trošku s historizující poznámkou. Jednací řád, který byl přijat v roce 1995, vznikal tehdy v čase, kdy v onom poměrně bouřlivém období 1992 - 1995 došlo k rozpadu řady klubů a k zvýšení počtu klubů ve Sněmovně oproti volbám z původních pěti nebo šesti na deset, zároveň za situace, kdy řada z nich měla pět, šest, sedm členů. Proto bylo v roce 1995 při přijímání nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny přijato ono ustanovení, které vycházelo z toho, že každá strana, která samostatně kandiduje a získá alespoň 5 % podle tehdejšího systému, musela mít nejméně 10 mandátů, a tedy bylo logické, aby pro založení poslaneckého klubu byl požadavek 10 mandátů.
Pokud jsme ale dnes v situaci, že je možné, aby i při překročení pětiprocentní hranice, strana, která kandidovala, řádně hlasy voličů získala a má fakticky ve Sněmovně jenom šest mandátů, pak by jí byla odpírána možnost zřídit si vlastní poslanecký klub, to mi připadá opravdu absurdní. Ti poslanci tady přece nejsou za sebe, za svých šest lidí, ale jsou tady za politickou stranu, která řádně kandidovala a která získala tolik hlasů, že se do Poslanecké sněmovny dostala. A upřímně řečeno, i kdyby se sem dostali dva, podle mého názoru mají v tu chvíli nárok na to, aby byli prezentováni a reprezentováni uvnitř Sněmovny ve stejném rozsahu jako ostatní politické strany, které se do Sněmovny dostaly. Všechna omezení, která se vztahují na budoucí vznik klubů např. rozpadem, slučováním, sháněním různých nezávislých poslanců v jednacím řádu zůstávají. Ale pokládal bych opravdu za elementární spravedlnost, aby všechny strany, které vzešly z voleb do Poslanecké sněmovny, kterými řádně prošly, měly nárok na stejnou reprezentaci, to znamená na ustavení klubu. Proč je ustavení klubu důležité, to si myslím, že tady dostatečně vysvětlila paní předkladatelka.
Čili bych chtěl velmi poprosit Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh zákona pustila, a to dokonce v tomto zrychleném řízení, protože se domnívám, že je spravedlivý a vyjadřuje vůli voličů, která byla vyjádřena v jarních volbách.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále se z místa přihlásil pan poslanec Jičínský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, posouzení této otázky zdaleka není tak jednoduché a jednoznačné, jak navrhovala paní kolegyně Jacques. Je to problém, který lze samozřejmě posuzovat z různých hledisek, protože to, co je a co není demokratické, i na to jsou různé názory. Já bych jenom kolegovi Bendovi připomněl, že když svého času senátoři KSČM v Senátu žádali snížení hranice z pěti na tři, což by zhruba odpovídalo vzhledem k nižšímu počtu členů v Senátu šest vůči deseti, tak prostě návrh byl odmítnut. Uznávám, že Senát je volen podle jiných hledisek, ale je to Senát, přece jenom je součást Parlamentu a určité principy v obou komorách by měly být respektovány. Není to komora natolik speciálně upravovaná, není to komora lordů, je to přece jenom také demokraticky utvářený orgán. Takže to je jedna věc.
Druhá věc. Já jsem pro to, nechť je návrh zákona postoupen do druhého čtení, ale normálním způsobem, to znamená jak ho navrhoval pan zpravodaj, protože je tu celá řada otázek, které je třeba učinit předmětem diskuse. To, že strana má právo na klub, já proti tomu zásadně nic nemám, obecně to platí, ale jednací řád musí dávat pravidla pro to, aby Sněmovna mohla fungovat, to znamená, aby třeba příliš malá část poslanců nemohla práci Sněmovny blokovat. Takže i tady jsou jisté počty poslanců pro určitá jednání na místě a jsou v souladu s demokratickými pravidly. Čili říkám, nejsou tady žádná tak absolutní kritéria, abychom jimi mohli argumentovat.
K tomu, co paní Jacques říkala o diskriminačním charakteru volebního zákona. Každý volební zákon lze kritizovat, protože žádný ideální volební zákon neexistuje. Svého času, když jsme rozhodli o pětiprocentní klauzuli pro vstup do parlamentu, byli jsme také kritizováni, že pětiprocentní klauzule znemožňuje řadě zástupců, občanů, aby se dostali do parlamentu. Takže to jenom připomínám, abychom s tím, co je a co není diskriminační argumentovali opatrněji.
D´Hondtův systém nebo d´Hondtův dělitel je běžně užívaný v řadě demokratických zemí. Má jisté nevýhody, jisté výhody, podle toho, jak se to bere. Dobře zase víme, že když byl volební systém, s nímž bylo spojeno druhé skrutinium, byly námitky proti druhému skrutiniu, že ve druhém skrutiniu nerozhodují voliči, ale rozhoduje vedení politických stran, čili jak se běžně u nás říká, sekretariáty, že tam volební vůle voličů také není přímo respektována.
Takže tak to už s volebními zákony je. Žádný ideální volební zákon není. Tento volební zákon byl přijat a já si nemyslím, že je nedemokratický, já jsem měl k němu jiné výhrady. Myslím, že neměla být trpěna existence čtyř velkých krajů, které omezují princip rovnosti, ale nemyslím si, že volební zákon je diskriminační.
Potom ještě jednu věc na adresu zástupců Strany zelených. Přišli sem s tím, že chtějí vnášet nový styl do politiky, ale musím se přiznat, že jestliže nemají rovná hlediska v tom, že jedněch sto je něco jiného než jiných sto, tak pro mne to demokratický postoj není, tím méně nový přístup k politice.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále se z místa přihlásil pan poslanec Kalousek. Pane poslanče, máte slovo.
***