(16.40 hodin)
(pokračuje Jacques)
Jsme si vědomi i dalších rizik. Programové prohlášení vlády trpí vysokou mírou obecnosti, která nedává záruky jeho uplatňování. Podstatné a vůbec nejpodstatnější však je, že není v rozporu s programovými cíli zelených, že nejde proti zájmům této země, a proto by nebylo poctivé jej nepřijmout.
Při jednání s předsedou vlády jsme si stanovili politické závazky, které jsou kromě věcného posouzení programu tím hlavním kritériem a také hodnotou, která ovlivnila naše rozhodování. Spějeme k předčasným volbám, stavíme hráz proti velké koalici nebo opoziční smlouvě a získáváme slib, že pluralitní demokracie v našem státě nebude ohrožena, ale posílena.
Dlouho jsme zvažovali, zda vládu podpořit, nebo jen tolerovat. Na první pohled by bylo bezpečné zbavit se zodpovědnosti, vyhnout se možné kritice a volit střední cestu. My jsme se rozhodli pro krok náročnější, zato však čitelný a rozhodný, ale naše podpora této vládě není bezpodmínečná. Nebudeme se na ní podílet a nevzdáme se naší samostatné kritické politiky. Naše podpora je především projevem vůle po stabilizaci a zklidnění poměrů, je prvním krokem k předčasným volbám. Já této vládě a nám všem, celé společnosti, přeji, abychom jednali v zájmu všech a abychom spěli k rozumné budoucnosti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Kateřině Jacques. Oznamuji, že mezitím mi přišly další dvě přihlášky do diskuse. První z nich je od paní poslankyně Věry Jakubkové, kterou prosím o slovo, poté od paní poslankyně Olgy Zubové. Prosím paní poslankyni Věru Jakubkovou.
Poslankyně Věra Jakubková: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. (Hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pardon, promiňte, paní poslankyně. Chtěl bych zjednat klid pro vaše vystoupení. Prosím tedy všechny kolegyně a kolegy, aby věnovali svou pozornost pouze vám.
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji. Hlasování o důvěře vládě je pro mne důležitým okamžikem. Vkládám do něj naději, že ukončí čtyřměsíční politickou agónii. Dnes každé noviny píší o nízké důvěře občanů v politiky. Lidé mají pocit, že v politice se mohou prosadit jen jedinci se silnými lokty a žaludky. Říkám lidé a veřejnost, vycházím však i ze své zkušenosti. Lidé si myslí, že nejde o službu veřejnosti, ale o snahu získat moc - a tu si pak co nejdéle udržet. Politika se stává v očích veřejnosti neprůhledným byznysem, v němž se mocensky a ekonomicky realizují úzké skupiny. Lidé volí politiky, a nakonec vládnou firmy, konzultanti, vlivové agentury, případně další.
Lékem na situaci, kdy v politickém prostoru nedostatečně fungují protikorupční mechanismy, může být příchod nových politických stran. Přestože v preambuli programového prohlášení vlády najdeme hned ve druhém odstavci slib, že zahájí diskusi o změně volebního zákona, nedává samo toto prohlášení záruku, že se zvýší konkurence ve Sněmovně. Zmiňuji to proto, aby členové vlády, pokud vláda získá důvěru, si byli vědomi, že jsme připraveni podílet se na precizaci zákona tak, aby přinesl kýženou a slíbenou změnu a přitom zachoval poměrný systém bez relativizujících prvků.
Mnozí mohou mít pocit, že v programovém prohlášení přináší vláda zeleným modré z nebe. Já to tak necítím. Citlivě vnímám se svou letitou zkušeností práce v neziskovém prostředí formální vyznění textu o otevřené občanské společnosti. Zcela schází prohlášení, že vláda nebude omezovat účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, zejména ve správních řízeních s vlivem na životní prostředí, ochranu spotřebitele, památkovou péči a další. Postrádám také zakotvení prvku přímé demokracie, jako je přímá volba starostů, hejtmana, prezidenta, zkvalitnění zákona o místním referendu. Autoři programového prohlášení neotvírají společnost, jak deklarují v preambuli.
Přestože mám k programovému prohlášení vlády České republiky celou řadu připomínek a neskrývám obavy, že se v moha případech jedná o proklamace, považuji za stěžejní bod prohlášení, že se jedná o vládu dočasnou, směřující k předčasným volbám, a to nejpozději v červnu 2007. Jsem přesvědčena, že politici jsou povinni hledat průniky, společné jmenovatele, že jsou povinni najít řešení. Chci dát vládě šanci ukázat, že dané slovo platí. Rehabilitovat slovo politika.
Máme příležitost začít kultivovat politickou kulturu, budovat atmosféru důvěry a spolupráce. Dámy a pánové, máme na to? Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Věře Jakubkové. Prosím nyní o slovo paní poslankyni Olgu Zubovou. Po ní je zde ještě přihláška od pana kolegy Václava Mencla.
Poslankyně Olga Zubová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, ve včerejším komentáři Alexandra Mitrofanova se píše o Martinu Bursíkovi, který hraje roli posledního mohykána pravdy a lásky, která možná někdy zvítězí nad lží a nenávistí. Zelení jsou takoví, ale ne z naivity. Rezignovat na pravdu a lásku se prostě nesmí.
Vládní prohlášení nesmí být jenom cárem papíru, ale musí být i naplněno. Pokud ne, musí tu být někdo, kdo na to poukáže a zeptá se: Jak vážně jste to mysleli?
To, že dnes zvedneme ruku pro podporu vlády ODS, není lehkovážným důkazem našeho příklonu někam napravo. Vládní prohlášení bylo poctivě a tvrdě prodiskutováno uvnitř Strany zelených. Má kapitoly, které můžeme přijmout, má kapitoly pro nás problematické.
Jako členka kulturní sekce Strany zelených jsem byla vládním prohlášením, co se týče kapitoly o kultuře, příjemně překvapena. Je to v tomto ohledu snad nejpropracovanější prohlášení od roku 1990. Proti tomu, na co jsme byli zvyklí u ODS, došlo až k neuvěřitelnému posunu. Tak vstřícné a pro oblast kultury nadějné vládní prohlášení tady nikdy předtím nebylo. Je to však otázka, jak a kdo ho bude plnit. Bude pan ministr umět komunikovat s kulturní obcí, která ho zatím nijak nadšeně nepřijímá? Získá její důvěru a respekt? Nebudou jeho kroky unáhlené, stejně tak jako byly unáhlené v případě odvolání ředitele Národního divadla?
Otazníky visí i nad pasážemi, které se týkají školství. Píše se tu: Vláda zachová bezplatné základní a střední vzdělání, zavazuje se nezavést školné na vysokých školách. Ale na jiném místě - vláda mimo jiné navrhne zavést spoření na vzdělání. Máme z tohoto dovětku obavy. Co se skutečně za ním skrývá, co znamená? Neskrývá se za ním nějaká forma školného?
K personálnímu obsazení vlády se také stavíme v některých případech velmi kriticky. Nechceme ale předjímat a vynášet ortel předčasně. Obdobně kritičtí bychom zřejmě byli u každé jiné vlády. Čili máme připomínky, máme podmínky, ale dáváme vládě šanci. Bude jen na ní, jak ji využije.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Olze Zubové. Prosím nyní posledního zatím přihlášeného do rozpravy, pana kolegy Václava Mencla. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Mencl: Dámy a pánové, dovolte, abych poděkoval Straně zelených za jejich stanovisko. Velmi si ho vážím a velmi bych požádal brněnského poslance a jihomoravského poslance, aby ve svých soudech nebyl tak ukvapený.
Rozumím tomu, že jsme v Brně ve střetu, pane kolego Liško, ale myslím si, že by vám zde nebylo milé, kdybych zde vyslovil soud o způsobu vaší volební kampaně. Děkuji.
***