(17.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Na druhé straně to ukazuje, že určitý silný motivační počinek tady musí být. Druhé číslo, které přidám k tomuto číslu 90 tisíc volných pracovních míst, je, dámy a pánové, 165 tisíc pracovních míst obsazených v této zemi oficiálně a legálně zahraničními pracovníky. Největší číslo je ze Slovenska, druhé nejvyšší číslo z Ukrajiny, dohromady tyto dvě země zhruba 120 tisíc pracovních míst.
Pokud se podíváme na údaje, které dávají úřady práce, tak ukazují za prvé, že se jedná zpravidla o pracovníky spíše s nižší kvalifikací a s nižšími mzdovými nároky, za druhé se ukazuje, že hlavní motivací českých nezaměstnaných nevzít práci, která potenciálně je obsazena zpravidla v těchto nižších kvalifikačních stupních člověkem ze zahraničí, je vedle samozřejmě objektivního problému nižší dopravní dostupnosti úvaha o tom, že není dostatečně vysoký výdělek, jako první důvod, a jako druhý důvod nechuť pracovat na směny.
A já se domnívám, že minimálně u těchto dvou druhých důvodů vedle toho objektivního - nedostatečné dopravní obslužnosti - podle mého názoru je prostor, jak zavést systém, který bude více motivovat k tomu, aby člověk pracoval, byť třeba za nižší mzdu, abychom zavedli systémy například aktivačních bonusů, abychom se reálně bavili o tom, že zavedeme systém, kdy člověk z hlediska životních a existenčních minim při překročení těchto hranic o pouhých několik sto korun skokově nepřijde o určité sociální dávky, ale že tam bude pozvolný pokles. Prostě zavést aktivační systém, který povede k tomu, že bude vždy výhodnější a rozumnější pro toho člověka pracovat, byť třeba za nižší mzdu, než pobývat v sociálním systému.
Podstatou skutečně solidárního systému, který posiluje soudržnost společnosti, je přece to, dát druhou šanci lidem, kteří se ocitnou v nesnázích, a nikoli vytvořit pro některé z nich formu životního stylu. Myslím si, že na tomto se všichni shodneme odleva doprava. A že příkladů i těch černých pasažérů v tom našem sociálním systému máme dost. A troufám si říci, že každý v této sněmovně a v naší blízkosti by nějaký takový podobný příklad našel. Proto pokud mluvíme o zvýšení této motivace, mluvíme o těchto systémových opatřeních, protože - znovu opakuji ta dvě čísla: na jedné straně 460 tisíc nezaměstnaných, na straně druhé 90 tisíc volných pracovních míst a dalších 165 tisíc pracovních míst obsazených cizími státními příslušníky.
Já také musím říci, že vláda si je plně vědoma nutnosti udržování sociální koheze v této společnosti. Není prostě dlouhodobě možné pokračovat ve stávajícím trendu, kdy poměrně významným způsobem rostou mzdy jak ve své nominální, tak ve své reálné úrovni a přitom stejným tempem nerostou příjmy penzistů. To je podle mého názoru věc, která by nás měla všechny zarazit, měla by nás trápit, protože tento propad, který nastal v posledních zhruba osmi letech, je prostě evidentní. Jestliže relace průměrného důchodu vůči průměrné hrubé mzdě byla v roce 1998 ještě téměř 46 % a v letošním roce atakovala hranici pouhých 40 % a po celou tu dobu sestupovala, to znamená, že průměrné hrubé mzdy rostly rychleji než průměrné penze, tak je to věc, která by nás měla všechny zajímat, protože rozevírání nůžek mezi ekonomicky aktivní částí obyvatelstva na jedné straně a penzisty je podle mého názoru z hlediska elementární sociální koheze a soudržnosti společnosti důležitý problém. Z tohoto pohledu se vláda i přijatou valorizací jednoznačně rozhodla tento trend obrátit, to znamená opět se, pokud možno, blížit aspoň k hranici těch 42 % průměrné hrubé mzdy. To, že toto valorizační opatření na ni ještě nedosáhne, je skutečností, ale znamená zcela evidentně obrácení tohoto trendu.
Pokud se bavíme o snížení pojištění, mám na mysli pojištění na sociální zabezpečení, mluvíme o tom především v souvislosti s některými daňovými reformami, daňovými úpravami, se systémem tzv. ekologických daní, se zaváděním spotřebních daní na energie a s možností využít výnosu těchto daní právě do oblasti důchodového pojištění, protože to má své dva základní důvody. Prvním je, aby tato úprava zavedení těchto ekologických daní byla daňově neutrální, to znamená, aby se nezvedla složená daňová kvóta. A druhý důvod je také velmi jednoduchý a pragmatický. Jestli bychom kompenzovali zavedení dalších spotřebních daní například snížením daní přímých, tak tím připravíme především obce a kraje o část jejich příjmů. A to by bylo od státu velmi neseriózní. To znamená, že tou pravou kombinací musí být opravdu po zavedení spotřebních daní na energie snížení pojištění na sociální zabezpečení. Jakou konkrétní cestou tam půjdeme, bude podle mého názoru předmětem širokých politických debat, a já jsem hluboce přesvědčen, že také hluboké politické shody. Například jednou z možností a průchodných cest je určitá platba za náhradní doby u důchodového pojištění, kde by se právě využily prostředky získané ze spotřebních daní na energie.
Co se týče základních kroků, které jsou popsány v oblasti důchodového zabezpečení, tady je třeba zmínit jeden základní fakt. Jakékoli změny v tomto systému musí být dosaženy na základě široké politické shody. Já jsem tuto věc opakoval mnohokrát a budu ji vždycky zdůrazňovat. Myslím si, že by bylo hrubou chybou, kdyby se systém důchodového zabezpečení stal předmětem nějakého fatálního politického střetu, kdyby se tento důchodový systém mohl stát obětí momentálního volebního cyklu, momentálního výsledku voleb. Tento systém naopak musí být stabilní po desítky let, musí být trvale udržitelný a musí být také odolný vůči výkyvům tohoto politického cyklu. Jinými slovy, klade to na nás všechny odleva doprava mimořádné nároky na to, pokusit se naleznout širokou politickou shodu nad základními úpravami důchodového systému.
Já jsem přesvědčen, že tyto úpravy jsou možné, že je možné nalézt širší politickou shodu na parametrických změnách průběžného důchodového systému. Jsem přesvědčen, že zrovna tak nekonfliktní částí by mohla být oblast důchodového připojištění, mimo jiné i proto, že v této oblasti je velice zajímavý dialog například v rámci tripartity, to znamená jak se zaměstnavateli, tak se zástupci odborů, o tom, jak zvýšit motivaci nejenom lidí, ale i zaměstnavatelů dlouhodoběji si přispívat do tohoto systému důchodového připojištění, ale s tím - a to velmi zdůrazňuji, abych nebyl překrucován - že základním pilířem důchodového systému i v tomto modelu zůstane průběžný důchodový systém, byť parametricky upravený. To chci velmi zdůraznit.
To jsou ale podle mého hlubokého přesvědčení záležitosti, o kterých máme vést diskusi, protože v mnoha ohledech se ukazuje, že provedené změny, například zvýšení odvodu na důchodové pojištění o dva procentní body, které vypadaly, že na deset, patnáct, možná dvacet let dostávají ten systém do přebytku nebo do rovnováhy, se ukázaly posledním vývojem jako liché. A já chci jenom připomenout, že na příští rok jsou rozpočtovány příjmy z důchodového pojištění ve výši 283 miliard, výdaje ve výši 281 miliard. Ten, kdo zná trošku matematické modelování, ví, že to v podstatě znamená, že tam přebytek není, protože to je pouze odhad, byť kvalifikovaný odhad, že z tohoto důvodu musíme s důchodovým systémem něco dělat, že není možné donekonečna vytvářet nové a nové komise. Musíme už opravdu jednat na politické úrovni, široce se dohodnout, co udělat s důchodovým systémem, abychom za prvé zabezpečili naše občany v penzijním věku, občany v předpenzijním věku a především na desítky let stanovili jasná pravidla pro lidi žijící v této zemi.
Udělat se to musí, ta fakta jsou velmi zdrcující. V současné době máme zhruba dva miliony našich spoluobčanů starších 60 let. V roce 2020 již bude každý čtvrtý občan v naší zemi starší 60 let a v roce 2050 bude dokonce 40 % našich spoluobčanů starších 60 let. To jsou nezvratná fakta vyplývající z odborných a fundovaných demografických analýz a prognóz. A je to další důvod pro to, abychom neváhali a přikročili k základním krokům v oblasti důchodové reformy.
Tato vláda je připravena začít iniciovat tyto práce. Nemá ambici vzhledem k deklarovanému časově omezenému mandátu tyto práce kompletně dokončit. Nicméně doba nazrála, vláda chce udělat tyto kroky, chce připravit základní koncepční náměty a především chce zahájit široký politický dialog napříč touto Poslaneckou sněmovnou tak, aby tyto změny byly přijaty na základě široké politické shody a byly trvale v čase udržitelné.
Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
***